=24=

55 6 0
                                    


Pak pokračuji připravou na můj vpád do něj. A mezitím ho líbám na krku. Snaží se udržet sténání pod kontrolou ale moc se mu to nedaří. Přesunu se k jeho rtům a políbím ho dlouze a vášnivě.
Využiju situace a v polibku do něj vniknu. Zasténá do polibku a já chvíli čekám.

Udělal to šikovně. Už tak mám dojem, že celá chata ví co se děje v naší ložnici ale já si prostě nemůžu pomoct a Daichi si byl toho moc dobře vědom.

Ukončí polibek a začne se pomalu pohybovat. Snažím se být potichu abych nevzbudi naše spolubydlící ale no moc mi to nejde.

Myslím si, že naši spolubydlící už vědí, co tady provádíme. To bude ráno plno připomínek na naší adresu.
Zrychlím přízazy a po několika desítek minut do něj vyvrcholím.
Zadýchaně se na něj podívám a skloním se k jeho rtům, které spojím.
"Hrozně moc tě miluji, andílku můj." Pronesu po polibku a pohladím ho po tváři.

Vydýchával jsem ten nádherný okamžik a Daichi spojí naše rty. Položím své dlaně na jeho boky.
Po polibku pronese: "Hrozně moc tě miluji, andílku můj." A pohladí mě po tváři. Já se usměju. "Taky tě hrozně moc miluji, můj ďáblíku." Pronesu s úsměvem a opět spojíme naše rty.

Lehnu si vedle něho a Suga nás oba přikryji dekou a obejme mě kolem pasu. Hlavu si položí na mou hruď a zývne. "Takže sprcha až ráno." Konstatuji s úsměvem. "Ano." Souhlasí. Pevně ho obejmu a pohrávám si s jeho vlasy. Spokojeně mi zavrtá hlavu víc do hrudi a po chvíli spí jako miminko.

Ráno se probouzím na boku, ze zadu na krk cítím pravidelné výdechy a na břiše tlak. Odkryju deku a koukám na Daichiho ruku jak je omotaná kolem mého pasu. Usměju se a pohladím mu ji. "To šimrá." Slyším jak vysloví. S úsměvem se otočím na něj a pohladím ho po tváři.

Probouzím se a hned ucítím šimrání na ruce, kterou mám omotanou kolem Sugiho. "To šimrá." Ozvu se a Sugi se otočí na mě s úsměvem a pohladí mě po tváři.

"Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit." Pronesu a políbím ho na dobré ráno, které mu po polibku taky popřeji.

"Nevzbudil jsi mě. Vzbudil jsem se chvíli před tím než si mě pošimral na ruce a taky ti přeju dobré ráno." Řeknu a políbím ho nazpět.
"Tak a teď do sprchy." Pronesu a sednu si na posteli. Začnu se protahovat.

Nějak se mi nechce vstávat. Zavrtám se víc do postele a přikryju se dekou.

Kouknu na Sugu. "Andílku, protesty nejsou na místě. Musíme jít vařit." Řeknu s úsměvem a skloním se k němu pro polibek.

"Mě se ještě nechce. Můžu ještě spinkat?" Zaškmrám a udělám na něj smutné psí kukuč. Vždycky to na něj zabíralo, takže jsem doufal, že i teď to zabere.

Smutné kukuč. Ach jo ví co na mě platí a já ho až moc miluji na to aby mu neřekl ne. Usměju se a políbím ho na čelo. "Dobře. Tak ještě lež." Řeknu a pohladím ho po vlasech.

Usměju se a políbím ho. "Děkuji." Pošeptám s úsměvem.

Osprchovaný a oblečený se vydám do společenské místnosti, kde už to žije. Popřeju jim dobré ráno.

Tanaka a Kiyoko sedí v objetí a popíjejí spolu ranní kávu. To samé se dá říct i o Kenmovi a Tadashim.

Kuroa a Tsukkiho najdu v kuchyni jak chystají snídani spolu s Noyou.

Kageyama s Hinatou se zrovna přiřítí do chaty celí zadýchani a začnou se pošťuchovat kdo byl první.

Já se spokojeně usměju a uvědomím si, že zítra se tahle parta už rozjede do svých domovů.

"Hele, Daichi, tento pobyt bychom měli zase zopakovat." Ozve se Tanaka. "Souhlasím s Tanakou." Ozve se Noya a projde kolem mě se snídani a zamíří do své ložnice.

Pokývám hlavou s úsměvem na souhlas. Musíme to vážně zopakovat.


*Krásné počtenícko, sluníčka.✨*

I miss youKde žijí příběhy. Začni objevovat