Flightless Bird (český překlad)

Dějství II: Kapitola 18

Ahoj.

Omlouvám se. Vím, že teď moc nestíhám publikovat, ale mám toho vážně hodně ve škole, do toho taneční a zkoušky v hudebce a čas zkrátka chybí.

Nicméně: tady je nová kapitola! Jedná se o poslední kapitolu z Harryho pohledu, vše další už se bude odehrávat v přítomnosti.

Harry, minulost

Drahý Harry,

Jsou to týdny, co jsem Tě viděl nebo slyšel. Neodpověděl jsi na žádný z mých e-mailů nebo dopisů. Bojím se o Tebe. Proč se mnou nechceš mluvit? Nelíbil se ti náš výlet? Chtěl jsem Ti ještě jednou poděkovat za milý doprovod do Kyjeva. Řekl jsem všem Tvým učitelům, jaký jsi dobrý chlapec a jaký jsi na mě udělal dojem.

Máš tolik potenciálu, Harry, ale oba víme, že jen ten potenciál nestačí. Tvůj talent je surový a nerafinovaný. Pokud jde o techniku, jsi daleko od místa, kam se musíš dostat. Normálně to nedělám, ale chtěl bych Tě pozvat, abys se mnou přes léto žil v Paříži, abych Tě mohl osobně mentorovat. Je to neortodoxní, ale myslím, že by ti má individuální pozornost a mé konexe v Paříži prospěly. Nemyslím si, že velká a hlučná učebna je tím správným studijním prostředím pro tak citlivého chlapce, jako jsi Ty. Vím, co potřebuješ, Harry. Rozumím Ti.

Pokud budeš poslušný a budeš dobře pracovat, mohu Ti dát kariéru Tvých snů. Mohu Ti zajistit místo v jakékoliv společnosti na světě.

Doufám, že mou nabídku zvážíš. Nerad bych viděl, jak jde veškerý ten potenciál vniveč!

Dychtivě čekám na Tvou odpověď.

S pozdravem

Alex

P.S. Odpusť mi, můj miláčku. Nikdy jsem Tě nechtěl zranit. Věci budou tentokrát jiné. Slibuji x

Obálka měla na přední straně zlatou pečeť.

Madame Lesauvage přešla přes studio a zastrčila si do drdolu pramen vlasů. „Tak?"

Byli jsme ve studiu sami. Beuchamp ji požádal, aby mi do rukou předala dopis a ujistila se, že jsem si ho přečetl. Smazal jsem všechny jeho e-maily a dopisy jsem nepřečtené vyhodil.

„Chce mě letos v létě mentorovat v Paříži."

„Ach, Harry, to je úžasné!" dala si ruku před ústa a hrdě mi položila paži na rameno. „Chceš mu zavolat, nebo odepsat?"

„Madame, mohu se na něco zeptat?" Chvíli jsem přemýšlel.

Přikývla.

„Která společnost je nejlepší na světě?"

„Balet v Pařížské opeře je nejstarší, ale Bolshoi je zdaleka nejlepší – slovo ‚Bolshoi' je ruské slovo pro ‚velkolepý' – a má nejbohatší historii. Právě tam Tchaikovski uvedl premiéru Labutího jezera."

Zkřížila své hubené paže, lokty jí z pod košile vyčnívaly jako dva šípy.

„Měl bys tuto nabídku brát velmi vážně, Harry. V posledních několika měsících ses hodně zlepšil, ale trénink s někým, jako je Alex, může být rozdílem mezi tančením pro společnost jako Bolshoi a malou regionální společnost v Leedsu."

„Chce mě na celé léto."

Vyhrnula mi vlasy z očí a zvedla mi bradu. „Vím, drahý. Chceš jet domů za svou rodinou a přáteli, že? Ale to jsou oběti, které pro tuto profesi musíme přinést. Odjela jsem od svých rodičů v sedmi letech, abych se učila v École de Danse de l'Opera v Paříži."