Tichý pomocník (MLB)

35. Snaha navázat konverzaci

Pohled Adriena

Již pár dní jsem se snažil s Mari nějak bavit. Ona mi vždy nějak odpověděla, ale konverzace natrvala dlouho nebo mě více méně ignorovala.
Proč se se mnou nechce bavit? Proč se mi i vyhýbá? Moje snaha navázat konverzaci není moc úspěšná.
Nino i Alya si toho docela brzy všimli, ale radši nic nenamítali. Vypadalo to jako by se se mnou bavit nechtěla, ale díky tomu, že tam jeho Alya a Nino, kteří se se mnou bavit chcou, nic nenamítá.

Ve škole jsem se tedy bavil s nimi, ale i s Chloé, protože to je kamarádka z dětství a byla moje jediná. Možná jsem ji nikdy nemusel, ale mám ji vlastně rád jako kamarádku. I když je otravná, tak je to má kamarádka a nechci ji zradit. Umí být i občas fajn.

Jednoho dne se ve třídě rozneslo, že se navrátí jedná studentka, která prý pořád cestuje po světě a zná spoustu známých lidí. Mari, Alya a Nino vypadali docela neklidně a nešťastně. Nakonec, ale Nino a Alya zmizeli a já tam zůstal s Mari sám. Vůbec jsem nechápal, oč jde, tak jsem se zeptal.
,,Co se děje?"
,,Přijde zase ona." Mari vypadala dost naštvaně a vytočeně. A moji otázku ignorovala.
,,Kdo?"
,,Lila Rossi" procedila mezi zuby. Vypadalo, jako by to jméno nechtěla vůbec vyslovit, ale nakonec to udělala. Pochopila, že vůbec nevím, o kom se tu všichni baví.
Počkat, Lila Rossi?! To myslí jí?!
,,Dík za odpověď" usmál jsem se.
,,Tu dívku už jsem náhodou potkal, já mám teda štěstí na třídu" řekl jsem jsem upřímně a u konce se zasmál. Mari se taky pousmála, ale pouze na chvíli. Pochopila, že jsem to myslel jako ironií. Vždy mě chápala.

Zničehonic přišla do třídy učitelka a s ní dívka, o které jsme se bavili, Lila. Nino s Alyou do té doby přišli. Takže naštěstí nebylo ani u jednoho z nás čtyř místo. Nemůže si teda sednou vedle nikoho z nás. Lila nás pomocí svého falešného hlasu a úsměvu, který zněl mile, všechny pozdravila.
Ten falešný hlas je děsný. Divím se, že ji vůbec někdo ještě věří. Vždyť je úplně jasné, jak to hraje. Vlastně já dělal to samé, tak pro mě je jednoduché to poznat, ale pro ostatní, to tak jednoduché nebude.
Lila se na mě ještě svým falešně mílím úsměvem podívala na mě a zamávala mi. Já dělal jako že ji neznám. Učitelka ji posadila do zadu, takže seděla i dost daleko ode mě a ostatních z naší čtyřky, tak budeme mít možná klid.
Teďka to bude těžší, když přišla ona. Jak se mám začít bavit s Mari, když tu je ona? Bude pořád za mnou chodit. Bude Mari v pořádku?

O přestávce se naše čtyřka rámci možností normálně bavila. Ale Mari nevypadala vůbec šťastně.
,,Mari si v pořádku?" Zeptal jsem se. Vypadalo to, že ignorovala mou otázku, protože pozorovala, co zase Lila nakomu nalháva.
Lila si nás všimla.
,,Adriene, proč se bavíš s těmito ubožáky? Vždyť ty máš na víc. A stejně, tato ubožačka tou ani neodpovídá na tvé otázky. Má to smysl se vůbec s němi bavit? Pojď se mnou. Moje parta tě ráda uvítá" usmála se svým falešně mílím úsměvem a natáhla ke mně ruku.
,,Já si to promyslím" odbyl jsem ji. Na chvíli jí to vyvedlo z míry a ukázala svůj velmi naštvaný pohled. Bohužel ji to dlouho nevydrželo. Všichni kolem zmlkli a pozorovali nás.
,,Dobře, máš času kolik chceš" udělala zase svůj typický falešný úsměv a odešla zpět ke své partě. A snažila se být milá.
Jak ji toto může někdo uvěřit?

,,To bylo dobrý Adriene. Takhle ji ještě nikdy neodbyl" uznala Alya a začala se s Ninem smát. Mari se taky na chvíli usmála, ale pak se její úsměv zase ztratil. Vypadala dost smutně a ustaraně, jako by nad něčím přemýšlela.
,,Děje se něco Mari..nette?"
Nejsem zvyklý ji říkat takhle. Už jsem si zvykl ji říkat normálně Mari.
Mari se vzpamatovala.
,,Jo, jsem v pořádku" pousmála se. Věděl jsem, že to není pravda, ale nestihl jsem se dal ptát, protože začala hodina. Byla to již poslední.

Jak poslední nudná hodina skončila jsem se rozhodl Mari optat, co se děje.
,,Marinette?" Oslovil jsem ji, když odcházela. Ale ona mě úplně ignorovala. Oslovil jsem ji tedy několikrát znovu, ale ona stále nic. Zrychlila i krok.
Co se děje? Co jsem udělal? Proč se se mnou nechce bavit? Proč se mu snaží utéct? Pokud to tak bude dál, tak to asi radši vzdám.

,,Co se děje kámo? Proč si tak sklíčený?" Ptal se mě Nino.
,,Proč se mi Marinette snaží vyhýbat?"
Tuto otázku uslyšela i Alya.
,,Nás dva to taky trápí, vůbec nechápeme proč" uznal Nino.
,,Mrzí mě to Adriene, my to z ní asi ani nedostaneme. Uzavřela se dost do sebe. Nevíme, co se stalo při tom, když byla v kómatu, ale muselo se něco stát. Takhle se nikdy nechovala" vysvětlila Alya.
,,Zkusíme každý vymyslet konspirační teorii? Možná nám to pomůže." Zeptal se nadšeně Nino.
,,To je skvělý nápad" přidala se Alya. Oba dva vypadali dost nadšeně.
,,Mě z tohoto vynechte" řekl jsem a v té chvíli si všiml stojící limuzíny.
,,Už musím jít, tak zítra" rozloučil jsem se. Alya a Nino se taky rozloučili a já běžel k limuzíně. Limuzína mě opět odvezla domů.
Příští dny se budu snažit více. Nechci, aby se Mari se mnou přestala bavit. Byl to jediný člověk, se kterým jsem si rozumněl. Nesmím ji ztratit. Ale pokud to takhle bude pokračovat, tak to vzdám.

Ahoj, moc děkuji všem, co tuto knížku stále čtou a doufám, že vás baví a líbí se vám. Musím jinak oznámit, že už se tato knížka blíží ke konci. Už jen asi jedna nebo dvě kapitoly a je konec. Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete názor na tuto knihu.

Mám jen otázku, protože mám menší problém s koncem, tak vás prosím, aby jste mi napsali do komentářů zda-li chcete:
a) otevřený konec
b) uzavřený konec

EmilyCzk