Zrovna v kabince začne řešit Hinata svůj vztah s Kageyamou. Přál jsem jim to ale taky mě z toho zabolelo u srdce. Kéž bych mohl mít taky takový nádherný vztah s osobou, kterou miluji. Chvíli sleduji krajinu pod námi a pak se otočím a setkám se s pohledem jednoho mladíka. Překvapeně zamrkám, jestli se mi to jen nezdá. Je to opravdu on. Je to Daichi. Hledíme na sebe a ani jeden neví jestli máme být rádi nebo ne. Daichi je ve společnosti dívky.
"Daichi." Zaslechnu Hinatu zašeptat, který se otočil taky a zaregistroval stejného mladíka jako já.
Kabinka se zastavila a dveře se otevřely. Ostatní lidi začnou vystupovat jen já a Daichi stojíme naproti sobě a nepřestáváme na sebe upřeně zírat, až se ocitneme v kabince jen my dva.
Stále tomu nemohu uvěřit. Je to on. Stojí přede mnou, v tuto chvíli a této kabince. Vypadá jako před lety, stejně andělsky. Už se chystám, že něco řeknu když najednou mi skočí kolem krku. Na chvíli mě to vyvedlo z míry ale nakonec ho přitisknu ke své hrudi a pevně ho obejmu. Tady nejsou potřeba žádné slova.
Jestli je to nějaký sen, tak se nikdy už nechci probudit. Pevně ho tisknu v náručí. Bože, jak mi chyběl. Nevnímal jsem svět kolem nás. Jen já a Daichi. Naše chvíle.
"Nechtěli byste se k nám přidat?" Zeptá se Neon a tím nás dostane do reality. Rychle se od sebe odtáhneme a trapně se usmějeme. Byl tak roztomilý s těmi červenými tvářemi. I já cítím jak mi krev stoupá do tváře. "No fanj, se Sugou ses přivítal a já jsem vosk?" Ozve se Hinata. Oba vyjdeme z kabinky. Hned obejmu Hinatu. "Tak. Kluci tohle je má kamarádka Neon. Neon, Shouyo a tohle je Suga." Představím je s takovou radostí. "Ráda vás poznávám, pánové." Potřese si s nimi ruku.
Ta Neon je příjemná holka. Určitě je i hodná.
Po představení jsme se vydali k rozhlédně. Já a Neon jsme šli pozadu. Daichi a Hinata šli popředu. Daichi se ptá kam až to dotáhl Hinata a nestačil se divit. V jeho očích byla vidět hrdost. Dívá se na zrzka hrdě a já sleduji jeho. Jedným očkem se podívá na mě a já se usměju.
"Konečně se usmívá." Promluví Neon. Stočím pohled na ni. "Jak to myslíš?" Zeptám se ji nechápavě. "Vaše přátelství pro něj hodně znamená." Řekne Neon a podívá se na mě.
Hinata to dotáhl na profesionálního hráče volejbalu a já byl na něj pyšný. Bedlivě naslouchám jeho vyprávění ale jedným očkem sleduji Sugu.
"No a teď jsme spolu." Zaregistruji Hinatův konec dialogu. Stočím pozornost zpátky na Hinatu. "Počkej, jako ty a Kageyama jste ve vztahu?" Optám se nevěřicně. Usmívá se jako měsíček na hnoji a kývne na souhlas. "No tak to je úlet." Poznamenám překvapeně. "Neboj se, Daichi, rozdýcháš to." Řekne Suga a dotkne se mého ramene.
Teď jdu popředu s Daichim já. "Mrzí mě, že jsme se odloučili." Prozradím mu smutně. "Jo, to mě taky," Přitáká Daichi a vezme mě kolem ramen. "ale teď jsme se zase sešli." Dodá s úsměvem. "To ano. Což je fajn." Řeknu s úsměvem.
"Hele Daichi, půjdete s námi na zápas? Tobi tě rád uvidí a tebe rád pozná." Promluví Hinata. "Jasně." Odpoví Daichi s úsměvem.
"A co vůbec děláš?" Zeptám se. "Jsem policista. No spíš strážník. A ty?" Zeptá se nazpět. "Učitel." Odpovím mu a po očku se kouknu dozadu na ty dva. "Vypadá to, že ti dva si rozumí." Poznamená Daichi. "To ano. Jak jste se s Neon poznali?" Optám se ho a stočím pohled na něj.
"Neon jsem poznal na vysoké a hned jsme si padli do oka. Je to moc milá holka." Odpovím mu.
Došli jsme k rozhlédně a stojíme před vchodem, čekajíc na Neon a Shouyu. "Jakože s Neon tvoříte pár." Vyřkne Suga a zkoumá mě pohledem. "Ne. Jsme jen přátelé." Vyvrátím mu tvrzení. To jen s tebou chci tvořit pár, Sugo. Prolítne mi hlavou. "A ty jsi našel už svou spřízněnou duši?" Zeptám se ho i když se bojím odpovědi. "Ne." Odpoví mi a mě poskočilo srdce. "Jednou ji najdeš, uvidíš." Pronesu a ti dva se k nám přidají. Společně vejdeme do rozhlédny a stoupáme po schodech nahoru.
Ach Daichi, kdybys jen věděl, že jsem svou spřízněnou duši našel. Ty jsi ten na koho čekám už roky. Kdybys tušil, že jen díky vzpomínkám na naše společné chvíle ještě pořád dýchám. Tentokrát tě už nenechám odejít z mého života. Ne dokud ti neřeknu co k tobě cítím.
Ještě nenašel spřízněnou duši. To je šance pro mě. Teď, když jsme se znovu setkali tak jsem odhodlaný říct mu jaké city k němu chovám. Ale co když mě odmítne? Ne musím mu to říct ať ví jak je pro mě důležitý.
Krásné počteníčko, sluníčka.💖*
ČTEŠ
I miss you
أدب الهواةDvě spřízněné duše se rozdělili. A teď si hledají cestu zpátky k sobě. Povede se jim to?
