Flightless Bird (český překlad)

Dějství III: Kapitola 23

Krásný den všem!

Tak jak se daří? U mě to ujde, jen ta škola, škola, škola... Vážně, nechápu, jak je možné, že se to ve společnosti bere tak samozřejmě. Desítkové soustavy a buněčné fáze mě zabíjejí!

Doufám, že u vás to jde. Užijte si novou kapitolu. :)

Varování: sexuální obsah

Louis, přítomnost

Běžel jsem klikatou chodbou, abych našel Harryho. Minul jsem nástěnku a studio A, kde jsem zahlédl sborové tanečníky protahující si kotníky a plnící si lahve s vodou. Zastavil jsem se, abych pozdravil. V minulosti jsme k sobě vždy byli přátelští. S některými jsem chodil ještě do školy a spousta z nich chodili na mé narozeninové oslavy.

Otočili se ke mně zády.

Když jsem se vrátil do studia B, místo Harryho tam stál Zayn a cvičil své foucetty. Jeho pružné tělo mu umožnilo rychle zvedat nohy, jak se točil a točil v piruetách.

„Kde je Harry?"

Zayn otočil hlavu s inkoustovými kadeřemi. Vypnul stereo a vzal si do ruky ručník. „Měl jsem vědět, že jsi nepřišel za mnou."

Harryho věci byly pryč, v rohu ležela jen Zaynova taška s oblečením.

Vzduch byl cítit potem, Harryho i Zayna.

„Omlouvám se."

„Řekni to někomu, koho to zajímá. Možná Gigi nebo Mauriceovi nebo Liamovi nebo všem ostatním, kterým jste to s Harrym pokazili."

Polkl jsem. Nebyl jsem připraven vypořádat se s následky intervence a následky pro společnost. Sobecky jsem to nechtěl řešit. Jediné, co jsem chtěl, byl Harry. Žil jsem v jeho nepropustné bublině.

„Nemůžu uvěřit, že ses jím nechal zmanipulovat," řekl Zayn a přejel si ručníkem po zátylku, aby si setřel pot.

„Vím, že to zní jako klišé, ale změnil se."

„Ne, nezměnil, ty ses změnil."

„Ty jsi mi řekl, abych se vykašlal na minulost a spřátelil se s ním!"

„Řekl jsem ti, abys byl milý. Jsi jeho kolega, ne jeho otrok!"

Nebylo to tak. Cítil jsem se báječně, když mě Harry potřeboval. Byl mým srdcem. Jeho přání bylo mým přáním.

„Harry je tím, kým je," řekl Zayn a s napjatými svaly šel ke mně, „ale ty jsi byl náš přítel. Měl jsi tu být pro nás."

„Omlouvám se," řekl jsem tiše, nedokázal jsem se setkat s jeho pohledem. Podíval jsem se na sebe do zrcadla. Možná měl Zayn pravdu. Změnil jsem se. Nebylo možné, abych byl stejný člověk, jakým jsem byl před nocí s Harrym.

Zamířil jsem ke dveřím. Zayn mě zastavil. „Je ve své šatně."

„Dík." Rty se mi stáhly do smířlivého úsměvu.

Nasadil si piškoty a znovu zapnul stereo. Sametový tón violoncella se rozlil z reproduktorů a zaplnil místnost. Když Zayn znovu promluvil, téměř jsem ho neslyšel. „Neplaz se k nám, až ti znovu ublíží. A on ti ublíží, Louisi."

Odešel jsem.

Harryho šatna byla hned vedle mé. Nejprve jsem šel do své a odložil si tašku. Měl jsem tu nepořádek – make-up upatlal stolek, všude po místnosti se povalovaly staré piškoty a roztrhané punčocháče, role náplastí, bavlny a obvazy.