I miss you

=13=

Uvařili jsme si večeři, která byla víc než výborná a pak se uložili ke spánku. Suga se ke mě hned přitulil a ještě jsme si chvíli povídali.

V posteli se přitulím k Daichimu a ještě chvilku si povídáme než se mi začnou klížit oči. Potom si s polibkem na dobrou noc více zavrtám do jeho náruče a spokojeně usínám.

=====

Ráno mě vzbudil budík, okamžitě ho vypnu a podívám se na toho spícího andílka v mé náručí. Je roztomilý, když spí, pomyslím si a usměju se.
Jemně ho pohladím po tváři a políbím na čelo. "Vstáváme, andílku." Pošeptám. Suga se zavrtí a otevře oči. "Dobré ráno." Popřeju mu.

Klidně jsem si hověl v náručí svého přítele, dokud mě nezačalo něco šimrat na tváři. Po té uslyším Daichiho jak mi šeptá do ucha: "Vstáváme, andílku." a pak mě políbí na čelo. Zavrtím se a otevřu oči. Spatřím jeho tvář jak se na mě usmívá a přeje mi dobré ráno.
Usměju se taky a popřeju mu taky dobré ráno a natáhnu se k němu pro polibek.

"Jak ses vyspal?" Zeptám se ho s úsměvem. "Pohádkově." Odpoví a začne se protahovat. "A jak ty?" Zeptá se a koukne na mě. "Moc dobře." Odpovím a dlouze ho políbím. Omotá mi ruce kolem krku a prohloubí polibek.

Vstali jsme a šli spolu do koupelny. Společně jsme se osprchovali a vykonali ranní hygiénu a pak se šli obléknout.
Přistihnu se jak sleduji jeho vypracované tělo při oblékání.
"Ty mě pozoruješ, místo toho aby ses oblékal?" Řekne Daichi, když si mého pohledu všiml. Přistoupí ke mě a políbí mě na nos. "Když ty jsi tak neodolatelný." Řeknu na svou obhajobu a obejmu ho kolem pasu.

Usměju se a své rty přitisknu na jeho v jemný polibek.
"Tak se oblékni. Jdu udělat kávu." Zašeptám mu kousek od rtů a jemně ho plácnu přes jednu půlku jeho zadnice a odcházím z pokoje. "Daichi." Slyším své jméno ale to už stojím za dveřmi a s úsměvem na rtech.

Už převlečený vyjdu z pokoje a nasaju vůni kávy, která se line celým bytem. Dojdu do kuchyně a pozdravím Rina, který se mi hned otře o nohavici. Zvednu ho do náruče a najednou mi dojde, co vlastně s ním bude, když za dva týdny odjeme.
"Daichi, máš vymyšlené, co bude s tímto malým chlupáčkem?" Zetám se a sednu si s kocourkem na židli.

"Domluvím se s mamkou, jestli by ho nepohlídala." Řeknu, podám mu kávu a políbím ho na čelo. Usměje se a poděkuje. "Nemáš hlad?" Zeptám se ho. Zavrtí hlavou na nesouhlas.

Během kávy se ještě domlouváme na ten týden, kdy bude sraz. Já mám zrovna jarní prázdniny a Daichi si vezme dovolenou. Už se na ten týden nemohu dočkat.

Stojíme před vchodem a Daichi zamkne dveře. Pak ze svého svazku sundá klíč a podá mi ho. Nechápavě se na něj kouknu a on mi podá klíč se slovy: "To je pro případ, kdybych se zdržel v práci déle." Mile se na něj usměju a políbím ho. "Děkuji." Pošeptám a vezmu si klíč, přidám si ho na svazek.

Dal jsem mu náhradní klíč, kdybych se zdržel déle v práci. Nechci aby seděl před dveřmi a čekal až dorazím. Takhle může jít dovnitř a zabavit se s kocourkem.
Usměje se a políbí mě, vezme si klíč a přidá ho na svůj svazek. "Není zač." A vyrazíme na cestu.

Po cestě jsme se rozloučili a každý se vydal po své cestě.
Dojdu do školy a usednu v kabinetu, který zdílím se svou kolegyni a kamarádkou. Vstoupím do vnitř a pozdravím ji. Pozdrav mi opětuje a zkoumavě si mě prohlíží. Sednu si za svůj stůl.
"Co se děje?" Optám se ji když si všimnu jejího pohledu. "To mi řekni ty. Úplně záříš." Řekne mi s úsměvem.

Dorazím do práce a pozdravím svého kolegu. "Ala ale kdo ti zvedl náladu?" Ptá se hned jakmile pozdravím a dosednu na židli za svůj stůl. "Já ti to povím a ty to vykecáš celému světu." Odbydu ho s úsměvem. Zasměje se nad mou poznámce. "Je tady šéf?" Zeptám se ho. "Jo, před chvíli přišel." Odpoví mi. "Super. Jen s ním něco proberu a jdeme na obchůzku." Řeknu a vydám se ke kanceláři mého nadřízeného.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*