I miss you

=23=

Vlastně jsme do konce té pohádky zbyli jen já, Tadashi, Kuroo a Tsukki. I když Kuroo sem tam podřimoval ale chtěl vidět jak to dopadne. Noya usnul v náručí Asahiho, který nakonec vzal Noyu do náruče a odešli do ložnice.
Po zvolání jmen naších poloviček, zaslechneme z kuchyně smích a vydáme se do místnosti.

V kuchyni sedí Daichi a Kenma a dobře se baví. Já si přisednu k Daichimu a Tadashi si přisedne vedle Kenmy, který ho hned obejme kolem pasu. Tadashimu hned naskočí červená do tváře. "Tady se nemusíte stydět, Tadashi." Pronesu s úsměvem. "Cože." Vyhrkne ze sebe Tadashi. "Tys jim to řekl?" Zeptá se Kenmy.

"Sami jsme na to přišli." Dodám s úsměvem a políbím svého andílka do vlasů. "A ne-nevadí vám to?" Zeptá se Tadashi a zrudne ještě víc. "Právě naopak, Tadashi, ještě nám to přejí." Odpoví mu Kenma, já a Suga mu to potvrdíme kývnutím na souhlas. Tadashi se usměje a i červenými líčky obejme Kenmu kolem krku. Kenma mu objetí opětuje.

"Navíc vám to spolu sluší." Dodám s úsměvem a políbím Daichiho.
Nakonec se ti dva i políbí.

Ještě chvilku jsme seděli a bavili se. Já a Tadashi jsme těm uprchlíkům líčili naše pocity z filmu.
Pak jsme se rozloučili a odebrali do svých pokojů.

Sotva zavřu dveře od naší ložnice, tak mě začne Suga vášnivě líbat a zbavovat oblečení. Ne, že by mi to nějak vadilo, právě naopak. Líbí se mi ta jeho dravost a abych nebyl pozadu tak i já ho zbavím oblečení a líbám ho stejně vášnivě jako on mě.

V polibku se přesuneme na postel a já následně dopadnu na postel. Suga si na mě obkročmo sedne a jeho ruce mi přejíždí po hrudi. Usměju se a pohladím ho po tváři. "Buď něžný, jinak zítra vaříš sám." Poznamenám vtipně. Lehce se zasměje a sklání se k mým rtům. "Myslím si, že to vaření zvládnu." Dodá tiše a spojí naše rty.

Touha po tom božském těle mě spalovala zevnitř a zároveň mě poháněla kupředu. Miluji jeho celé tělo. Miluji jeho samotného.
Stal se pro mě drogou, na kterou jsem den o dne závislejší.
Po té jeho poznámce se musím zasmát. Pravda je taková, že nejsem tak dobrý kuchař jako on ale i tak mu pošeptám: "Myslím si, že to vaření zvládnu." A spojím zase naše rty.

Své rty přesune na můj krk. Jemně mě kousne na krku a vzdychnu. Kdy se z něj stala dravá zvěř? Dostaví se mi v mysli tahle otázka.
Jeho rty putupují po mé hrudi až se zastaví u mého kamaráda. Špičkou jazyka přejede po celé jeho délce. Z úst mi vyjde tichý sten.

Jeho kůže chutná sladce. Nemohu se ji nabažit a Daichi tohle miluje. To jsem zjistil ale co miluje ze všeho nejvíc, když věnuji pozornost jeho chloubě, kterou olíznu. Jak jsem předpoládal, tiše zasténá. Usměji se nad tím a vložím si jeho chloubu do úst. "Ach Koushi." Vzdychne mé jméno.
Začnu hýbat s hlavou nahoru a dolů. Slyším Daichiho vzdychání a sténání,  které mě donutí zrychlit tempo, dokud mi nezaplní ústa jeho dávkou spermatu. Všechno to spolknu a vrátím pozornost jeho rtům.

Políbí mě a pak si hledíme do tváře. Pohladím ho po vlasech. Má je tak jemné na dotek. Sjedu rukou k jeho tváři. "Víš o tom, že jsi anděl s ďáblem v těle." Prozradím mu s úsměvem. "A proto mě tolik miluješ." Pronese se smíchem a spojí naše rty.
Já toho využiju a povalím ho pod sebe. Nemůžu dovolit abych zítra nemohl chodit.

Povalí mě pod sebe, což mi kazí mé plány. "Tohle není fér." Pronesu na oko uraženě. Daichi se zasměje. "Nebylo by to fér vůči ostatním, brouku a ty to moc dobře víš. Nemohu tě nechat zítra vařit samotného." Řeknu a spojím naše rty. S tím musím souhlasit. Obejmu ho kolem pasu.
Z mých rtů se přesune na krk, kde i on mi udělá značku a já touževně zasténám jeho jméno a rukou mu zajedu do vlasů.

Mé rty putují po jeho těle až se zastaví u jeho chlouby. Hned si ho vložím do úst a začnu pohybovat hlavou. Pokojem se rozeznívají vzdychy a steny, které patří Sugovi.
Netrvá to dlouho a mé ústa jsou plné jeho nadílky, kterou bez problému spolknu.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*