I miss you

=2=

Sluníčka, v pilotním díle jsem zapomněla na jednu důležitou věc. A to na zmíňku osoby, která si řekla o tenhle ship. Takže Lenka6549 děkuji za tip. 😊😊

Probudím se celý dolámaný. No není divu když ležím na pohovce celý pokroucený. Protáhnu se a cítím bolest v zádech a to nemluvím o krku. Postavím se a zamířím do koupelny. Podívám se na sebe do zrcadla a málem dostanu zástavu. Silné kruhy pod očima únava v očích je víc než viditelná. Kdybych se rozhodl pátrat po Sugovi v takovém stavu ho spíše zastraším.

Ráno mě zvonění mého mobilu. Automaticky sáhnu na noční stolek, kde normálně mývám mobil ale tentokrát tam nebyl. Zvednu hlavu a uvědomím si, co jsem včera večer dělal. Ale vyplatilo se. Jen najít ten otravný mobil. Našel jsem Daichiho na instagramu. Ha už tě mám. Pomyslím si vítězoslavně a kouknu na displej. Blbý budík. Vypnu ho a zavrtám se zpátky do peřiny. Počkat. Je sobota a já měl nastavený budík na osmou hodinu. Proč?
Chvíli nad tím důmám než na to dojdu. Dlaní se plácnu do čela. Kageyama mě pozval na dnešní zápas se svým týmem a Hinata mě má vyzvednout.

Neochotně vstanu z postele a jdu udělat ze sebe člověka. Potom si udělám kávu a najedu na Daichiho profil. Mám mu napsat nebo ne. Rozmýšlím ale než se stačím rozhodnout tak už se rozezní mým bytem zvonek od dveří. Leknutím sebou škubnu. Dopiju rychle svou kávu a jdu otevřít.

Když jsem ze sebe udělal člověka, teda v rámci možností, tak vejdu do kuchyně. Kde už stepuje před svou miskou můj chlupatý spolubydlící. "Já vím." Promluvím s úměvem a kocourek se otře o mou nohu. Nachystám mu snídani do misky, kterou mu položím na podlahu. Chvíli ho pozoruji a pak si udělám kávu.
S kávou v ruce se přesunu do obývacího pokoje. Když v tom mi zazvoní telefon. Kouknu na dispej a usměju se.

Me: "Ahoj Neon."

Neon: "Čau. Jsi vzhůru nebo jsem tě právě vzbudila."

Me: "Jsem vzhůru. Děje se něco?"

Neon: "Mám chuť někam vyrazit. Co takhle zajít si na rozhlédnu."

Me: "To zní dobře. Ja nejsem proti."

Neon: "Super tak do půl hoďky jsem u tebe."

Me: "Dobře. Budu čekat. Zatím se měj."

Neon: "Ty taky."

A zavěsila. Neon je fajn holka. Potkal jsem ji na vysoké a hned jsme se spřátelili. Taková starostlivá a má tendenci pořád někoho opečovávat. Stejně jako Suga. Ale je to i pořádné střevo. Je plná energie a odhodlání a tím mi zase připomíná Hinatu.

Dopijím kávu a projíždím instagram. Najednou se přistihnu jak zadávám do vyhledávače Sugovo jméno a uvažuji jestli zmáčknout to modré tlačítko s lupou. Když ho zmáčknu a ten instagram mi ho vyhledá, tak co pak? Neměl bych to dělat. Určitě má spokojený život a mě by to jen ranilo. Ne proto, že on vede spokojený život zatím co já se kvůli němu tady trápím ale proto, že ho nevedeme společně. Že to není náš život. Já vím zní to sobecky ale je to tak.

Je to pět let co jsem ho viděl naposledy. Pět dlouhých let. Je pravda, že jsme si sem tam zavolali ale to bylo na začátku prvního ročníků na vysoké škole. Pak to nějak utichlo.

Z tranzu mě vytrhl zvonek u dveří a já se hned postavím a jdu otevřít.

"Ahoj." Pozdravím Hinatu za dveřmi a vyjdu ven. "Ahoj. Hele máme ještě čas. Tak co kdybychom se šli projít." Navrhne Hinata. "To zní dobře." Odpovím mu a zamknu dveře.

Chvíli se jen tak procházíme a najednou nás napadne udělat si procházku na rozhlédnu. Časově nám to vychází, takže jdeme. Nastoupíme do kabinky vleku, který nás vyveze k rozhlédně.

"Použijeme vlek." Navrhnu Neon, když stojíme před vlekem. "Jdeme pěšky." Protestuje Neon."Ale noták, Neon, vždyť je to kus a ještě stále do kopce." Škemrám jako malé děcko. "Tak kompromis. Nahoru vyjedeme vlekem a dolů půjdeme pěšky." Navrhnu. "Co mám s tebou dělat, dědo." Vzdychne Neon. "Já nejsem děda." Protestuji s úsměvem.

Nastoupíme do kabinky a sedneme si. Všimnu si dvou mladíků, kteří zrovna nastoupili a stoupnou si k oknu zády k nám. Jeden je menší a pod kšiltovkou schovává zrzavé vlasy. A druhý je vyšší a jeho vlasy se podobají stejnému odstínu, který měl Suga.
Sleduji ti dva pozorně a čekám jestli se mi nenaskytne pohled z profilu.

Najednou se ten kluk otočí na mě a mě se rozbuší srdce takovou rychlostí. Není pochyb o tom, že to je on a dokonce se dívá na mě stejně tak překvapeně jako já na něj.

*Krásné počteníčko, sluníčka.💖*