Grace's pov
Následujícího rána nás opět čekala snídaně, kde jsme se všichni sešli a usadili se ke stolu. Jungkook se posadil vedle mě a celou snídani jsme si o něčem povídali a smáli se. Ani jeden z nás ale nedal najevo, že by v tom našem přátelství mohlo být i něco víc.
„Kam jste se vy dva včera vytratili? Od šesti jsme vás nikdo neviděl." podíval se na nás Taehyung.
S dotyčným, s kterým jsem včera byla na večeři, jsme se na sebe nervózně podívali.
„Bože, nebylo to, co si myslím, nebo jo? Neviděli jsme vás ani později, vy jste spolu... Spala jsi u něj, že jo?" řekl Hoseok a prohlížel si nás napůl zděšeně, napůl pobaveně.
„Proboha, pokud si myslíš, že jsme spolu spali, tak ne." odpověděl Jungkook.
„Pokud jste spolu nespali, tak kde jste teda byli?" rozhodil rukama Yoongi.
„Pokud to tak hrozně toužíte vědět, šli jsme na večeři." odpověděla jsem a na všech bylo vidět, jak jsou překvapení.
„Na večeři? Vy dva, sami? Jakože rande?" pokládal nám Taehyung jednu otázku za druhou a já už teď litovala, že jsme vůbec něco říkali.
„Byla to prostě večeře, nemusíme to pojmenovávat." zasténal Jungkook a já si promnula kořen nosu. Bože, ať už tento výslech brzy skončí.
„Takže náš Kookie a Grace spolu měli rande. To je nečekané, ale fajn." zasmál se Jin a já se na něj otočila s pohledem, který značil, že už toho bylo dost.
Jimin's pov
Celému tomu rannímu výslechu Jungkooka a Grace jsem jen naslouchal a napjatě čekal, co se dozvím. Upřímně mě představa toho, jak na ni sahá a dotýká se jí někdo jiný, neskutečně štvala.
Nechci, aby někdo měl tu čest sahat na její kůži a vytvářet jí znaménka na krku. Nechci, aby vzdychala jiné jméno, než to moje.
Možná jsem byl až moc majetnický, ale její tělo má patřit mně. Asi si ho nezasloužím, ale když si představím Jungkooka, jak má to štěstí trávit s ní intimní chvíle, mám chuť mu jednu vrazit.
Nechci, aby spolu začali to, co jsem s ní měl předtím já. Byla tak moc krásná. Kdybych mohl, hned teď bych ji políbil a ukradl si ji na nějaký čas pro sebe.
Ale vážně to chci zažít znovu? Nechci znovu prožívat všechny ty hádky. Nechci od ní žádnou pomoc ani slitování. Chci klid a aby mě všichni nechali žít.
Jungkook's pov
Seděl jsem v pokoji, který jsem sdílel tentokrát s Namjoonem a jen jsem zíral do displeje své mobilní obrazovky. Ticho prořízl až Namjoonův hlas.
„Takže ty a Grace, huh?" zamumlal a já mobil odložil, načež jsem si v posteli lehl na záda, složil si ruce pod hlavou a zíral do stropu.
„Nevím, možná. Nejsme spolu, ale líbí se mi a myslím, že mě má možná taky ráda? Těžko říct." zasmál jsem se nervózně.
„Jak jako možná? To to nejsi schopný vycítit?" zeptal se pobaveně můj kamarád.
„Já nevím, nemám ze života až tolik zkušeností, co se holek týče. Ale políbil jsem ji a ona neprotestovala." pokrčil jsem rameny.
„Políbil jsi ji?" zeptal se překvapeně Namjoon.
„Ano, třikrát. Nikdy se neodtáhla." řekl jsem a na tváři jsem měl připitomělý úsměv.
„Jestli jsi ji třikrát políbil a ona ti to oplatila, tak se jí asi líbíš. Nemyslím si, že by byla ta holka, která se líbá s kde kým. Mám pocit, že tě má ráda." zamumlal a já otočil hlavu do strany, abych se na něj mohl podívat.
„Já vím, ale Jimin se jí taky líbil, ne? A stejně ho neměla ráda tak, aby s ním chodila. Prostě se jí jen líbil a já nechci, aby to u nás bylo stejný. Nestojím o vztah, který bude fyzický. Tedy, nevím, jestli vůbec teď vztah hledám, ale zkrátka s ní chci trávit čas, víš? Ne tím způsobem, jako Jimin. Chci ji brát ven, když to bude možné a chci, aby věděla, že se na mě může kdykoliv obrátit." řekl jsem.
„S tebou to má jinak, než s Jiminem a je to vidět. Ti dva to možná nějak měli, ale to neznamená, že to tak musí být i u vás. Je vidět, že se na tebe dívá jinak, než na něj."
„A tobě by nevadilo, kdybych s ní něco měl? Když jsi to zjistil o ní a Jiminovi, nebyl jsi nadšený." řekl jsem a odvrátil od něj pohled. Pokud mi teď bude dělat přednášku, nechci se u toho dívat na jeho výraz.
„Ne, nevadilo. Sám víš, že na kamarádství s výhodami a vztah jako vztah, mám úplně odlišné názory. Pokud se dáte dohromady, fajn. Nevadí mi to." řekl a já se vítězně pousmál. Teď ještě zjistit, jestli by mě chtěla.
Grace's pov
„Líbí se ti Jungkook?" zeptal se Jin, když jsem byla u něj a Taehyunga v pokoji.
„Nevidím důvod, proč bych to s vámi měla řešit." zamumlala jsem a opřela se zády o čelo postele, na které jsem seděla.
„Tak líbí?" přidal se Tae.
„Ticho. Nechte mě." zakňučela jsem.
„Takže jo, líbí. Co s tím hodláš dělat?" zeptal se opět Jin.
„Co bych s tím měla dělat? On první krok udělal a nevím, co bude dál." pokrčila jsem rameny.
„Moment, zpomal. Co myslíš tím prvním krokem? To jsi vynechala." řekl zmateně Taehyung a sedl si do tureckého sedu vedle mě na postel.
„Tim myslím, že mě políbil a já ho nechala. Spokojený?" řekla jsem a zničehonic se vedle mě z druhé strany zjevil Jin, který se také usadil do tureckého sedu. Bože na nebesích, pomoz mi.
„On tě políbil? Tak v tom případě nevím, co na tom řešíš, brouku. Pokud se ti líbí a očividně i ty jemu, dejte to dohromady." vybídl mě Tae.
„Když já nevím... Bojím se." sklopila jsem hlavu.
„Není se čeho bát. Pokud do toho tedy nebudeš chtít jít jen proto, abys naštvala Jimina, nebo na něj zapomněla." řekl Jin a já k němu vzhlédla.
„Blázníš? Nejsem tupá, to bych nikdy neudělala. Nemám důvod chtít, aby žárlil a popravdě zapomínat nepotřebuji. To, co jsme zažili, bylo hezké, ale už na to ani nemyslím. Kookovi bych to nikdy neudělala." řekla jsem s úsměvem.
„Fajn, tak si musíte domluvit další rande." mrkl na mě Jin a já zakoukela očima. Ach jo.
A to jsme ani jeden z nás nevěděli, že se vzájemně řešíme se svými kamarády.
ČTEŠ
wrecked | p.jm ✔️
Fanfictionwrecked | p.jm _______________ Život se vám může změnit během lusknutí prstu. Vše se dokáže otočit vzhůru nohama a vy pak těžko hledáte cestu ven. Temnota vás zevnitř sžírá a nutí vás si myslet, že neexistuje žádné řešení. Park Ji Min se bo...