Tichý pomocník (MLB)

6. Prohlídka

Pohled Marinette

Cože?! Už vím proč tu jsem a jaký mám úkol. Mám říct Adrienovi, že jsem si na něco vzpomněla?
Stála jsem tam zaražeňá na místě. Uvažovala nad tím, jestli to udělat.
Ano nebo ne? Mám nebo nemám? Jak se mám rozhodnout? To je tak těžké.

Pohled Adriena

Marinette tam stála na místě a vypadala zařazeně. Co se jí stalo? Jak už tam takhle stála dlouho, rozhodl jsem se jí zeptat.
,,Co se děje?" Po chvíli se na mě podívala
,,Na něco jsem si vzpomněla".
Cože?! Proč to vypadalo, že přemýšlela, jestli mi to řekne. No, už to nebudu řešit.

,,Na co sis vzpomněla?" dost mě to zajímá, protože to vypadá, že v tom hraje roli moje mamka.
,,Měl jsi pravdu jsem duch nebo přesněji anděl" odpověděla rozrušeně.
,,Jak jsem říkal, ale toho anděla jsem vážně netipoval." Pousmál jsem se. 
,,A víš proč tu jsi?"
Když ví, že je duch nebo jak říkala anděl, tak asi by už mohla vědět, co tu dělá.
,,Mám tě chránit" řekla nejistě.
,,Já nepotřebuju ochranu. A kdyby jo, tak proč by posílali zrovna tebe? Jsi holka."
Fajn, to jsem možná trochu přehnal, počkat, co? Já nikdy nic takového neříkám. Ta holka má vážně na mě špatný vliv, její přítomnost mě ničí. Odvrátila zrak ode mě, vypadala naštvaně, když jsem jí to řekl, ale taky trochu smutně.

,,Proč sis vzpomněla, když si uviděla obrázek mojí mamky?" odpověď na tuto otázku mě velmi zajímala. Marinette se na mě zpátky podívala, ale neodpovídala. Po nějaké době se konečně rozhodla odpovědět
,,Ona mě tam prováděla a skoro všechno mi vysvětlila". Jak to dořekla, tak se usmála.
Moje mamka ji prováděla? Vím, že mamka ráda pomáhala a byla strašně milá, ale proč si ji vybrala na mou ochranu, co jí na ní, tak uchvátilo? Víc nad tím, radši přemýšlet nebudu.

,,Zkusíme dokončit prohlídku, pak mi řekneš, na co sis vzpomněla, dobře?"
,, Dobře". Prohlídka pokoje vlastně, už byla hotová, tak jsme vyšli z mého pokoje a já ji prováděl po celém domě. Taťka byl v Londýně, musel něco vyřešit ohledně módní přehlídky. Nathalie byla s ním a bodyguard měl na chvíli přestávku, dům byl prázdný, takže to bylo ideální. Po asi hodině přehlídka skončila, vrátili jsme se do mého pokoje.
,,Na co sis teda vzpomněla?" zeptal jsem se slušně, očekával jsem, že jinak by neodpověděla.
,,Na část mého příběhu" vypadala dost zmateně.
,,Tak povídej, možná na něco společně přijdeme."
Ona má fakt na mě špatný vliv, já se takhle normálně nechávám. Agreste začni se už chovat normálně!
,,Dobře, pamatuji si to, jak jsem se vzbudila, ležela jsem na posteli v prázdné nekonečné místnosti. Později, tam přišla nějaký člověk, no to jsem si předtím myslela, ale později jsem zjistila, že to byl anděl. Ten anděl byla tvoje mamka." Vykulil jsem oči. Marinette na chvíli přestala mluvit, protože si všimla, že jsem v šoku. Asi po deseti minutách jsem se uklidnil a naznačil jí, ať pokračuje. Marinette začla povídat dál.

Hodně dlouho vykládala, ale konečně jsem o ní zjistil něco více. ,,Řekla jsem ti část svého jména, ale moje celé jméno je Marinette Dupain-Cheng".
Dobře, takže se jmenuje Marinette Dupain-Cheng, teď bych možná o ní mohl něco zjistit více.