I miss you

=32=

Jakmile jsme vstoupili do bytu, tak se mě zmocnil pocit, že není něco v pořádku ale netušil jsem co.

Chytl jsem Daichiho za rukáv kabátu.
"Daichi, mám divný pocit, jakoby tady někdo byl." Svěžil jsem se. "Nejsi sám, já ten pocit mám taky. Ještě Rina nepouštěj z boxu, prozkoumám byt." Řekl mi a než jsem stihl cokoliv jiného říct, byl pryč.

Došli jsme domů a ucítil neznámý parfém celým bytem. Jestli se někdo zdržuje v tomhle bytě, tak se postarám o to aby to udělal naposled.
Suga mě chytne za kabát.
"Daichi, mám divný pocit, jakoby tady někdo byl." Řekl vystrašeně. "Nejsi sám, já ten pocit mám taky. Ještě Rina nepouštěj z boxu, prozkoumám byt." Řekl jsem a hned se rozhlížel po bytě.

Nikde nic nebylo podezřelého až na ložnici. Na posteli ležela obálka se Sugovým jménem. Bylo mi hned jasné od koho to je.
Ihned jsem volal na stanici ať tady někoho pošlou aby zajistili stopy, vzal jsem obálku a vrátil se k Sugovi.

Stál jsem u vchodu a čekal co se bude dít. Rin se ozval s boxu ale já ho nemohl pustit. "Ještě chvilku, chlupáčku, pak tě pustím." Ujišťoval jsem ho.

Najednou k nám přistoupil Daichi a v očích měl směs emocí. Vztek, zklamání a ještě něco ale to nedokážu popsat.
Podal mi obálku s mým jménem a já hned podle stylu písma věděl od koho je. Byla od Mikia. Zakryl jsem si ústa ve snaze potlačit své slzy.

Daichi mě objal a šeptl mi do ucha: "Neboj se, Sugisku. Nedovolím mu aby ti ublížil." A hladil mě po vlasech.

Ten chlap mu musel hodně ublížit, podle té jeho reakce. Tentokrát už mu to jen tak neprojde, o to se postarám.

"Ale jak se sem dostal, Daichi?" Zeptal jsem se a vzhlédl k němu. "Netuším. Za chvíli tady budou kolegové od nás a zajistí stopy. Pojď sedneme si a podíváme se do té obálky." Řekl a vedl mě do obýváku, kde jsem ztěžka dosedl na pohovku.

Vypustil jsem Rina s boxu a on se hned šel proběhnout po své průlezce. Suga hypnotizoval tu obálku. Objal jsem ho abych mu dodal odvahu. Vím, jak je to pro něj těžké. Už na střední byl citlivý kluk.
Stočil pohled na mě a smutně se usmál.
Trhalo mi to srdce, ho takhle vidět. Já toho chlapa najdu a rozsekám ho na cucky, za to co provedl Sugovi.

Zpozoroval jsem na Daichim, že má ruku v pěst. Přejel jsem dlaní po té jeho ruce a letmo ho políbil.
"Já vím, že jsem s tebou v bezpečí." Dodal jsem a otevřel tu obálku. Vytáhl jsem papír a rozložil ho.

Říkal jsem ti, že nikdy nebudeš šťastný a to taky dodržím. Dávej si na mě pozor!

Četl jsem co tam bylo napsané. "Já ho dostanu a uškrtím ho." Procenil Daichi a tiskl ruce v pěst tak silně, že mu zbělali i klouby. Chtěl jsem ho uklidnit ale ozval se zvonek a Daichi šel svižným krokem otevřít. Do mého klína skočil Rin až jsem trochu nadskočil. Usmál jsem se na něj. "Teď ne, Rine." Řekl jsem a pohladil ho. Vzal jsem ho do náruče, postavil se a položil ho na odpočívadlo.
Šel jsem za Daichim.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨