wrecked | p.jm ✔️

6. Kapitola

Ještě, než se pustíme do této kapitoly, omlouvám se za jakékoliv chyby při popisu personálu BTS. Nevím, kolik mají stylistů, nevím, z kolika lidí je personál složen, nevím, jak to celé funguje. I kdybych to věděla, tohle je fanfikce a udělala jsem si to tak, jak to chci a jak si to představuji. Je mi jasné, že co se týče make-upu a vlasů, pravděpodobně každé z toho dělá někdo jiný. V mém příběhu je to ale téměř celé práce Grace. Děkuji a můžeme jít na to. <3

Grace's pov

Týden uběhl jako voda a dnes nás čekalo natáčení nového videoklipu. Byla jsem sice nervózní, ale zároveň jsem se hrozně těšila.

Když pominu to, že jsem musela vstávat ve čtyři, abych se stihla dát dohromady, bylo to docela klidné ráno.

V šest jsem měla stát před panelákem, kde jsem měla byt. Čekala jsem zde na to, až budu vyzvednuta.

Zanedlouho zde zastavil menší autobus, kde už byli kluci se Sejinem a pár dalšími lidmi.

Hned jak jsem vešla dovnitř, zamával na mě Jin a rukou mi pokynul, ať jdu k nim. Posadila jsem se vedle něj a všechny s úsměvem pozdravila.

„Kde je vlastně zbytek?" zeptala jsem se.

„Veškerý personál s manažery, producenty, kameramany a tak dále mají jiný autobus. Měla jsi tam být také, ale poprosili jsme Sejina, jestli bys nemohla jet s námi. Koneckonců znáš jen nás a věříme, že je nepříjemné být s někým jiným." vysvětlil mi to Hobi a mně se rozzářily oči. Čím jsem si jen zasloužila, že jsou na mě tak milí?

„Další zastávka - Busan!" zařval Jungkook a já se rozesmála, když sebou téměř spící Yoongi polekaně trhl. Chápala jsem, že je ospalý, nejspíš také zavřu oči. Cesta do Busanu bude trvat zhruba čtyři hodiny, tudíž dojedeme někdy kolem desáté a já si můžu v klidu schrupnout.

<><><>

Doopravdy jsem usnula a probudila se až ve chvíli, kdy jsme dorazili. Cítila jsem se trochu trapně, když jsem se probudila a zjistila, že mám hlavu položenou na Jinově rameni. V této pozici jsem rozhodně neusínala, nikdy bych si to nedovolila.

„Omlouvám se, měl jsi mě probudit." zazívala jsem, zvedla hlavu z jeho ramena a promnula si oči.

„Proč bych tě měl budit? Nijak mě to neobtěžovalo, taky jsem spal." řekl s úsměvem a já přikývla, načež jsem vstala a vzala na záda svůj batoh, ve kterém jsem měla jen to nejdůležitější. Natáčecí dny jsme měli dva, tudíž jsme tu dnes i přespávali.

Vystoupili jsme z autobusu a já se rozhlédla. Bylo to perfektní.

„Je to tu krásné." vydechla jsem.

„No jo, APEC Naru Park. Byl jsem tu už dvakrát a stejně mě to vždy dostane." usmál se Tae.

Následně jsme všichni zamířili do druhého autobusu, kde byl zbytek personálu. Autobus byl o poznání větší, a to bylo tím, že zde byla právě i maskérna.

Nejistě jsem je všechny následovala a už jsem viděla další dvě slečny, které byly stylistkami.

Se všemi jsem si potřásla rukou a poté už jsme se museli pustit do práce.

„Holky ti pomůžou, Grace. Stihneš za dvě hodiny nalíčit a učesat čtyři kluky? Holky si můžou vzít na starost zbytek. Ale je to tvá práce, rozlož si to tak, jak budeš chtít." řekl Sejin s milým úsměvem.

„Jasně, čtyři stihnu." přikývla jsem a poté už se vydala za kluky. Holky už stály u Hobiho, Yoongiho a Namjoona, tudíž mě čekal ten zbytek.