=16=

79 10 0
                                    


Rozebrali jsme si pokoje a dokonce to proběhlo i klidu. Teda to jsem si myslel, než zaslechnu divné zvuky z jiného pokoje. Vykouknu na chodbu a podívám se směrem odkud vycházejí zvuky. Zahlédnu Daichiho, jak míří do toho daného pokoje a přidám se taky.

Zrovna jsem byl ve společenské místnosti s Kuroem a Tsukkim, když jsme uslyšeli nějaké divné zvuky. Vydám se to prozkoumat. Dojdu do patra kde jsou čtyři ložnice.

Dojdu do ložnice odkud to vycházelo. Otevřu dvěře a koukám. Byla to ložnice od Tobia a Shōyi a koukám co provádějí. Za mě se postaví můj andílek a kouká na ty dva přes rameno. "Snad si nemyslíte, že budeme spát se Shōyem odděleně, když vy všichni máte manželské postele." Vysvětlí nám Tobio. Já a Suga jsme propukli v smíchy.
Náš smích přiláká všechny v okolí. "Hele, já se chci taky zasmát." Škemrá Noya.

Pomalu se uklidním a uvolním místo Noyovi. Obejmu ze zadu kolem pasu Daichiho, který se uklidnil. Noya nakoukne do pokoje na ty dva nechápající a začne se smát taky. Nechali jsme je osamotě a vezmu Daichiho za ruku, odvedu ho do naší ložnice, která z jedné strany sousedí s Kenmou a Tadashim a naproti je ložnice od Asahiho a Noyi.

V ložnici, kam mě odvedl Suga, si přivlastní mé rty. Nejsem nějak proti a obejmu ho kolem pasu, nasměruji ho na postel.
Lehne si na postel a já ho zakryju svým tělem, přivlastním si jeho rty, které jsou tak sladké a dokonalé. Bože jak já ho miluji. Jednou rukou mi zajede do vlasů a já své rty přesunu na jeho dokonalý krk.

Své nohy mu omotám kolem jeho pasu a vychutnávám si péči, která se mi dostává.
Najednou se s ním přetočím a oplácím mu péči, kterou dával on mě.
Po chvíli přestanu, protože to začíná zacházet dál než bych chtěl. Přece jen jsme na chatě s bandou kluků a ještě ke všemu je den.
Zvednu hlavu a podívám se na něj. "Miluju tě, Daichi Sawamuro a hrozně moc." Řeknu mu, to co cítím.
Popravdě nikdy jsem nemiloval někoho tak moc jako jeho a nikdy nebudu taky milovat.

Pohladím ho po tváři. "Ani nevíš jak moc miluji já tebe, Koushi Sugawaro a nikdy nepřestanu." Řeknu mu dojatě a přitáhnu si ho do náruče. Přetočím se na bok, jen ležíme v objetí a vychutnáváme si přítomnost toho druhého.
Nikdy bych nemohl milovat nikoho jiného než jeho.
Pohladím ho po vlasech a políbím na čelo.

Přesunuli jsme se s Daichim do společenské místnosti, kterou jsme nazvali obývákem. Tsukki nám oznámí, že Kuroo se ujal grilování a že ostatní jsou už venku a přitom bere talíře a příbory. Pomůžu mu a Daichi vezme nějaké pití ven.
Vyjdeme ven a všimnu si jak si Noya hoví v klíně Asahiho a krásně se k sobě tulí, Tobio a Shōyō sedí vedle sebe v objetí, Kenma si povídá s Tadashim, Kiyoko a Ryuu krájí zeleninu. "Teď jen tady chybí Bokuto." Povzdechne si Kuroo.

Ne zrovna mile se na něj podívám a položím pití na stůl. "Doufám, že jsi mu neřekl o tomhle srazu." Vyřknu doměnku nahlas. "Ne. Dostal jsem přísný zákaz od Tsukkiho." Ujistí mě Kuroo. "Daichi, my jsme si moc dobře vědomi toho, že správně bychom tady ani já a ani Kuro neměli co dělat." Řekne Kenma.

Upřímně mi to přerostlé děcko s emo náladami nevadí jen bych neměl na to hlídat ještě jeho. Já vím všichni jsou dospělí i když u některých jedinců o tom stále pochybuji ale i tak. Stále je to můj tým Karasuno a stále za ně přebírám zodpovědnost.

"A jak se vůbec má Bokuto a Akaashi?" Zeptám se a podívám se na Kuroa. Usměje se a začne vyprávět: "Ještě než Bokuto ukončil vyšší střední tak se ti dva dali dohromady. Teď jsou spolu na dovolené v Holansku." A přendá maso z grilu na talíř. "Bokuto je se mnou v týmu a musím říct, že vedle Akaashiho je září." Přidá informaci Shōyō. "Akaashi maluje mangy a je docela úspěšný." Informuje Kenma.

Já se nestačím divit, kam to ti dva dotáhli ale moc jim to přeji. Ani se nedivím Bokutovi, že po boku Akaashiho září, vždyť já po boku Daichiho taky jen zářím, pomyslím si s úsměvem.

"No a jak jste se dali vy dva dohromady?" Zeptá se Noya, který se usadil už vedle Asahiho a šermoval vidličkou s kouskem masa před Shōyem na Kuroa a Tsukkiho. Shōyō si chytl vidličku a sprostě mu ukradl ten kousek masa z vidličky a rychle si to strčil do pusy. "Hej, Shōyō, to bylo moje." Ozve se Noya. "Já měl za to, že mi to nabízíš." Zažertoval Shōyō a spolkne maso. Všichni jsme se začali smát.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*   

I miss youKde žijí příběhy. Začni objevovat