Nitě osudu

13

Posune dlaně a jemně v nich zmáčkne má ňadra až vydechnu a zavrtím se, čímž ho přinutím mi zasténat do ucha a cítím, jak je čím dál víc vzrušený. Nemůžu se dočkat a netrpělivě se o něj otřu. Zabručí a natiskne mě na stěnu.
"Nějaká nedočkavá," procedí skrze zaťaté zuby. Prsty zajede mezi mé nohy a pomalu jimi zajede dovnitř.
Zasténám a prohnu se. Roztáhnu nohy od sebe a ještě víc na něj vystrčím zadek.

Má nedočkavost ho baví, ale i těší a jako by sám měl stejný pocit. Prsty zmizí a nahradí je to, na co čekám nejvíc. Oba vydechneme a když se po chvíli dá do pohybu, jako by únava celého dne najednou mizela a nahrazovala ji touha a vzrušení.
"Spletl jsem se v tobě," chraptí, "a jsem rád." Zrychlí tempo až mi začíná docházet dech. Cítím, že už mi chybí málo a když začne znovu mnout má prsa, stisknu mu jednu z dlaní a s ní i ňadro. Zasténám a podlomí se mi nohy.

Zůstane uvnitř a přidrží mě u stěny, dokud nejsem schopná se znovu postavit.
Otočím se k němu čelem a chvíli si ho prohlížím. Kapky vody stékají po dokonale vypracovaných svalech od hlavy až k patě.
Vzpomenu si, jak příjemný pocit byl, když mě laskal ústy a napadne mě, jestli je to stejné i opačně.

Skousnu si ret a zadívám se na stále vztyčený penis.
"Na co myslíš?" Zvednu pohled a místo odpovědi udělám krok a přitisknu se na něj. Postavím se na špičky a přejedu po strništi, které ho dělá starším, než ve skutečnosti je. Prsty zajedu do mokrých vlasů a stáhnu ho k sobě k polibku. Ani na okamžik nezaváhá a musím se snažit abych nezapomněla, co jsem chtěla udělat.

Prsty sjedu po paži až k bedrům, kde vsunu ruku mezi nás a nejprve po něm nejistě přejedu. Když mi skousne ret, s povzbuzením ho uchopím a párkrát po něm přejedu po celé délce.
Začíná se znovu zadýchávat a mé sebevědomí stoupá. Odtáhnu se a s pohledem stále upřeným na něj ho políbím na hruď, na břicho a ještě níž.

"Co to-" nedořekne a zalapá po dechu, když ho stisknu v dlani a špičkou jazyka ho olíznu, "Ježiši," zalapá po dechu.
Po chvíli se odhodlám a vsunu ho do úst. Odhrne mi vlasy na záda a hlasitě oddechuje, když své pohyby pomalu zrychluji až mi nakonec svírá vlasy v dlani.
Vidím, že už mu moc neschází a tak ho nasaji co nejhlouběji až zabručí a ústa mi naplní tekutina.

Vstanu a užívám si pohled, jak se snaží vzpamatovat. S úsměvem se namydlím a opláchnu a vezmu jednu osušku, do které se zabalím.
Tagarovi to trvá o trochu déle, je vidět, že je hodně unavený a tak se rozhodnu ho nechat v klidu osprchovat.
Obléknu se do postele a rozhodnu se ještě vyvětrat.

Stojím u otevřeného okna a poslouchám ticho noci. Je chladno, ale je to příjemné.
"Ať nejsi nemocná," otevřou se dveře koupelny. Neodpovím a dál si prohlížím potemnělou ulici. Položí mi ruku na rameno a cítím, jak stojí těsně za mnou.
"Je všechno v pořádku?" Položím mu ruku na tu jeho a přikývnu.
"Je, jen mám nějakou melancholickou náladu," vydechnu. Obejme mě a stiskne.
"Pojď si lehnout. Zítra to bude lepší," usměji se a naposled přehlédnu tmavou ulici.

Mám pocit, jako by se za jedním z domů něco pohnulo, ale je příliš velká tma. Otočím se a zadívám do unavené tváře.
"To bys měl jít hlavně ty. Vypadáš hrozně," zašklebí se a pokyne mi abych šla také.
Nemusí mě přemlouvat, sotva pletu nohama.

Spokojeně se uvelebím a unaveně vydechnu.
"Nevadilo by ti, kdybych šel blíž?" Zmateně se otočím a zadívám se na něj. Chvíli mi to trvá, než si uvědomím jak to myslel a jen pokrčím rameny.
Přisune se blíž a vtáhne mě do svého objetí. Nebráním se, aspoň je mi teplo.
"Díky za rozptýlení."
"Nemáš zač. Taky jsem to potřebovala."
"Máš nějaké starosti?" Zeptá se starostlivě.

Zavrtím hlavou a zavřu oči.
"Ne, jen se tu občas cítím sama a chybí mi rodina," jen chápavě zabručí a povzdechne si.
"Já vím. Doufám, že se to všechno brzo dořeší, abychom se mohli vrátit."
"Hlavně ať to dopadne tak, jak je potřeba."
"Dobrou noc, Sarah." To je poprvé, co mi řekl jménem. Musím se pousmát.
"Co je, řekl jsem něco vtipného?" Zavrtím hlavou a snažím se zamaskovat úsměv.
"Nic, jen je to poprvé, cos mi řekl jménem."
"To je pravda. Omlouvám se."

"V pohodě. Aspoň že už se nehádáme. To mi bralo nejvíc energie." Políbí mě do vlasů.
"Nápodobně. Tady je to jiné než na jihu. Pokud spolu nebudeme držet, nebudou se muset moc snažit, aby dosáhli svého." S tím souhlasím.
"Dobrou noc," zašeptám a po chvíli ticha se odeberu do říše snů.

Dny ubýhají a přestože mi často chybí domov, jsou chvíle, kdy se cítím šťastná. Jsou sice krátké a objevují se zřídka, ale snažím se hledat sebemenší pozitiva, abych se z toho nezbláznila.

•••

Probudí mě lehký dotek na břiše. Vydechnu a když se dotek posune o kousek níž, zavrtím se a spokojeně zabručím. Někdo uchopí lem kalhotek a posune ho níž, aby udělal místo pro ústa, která mučivě pomalu líbají citlivou kůži.
Se zasténáním se prohnu a otevřu oči. Je to příjemný pocit a nechci aby skončil. Nadzvednu přikrývku, skrze kterou prosvítá slunce. Spatřím Tagara, kterému jiskří v očích a užívá si to.

Vidět ho v téhle pozici je až překvapivě uspokojivé a hlavně očividně ví co dělá. Zamručím a stisknu lem přikrývky. Dlaní vyjede po břiše a prsty si laškovně pohrává s bradavkou až mě přinutí opět zasténat a zavrtět se.
Už mi chybí jen málo, které mi po chvíli dopřeje.