wrecked | p.jm ✔️

38. Kapitola

Grace's pov

Uplynul další týden a bylo znát, že se mi Jimin vyhýbá.

Pokaždé, když jsme šli v hotelu jíst, sedal si u stolu strategicky tak, aby byl co nejdál ode mě.
Když jsem trávila večer s kluky, on byl sám u sebe v pokoji.
Když byl v ten den koncert, buď mě ignoroval, když jsem ho líčila, nebo sám od sebe zamířil k jiné z těch dvou holčin, které mi pomáhali kluky líčit. Příliš často mu to ale nevyšlo, jelikož jsem měla na starost většinu věcí, které se týkaly jejich přípravy na koncert.

Poslední kapka pro mě byla, když jsem si byla odpoledne, když jsme měli den volna, povídat u Taehyunga mezitím, co byl Jimin pryč. Když přišel a viděl mě tam, okamžitě se hned otočil a aniž by něco řekl, opět odešel.

V tu chvíli jsem se rozhodla, že je na čase zakročit.
Hned jsem rázovala za ním a zastihla ho na konci chodby.

„Mohl by ses konečně začít chovat normálně? Jo, chápu to, jsi na mě nasraný a dokážu tě naštvat i ve chvíli, kdy se na tebe náhodně podívám, ale mohl bys přestat s tou arogancí vůči mě? Děláš, jako kdybych byla něco nechutného a jedovatého, co tě otráví, když se k tomu přiblížíš!“ rozhodila jsem rukama.

„Já se chovám normálně, nevím, kdo tady teď řve jak protržená pneumatika! A nevím, kam se podělo to tvoje „Pomůžu ti a chápu tě, jsem tu s tebou.“ Jen samý kecy, že jo? Nikdy jsi mi pomoct nechtěla.“ trhl rameny a já nevěřícně zakroutila hlavou.

„To snad nemůžeš myslet vážně. Svůj volný čas jsem trávila tím, že jsem přemýšlela, jak ti pomoct a jak se o tebe postarat, abys byl spokojený a neměl potřebu do sebe píchat ty sračky. Byla jsem tam s tebou, copak si to nepamatuješ?! Když jsi byl na dně a brečel v koupelně ještě tenkrát, když jsme spolu nic neměli a ty jsi mě nesnášel, zůstala jsem, ačkoli ses ke mně nechoval příliš přátelsky. Byla jsem tam s tebou celou noc, jen abych se ujistila, že budeš v pořádku. Objímala jsem tě a utěšovala tě. Když jsem zjistila, že bereš drogy a jsi na nich závislý, stejně jsem tě políbila, nijak mě to neodradilo. Tak moc jsem se o tebe bála a přála si, abys s tím skončil. Vše špatné, co jsi mi řekl, jsem ti odpustila a ty mi teď řekneš, že jsem ti nechtěla pomoct?“ chrlila jsem ze sebe jednu větu za druhou, přičemž už mi po tvářích začaly téct slzy.

„Jen abys věděl, nikdy jsem nevynaložila tolik úsilí, abych někomu pomohla s jeho osobními problémy. Nikdy jsem s nikým nezůstávala v noci vzhůru, abych měla jistotu, že se mu nic nestane. Vysávalo to ze mě veškerou energii, ale nestěžovala jsem si, protože jsem chtěla jen jedno - pomoct ti.“ řekla jsem a ani se nesnažila setřít ty slané potůčky, které se mi řinuly po tvářích.

„Předpokládám, že mi na to nic neřekneš. Každopádně ti fakt děkuji za to, že jsi mě osočil z něčeho, co není pravda.“ pokrčila jsem rameny, načež jsem se otočila a rychlým krokem se vydala pryč. Jimin mě ale ještě chytil za paži a prudce otočil k sobě.

„Chováš se hrozně, Reynoldsová.“ zavrčel.

„A ty zase jako arogantní kretén, Parku.“ zasyčela jsem.

To, co následovalo, nejspíš nečekal ani jeden z nás, ale seběhlo se to neskutečně rychle. Než jsem se stihla vzpamatovat, na tváři mi přistála bolestivá rána. Vážně mi dal facku?

Opět se mi zamlžil zrak tím, jak se mi do očí nahrnuly další slzy a položila jsem si dlaň na bolavé místo na tváři. Park Jimin mi právě dal facku, aniž bych mu něco udělala. Mně, holce.

Beze slov jsem se otočila a rozeběhla se pryč.

Otevřela jsem dveře od pokoje, kde jsem předtím nechala Taehyunga.

Vešla jsem do ložnice, ale na posteli neseděl Tae, nýbrž Jungkook s Yoongim.

„Tae šel na chvíli za Joonem a říkal, abychom tu počkali, kdybys přišla. Co se- Bože, Grace, co je?“ vyděsil se Jungkook, který si s Yoongim doteď prohlížel něco na mobilu a až poté zaregistroval mé uslzené oči.

„Já- on... Já už nemůžu.“ to bylo jediné, co jsem ze sebe dostala.

„Shh, pojď sem. Klid.“ řekl Yoongi a uvolnil místo na posteli, aby jsi mohla sednout mezi ně.

„Jen se uklidni, ano? Pak nám řekneš, co se stalo.“ pokračoval Yoongi a urovnal mi zezadu vlasy, načež mi dal ruku kolem ramen.

Asi dvě minuty jsem jen seděla a zhluboka dýchala, poté jsem už byla trochu v klidu.

„Je to takový idiot. Dělala jsem pro něj, co jsem mohla a on mě stejně osočil z toho, že jsem mu nikdy nechtěla pomoct. Už nevím, co dělám špatně.“ zašeptala jsem s hlavou na Yoongiho rameni.

„Stalo se ještě něco?“ zeptal se dotyčný, kterému kapaly na tričko mé slzy.

„Ne.“ zalhala jsem. O tom, že mi dal facku, se radši zmiňovat nebudu. „Ale vůbec ho nepoznávám. Neznám se s ním ani tak dlouho, ale je to ještě horší než když jsem vás poprvé spatřila.“

„Grace, co to je?“ zeptal se najednou Jungkook a já zvedla hlavu z Yoongiho ramene, abych se na něj mohla nechápavě podívat.

Jungkook pomalu a opatrně položil svou dlaň na mou tvář a palcem šetrně přejel po mém bolavém místečku.
Jsem blbá, mohlo mi dojít, že to zčervená a oni si toho všimnou.

„Co?“ řekla jsem roztřeseným hlasem.

„Máš to tu červené, jako kdyby... On ti dal facku?!“ vyhrkl najednou černovlasý kluk sedící vedle mě.

„Neřeš to, prosím.“ zasténala jsem a sklopila hlavu.

Jungkook vyskočil na nohy a něco vztekle zavrčel.

„Ruplo mu v bedně?! On je fakt nenormální! Jak ti, do prdele, mohl dát facku? Jsi holka! Holka!“ rozčiloval se Jungkook. Na jednu stranu bylo milé, že mě brání, ale na druhou stranu jsem nechtěla, aby to řešil.

„Mám ho rád a neumím si představit život bez něj, ale tohle přehnal. To už je přes čáru, Grace, měla bys to říct Joonovi.“ promluvil Yoongi a já se na něj vyděšeně otočila.

„Ne, co s tím asi Joon zmůže? Nechám si to pro sebe.“ pípla jsem.

„Mohl by si s ním promluvit a říct mu, aby se začal chovat normálně. Je to náš leader, Jimin ho poslechne.“ řekl Yoongi.

„Nebo taky může poslechnout mou pěst.“ zamumlal Jungkook a začal si jednou rukou masírovat klouby na té druhé.

„To nedělej, nechceme mu zmrzačit jeho krásný obličej, fanoušci by ti za to asi nepoděkovali.“ uchechtl se druhý mladík.

„Co se tu děje?“ ozvalo se ode dveří a já se podívala na Taehyunga, který pohledem těkal mezi Yoongim, o jehož rameno jsem se opět opírala, mnou a Jungkookem, který stále vytočeně postával před postelí a mnul si klouby na své pravé ruce.

„Jiminovi ruplo v bedně a dal Grace facku. Jungkook právě vymýšlí, jak mu dá pěstí. Já bych radši než tu pěst volil krátký rozhovor s Joonem.“ řekl stručně Yoongi.

„Grace, to mě mrzí. Pojď sem.“ roztáhl Tae paže a já si stoupla, načež jsem ho pevně objala.
Vážně nevím, jak to s ním řešit a přestávám si myslet, že se to vůbec vyřešit dá.