The little sister /avengers ff/ (probíhá korekce)

Nepříjemné překvapení

Přijeli jsme k velké budově s prosklenými stěnami. Avengers Tower. O Avengers a o tom, co se tam děje jsem věděla všechno, co věděl bratr. Často ke mě chodil třeba ve 2 ráno se vyzpovídat. Nevadilo mi to, stejně jsem v tu dobu většinou nespala. Vždycky jsem dělala všechno, co jsem si myslela, že je to pro něj to nejlepší, i když mi to šlo proti srsti.

Teta zaparkovala a já se rozhodla přerušit hrobové ticho, které panovalo od doby, kdy jsme vyšli z domu: ,, Kdo tam vlastně všechno bude?" 

,,Na večeři Pepper a Tony. Na party přesně nevím, ale měli jsme si dovést doprovod, proto jdeš s námi." odpověděl mi bratr.

,,Super... a proč jsi vlastně nevzal NJ? Nebo jak se jmenuje." tohle mi vrtalo hlavou. Proč já?

,,Je to MJ, a nevidím důvod ji brát s sebou." opravil mě.

,,Však spolu-" nestihla jsem to doříct, protože mi bratr dal ruku přes pusu.

,,My spolu nechodíme sestřičko." vrhl po mě vražedný pohled.

,,Však je MJ milá." vložila teta. Peter jen protočil oči.

,,Dobrý večer paní Parkerová a Petere." pozdravil nás Jarvis. ,,Omlouvám se, ale Skylar nemůže jít s vámi, nemá povolení." poznamenal.

,,Super jdu domů!" zajásala jsem a otočila na patě k odchodu.

,,Povolení uděleno." oznámil Jarvis.

,,Jak to, že tak najednou?" otráveně jsem se vrátila zpátky.

,,Pan Stark udělil povolení." odpověděl.

,,Jasně, pan Stark, kdo jiný." zamumlala jsem si a doufala, že mě nikdo neuslyší.

Nastoupili jsme tedy do výtahu a jeli nahoru. Dveře se po chvíli otevřely a Peter beze slov vyšel ven. Tetička mu šla v patách a já se je snažila dohnat. May mi ještě na poslední chvíli vnutila podpatky. Já na nich neuměla chodit, takže jsem se snažila jít nějakým rozumným krokem, abych nespadla.

Peter po chvíli zahnul prudce vpravo.

,,Ahoj Petere, May!" zaslechla jsem hlas Pepper. Byla jsem pár desítek kroků pozadu, takže jsem přišla až po chvílí vítání.

,,Skylar!" vrhla se na mě Pepper a hned mě obejmula.

,,Ehm, dobrý večer paní Pottsová." nejistě jsem jí dala ruku na záda a objetí ji částečně oplatila.

,,Skylar rád tě poznávám." přišel ke mě Stark a podal mi ruku. Ne že bych ji odmítla, ale prostě jsem mu ji nedala. Jen jsem se usmála. Nevyhla jsem se pohledu tetičky, která by mě na místě nejradši zabila. Nemám ráda cizí lidi a oba dva to moc dobře věděli. Nechtěla jsem být neslušná, ale Pepper mě překvapila a já to chtěla dát jasně najevo.

Nejsem moc přátelská k lidem které neznám. Jakmile se s nimi ale třeba víc seznámím, je to ok a chovám se naprosto normálně. Mám to ze školy. Rok jsem byla terčem posměchu, kvůli tomu, že jsem věřila lidem.

Tony to nějak nekomentoval a šel se posadit ke stolu. Pepper spěchala do kuchyně. May s Peterem se posadili a já si sedla mezi ně.

,,Nemusela jsi být nepříjemná." šeptl mi bratr.

,,Ale mohla." odpověděla jsem mu naschvál drze. Jen mě propálil pohledem, protože Pepper zrovna nandávala na talíře.

,,Krásně to voní." chtěla jsem si zlepšit reputaci.

,,Děkuji." pousmála se Pepper a Starka to zjevně taky potěšilo. V tichosti jsme se dali do jídla. Pořád jsem nevěděla, proč tady musím být i na tu večeři, když se tady nic neděje.

Všichni jsme dojedli a Pepper sklidila ze stolu.

,,Nechceš pomoc? " ozvala se tetička.

,,Nene zvládnu to." mrkla na ni Pepper a zmizela v kuchyni.

,,Takže," spustil Tony, ,,chtěl jsem se vás na něco zeptat. Týká se to vás všech a proto jsem vás tady chtěl." Podíval se na mě a já jen s napětím poslouchala dál.

,,Myslím si, že by bylo na místě, aby se Peter přestěhoval do Avengers Toweru. Klidně může i Skylar v rámci její ochrany a jestli bude chtít." oznámil a mně spadla brada.

Věděla jsem, že bratr je Avengerem už dlouho a nechtěla jsem, aby se odstěhoval. Potřebovala jsem ho doma a sem nebudu moci chodit, kdy se mi zachce.

,,Pardon musím si odskočit." zvedla jsem se a vyšla na chodbu.

,,Jarvisi, kde jsou záchody?" zeptala jsem do prázdné chodby. Ještě, že ho tady mají a bratr mi řekl, co umí.

,,Půjdete doprava a druhé dveře nalevo." houklo na mě z prázdna. Děkuju zachránče.

Na nic jsem nečekala a vyšla jsem. Nebo spíše vyběhla. Slzy se mi nahrnuly do očí. Věděla jsem, že to přijme a přemluvit ho se mi nepovede. Zavřela jsem za sebou a sjela po dveřích dolů. Chtělo se mi řvát. Proč ne? Postavila jsem se a zařvala. Ne moc. Práskla jsem rukou i stěnu abych se zachytla, protože jsem ztrácela rovnováhu. Ruce mi začaly svítit fialově. Pod mojí rukou byla díra. Dopr-. Někdo mě praštil dveřmi do zad a já spadla hlavou na studené kachličky. Dál už nic. Jen tma.

Neznámý /zatím/

Otevřel jsem prudce dveře, které do někoho evidentně narazily. Doprdele dívčí křik na pánských  záchodech a já tady někoho ještě srazím k zemi. Super. Vešel jsem dovnitř a uviděl rudovlasou dívku ležet na zemi. Z hlavy jí začala téct krev. Měla bezvládné tělo. Vzal jsem ji opatrně do náruče a nesl ven.

,,Bannere!" zařval jsem do chodby. Potřebovala doktora. Můj křik jí evidentně probral. Otevřela oči. Odrážel se v nich strach. Vytřeštěně na mě koukala a snažila se vyvléct. Povedlo se jí. Spadla znovu na zem.

,,Seš normální? Proč jsi mě vzal?" vykřikla a začala máchat rukama, které ji začaly fialově zářit.

,,Hele měla by ses ukli-" nedořekl jsem to, protože jeden paprsek jí vyletěl z ruky a ona se mnou práskla o zeď.

Když jsem se probral, nebyla tam.

Skylar

Netuším kdo to bylo nebo co to bylo, ale musela jsem pryč. To, že mi zářily ruce a něco z nich šlehlo se mi stalo naposledy před rokem, kdy jsem byla podobně smutná a naštvaná asi jako dnes. Věděla o tom jen tetička a tak to mělo zůstat.

Prohrábla jsem si vlasy. Měla jsem na rukou krev. Doprdele. Pokusila jsem se vlasy překrýt tu ránu. Vzhledem k tomu, že jsem je měla dost husté, doufala jsem, že se mi to povedlo.

Za mnou se ozýval dusot kroků tak jsem rychle zaplula zpátky do jídelny. Pohledy se otočily na mě.

,,Hele chci se sem přestěhovat, ale jen za podmínky, že ty taky." vyhrknul na mě Peter.

Od malinka jsme byli spolu a nikdy se nerozdělili. Nevěděla jsem, co dělat.

,,Hele já nevím. Víš, že chci být s tebou, ale nastěhovat se do neznámého prostředí mezi cizí lidi není nic pro mě." snažila jsem se vysvětlit situaci.

Naši debatu přerušil alarm.

---------------------------------------

Tuhle kapitolu věnuji jako poděkování za votes<333