The little sister /avengers ff/ (probíhá korekce)

Omluva

Skylar

Nemohla jsem spát. Byla jedna ráno a já se převalovala na posteli sem a tam. Spala jsem asi od sedmi do jedenácti a od té doby jsem vzhůru. Měla jsem dost velkou žízeň tak jsem se vydala do kuchyně. Jemné LED světlo se odráželo od kuchyňské linky. Načepovala jsem si vodu z kohoutku a otočila se. Málem jsem leknutím dostala infarkt.

Bucky

Schválně jsem ji chtěl trochu vylekat.

,,Dobrý ráno." usmál jsem se.

,,Vylekal jsi mě." sprdla mě.

,,Promiň nechtěl jsem." omluvně jsem se pousmál. Byla nádherná. Měla na sobě vytahané dlouhé černé tričko. Zrzavé vlasy měla jemně kudrnaté a rozhozené po ramenou. Její modré oči v pološeru téměř zářily.

,,Země volá Buckyho." zamávala mi rukou před obličejem.

,,Jo promiň. Ještě jsem se chtěl omluvit za to dopoledne. Nemyslel jsem to tak. Jen jsem chtěl pomoct. Netušil jsem, že z toho máš až tak velký strach." omluvil jsem se.

Úsměv ji ze rtu zmizel.

,,Odpouštíš? Nechtěl jsem ti ublížit ani ztratit tvoji důvěru." prosebně jsem se na ni podíval. Koukala se do sklenice s vodou.

,,Odpuštěno." vypadlo z ní polohlasem.

Položila sklenici s vodou na kuchyňskou linku.

Neváhal jsem ani vteřinu a obejmul ji.

Byla trochu zaražená, ale obejmula mě taky.

Stáli jsme tam asi pět minut. Postupně se uvolnila. Snad jsem si u ní trochu šplhnul.

,,Proč vlastně nespíš?" zeptala se po chvíli.

,,Nemohl jsem. Občas mám takové noci." odpověděl jsem a pustil ji.

,,Já taky.." odvětila s prázdným výrazem.

,,Nechceš se jít na něco dívat?" kývl jsem směrem k televizi.

,,Můžeme." přikývla.

Sedl jsem si na pohovku a natáhl se pod deku, pod kterou jsem si dal nohy. V noci se tady moc netopí. Sky se natáhla pro svoji a celá se do ní zachumlala. Zapnul jsem televizi, ale ani jeden z nás ji moc nevnímal. Dali jsme se do řeči.

/po 2 hodinách/

..jo to byly časy." dopověděl jsem. Odpověď jsem ale nezaslechl.

Sky spokojeně oddychovala na mém rameni. Musel jsem se usmát. Opřel jsem si hlavu o ni a taky na chvíli zavřel oči.

/po hodině/

Bylo asi pět ráno. Sky se pomalu probouzela což vzbudilo i mě. Naše pohledy se střetly. Měli jsme hlavy od sebe sotva pár centimetrů. Dívaly jsme se z očí do očí. Občas mi pohled sjel na její rty. Pomalu jsme se přibližovali.

,,Co to dopr-" ozval se Tony ze dveří. Leknutím jsem nadskočil. Sky to brala v klidu.

,,Díky za pokec Bucky. Snad někdy." mrkla na mě a odešla.

,,Nechci vědět co se tady dělo před tím." prohlásil a zamířil do kuchyně.

,,Hele nic se nestalo. Jen jsme kecali a ona mi usnula na rameni. Zbytek už jsi viděl." řekl jsem na obranu a vydal se za ním.

,,O čem se bavíte?" přišla do kuchyně Nat.

,,O ničem." předběhl jsem Tonyho.

,,Když říkáš že Sky je pro tebe nic." uvedl to na pravou míru. Natasha se na mě šibalsky podívala.

,,Jen ji neubliž." řekla vážně.

,,Však jsme kámoši!" křikl jsem za ní než odešla.

Sky

Bylo nejlepší se vypařit co nejrychleji. Vydala jsem se do pokoje se převléknout do školy. Pak jsem si vyčistila zuby a rozčesala vlasy. Dneska jsem se malovat nechtěla. Nachystala jsem si tašku a práskla sebou na postel. Bylo šest. Ještě mám hodinu čas. A usla jsem.

---

,,Skylar. Vstávej musíme do školy." probral mě z říše snů Peter.

,,Pět minut." zaškemrala jsem do polštáře.

,,To jsi říkala před pěti minutami. Dělej." rozhodl brácha a mně nezbývalo nic jiného než se zvednout a dohnat ho.

,,Vidíš? Pořád stíhám." ušklíbla jsem se na něj, když jsem ho doběhla na cestě k výtahu.

,,A pořád stíháš běhat." vrátil mi úšklebek.

,,Dneska máme do čtyř že?" zeptal se Peter, který si evidentně pořád rozvrh nepamatuje.

,,Jo asi jo. Ale tohle je poslední týden školy a pak už prázdiny!" zajásala jsem.

,,Tak to budeš moc pořádně trénovat schopnosti." mrkl na mě.

,,Vážně s tím musíš prudit už ráno?" odsekla jsem a zrychlila krok.

,,Nebuď uražená." dloubl do mě.

,,No jo no. Užij školu bráško." popřála jsem a zaplula do budovy školy.

,,Zdar Parkerová." chytl mě okamžitě okolo ramen Ryan.

,,Dobrej den." pozdravila jsem ho nazpátek a mířili jsme do učebny.

Zasedli jsme do lavic a já si natáhla nohy přes něj.

,,Jsi naspala pěkný hovno co?" pousmál se Ryan.

,,Možná." chytla jsem se za hlavu.

,,Jinak všechno nejlepší. Je ti 17 ne?" popřál mi Ryan.

,,Jo díky, ani jsem si neuvědomila, že jsem měla včera narozky. Těžkej víkend." poděkovala jsem.

Sundala jsem z něj nohy, protože už přicházela učitelka.

Celý den se hrozně táhl. Půlku hodin jsem prospala.

,,Dneska ven?" zastavil mě Luke u skříněk.

,,Jasná páka šéfe." zavřela jsem skříňku a s Lukem v patách se vydala ven.

---------

Omlouvám se, že jsem včera nevydala slibovanou kapitolku, ale nestihla jsem to.

Jinak co si myslíte o Skylar a Buckym?

A jaké budou prázdniny s Avengers?

Jinak moc děkuju za 100 přečtení<3 vážím si toho.

Zítra by ale měli vyjít dvě<3Mám jich 8 předepsaných:D

-------------------

Tuhle kapitolu věnuji jako poděkování za votes a přidání do seznamu příběhů<33