Kameny moci (Ironfrost)

23. kapitola

„Dneska vypadá o něco líp," poznamenal Banner tiše. Připojil se k Tonymu na okraji místnosti, kde miliardář seděl na barové židli, s nečitelným výrazem upíjel ze své skotské a hleděl na video, které jim přehrával Jarvis. „Konečně se vyspal?"

Tony potřásl hlavou. Nevnímal pořádně ani neútěšnou krajinu před sebou, ani lidi v obývacím pokoji porůznu rozesazené na sedačce. Myslel na dnešní ráno a uvažoval, zda neudělal chybu. Věřil, že odmítnutí Lokimu v širším měřítku prospěje, ale nemohlo to zároveň více ublížit teď? Co když ho tím naštval natolik, že bude bojkotovat spolupráci? Ale rozhněvaný se mu nezdál, spíše zraněný a uražený. „Cože?"

Banner se chápavě pousmál. „Říkám, že dneska vypadá líp," zopakoval a kývl hlavou směrem k Lokimu.

„Jo," souhlasil Tony. „Bylo na čase, ne?" řekl lehce. Očima pohlédl k Rogersovi. „Ten tvůj taky vypadá klidnějc. Možná bys ho mohl krotit pravidelně, aby nebyl tak nervní."

„Vynasnažím se," zasmál se. „Dej mi ještě tak rok, nebo dva, a možná se nebude tak moc stydět."

Tony povytáhl obočí. „Tak to doufej, že ty dva roky máš," zamumlal a zaměřil se na obrazovku.

Ukazovala svět tak ponurý a šedý, že na něm nebylo možné zahlédnout ani kousek zelené vegetace. Jen lišejník a fosforeskující houby se dokázaly udržet na holých skalách a neduživých keřích. Odhadoval, že tam nikdy nesvítí slunce, a voda, pokud se na planetě vůbec vyskytovala, bude černá, smradlavá a zkažená. Pohled byl veden odněkud shora, nejspíše z kopce. V údolí Tony zahlédl jakési město uspořádané do spirály postavené z šedých kvádrů.

„Připomíná mi to Temný svět," zamyslel se Thor.

„Tam je větší tma," nesouhlasil Loki, „navíc elfí stavby jsou mnohem velkolepější. Tohle je ukázka ubohé existence, která se ve vývoji zasekla někdy před tisíci lety. A v neposlední řadě nezapomeň, že elfové spí. Zato tito," ukázal na obrazovku, „jsou poměrně dost vzhůru."

„Co jsou zač?" zeptala se Natasha a předklonila se, aby lépe viděla na obrovskou armádu oděnou v destičkové zbroji, kterou měl Tony uloženou v dílně. „Jsou jich tisíce."

„Vyrovnaní jako podle pravítka," komentoval Clint zaujatě. „Takovou disciplínu jsem už dlouho neviděl. V tom mraku za nima jich budou další tisíce." Pohodlně se opřel a protáhl se. „Zdá se, že Sauron vysílá svý vojska z Mordoru. Budou i olifanti?"

Loki i Thor se na něj nechápavě podívali. Tony se pousmál. „Vtipný, že to zmiňuješ, Legolasi."

„Sauron je náhodou poměrně dobré jméno pro někoho, o kom nic nevíme. Ani bych se nedivil, kdyby někde čekala Orodruina na svůj Prsten, v tomto případě kámen," přidal se Steve s pokrčením ramen.

„Já se dost divím, že vůbec znáš Pána prstenů," přiznala Natasha.

„No, vzhledem k tomu, že ho Tolkien psal za války –"

„Oh, a tys mu dělal konzultanta?"

„Ne, ale –"

„Mohl by mi někdo vysvětlit, o čem se to tu mluví?" požádal Thor hlasitě.

Tony mávl rukou. „Jedna knížka. Nic, co by tě zajímalo," utrousil kousavě a stihl si všimnout, že se Loki na okamžik usmál, než se vrátil ke svému chladnému výrazu. „Tohle bude asi jeho Barad-dûr," ukázal na obrazovku. Jarvis zřejmě část videa přeskočil na scénu, na níž se objevil hrad. Jednalo se o čistě účelový komplex budov za ohromnými hradbami, který se do jednoho záběru ani nevešel. Hradby protkané úzkými otvory poskytovaly úkryt pro stovky střelců a vzhledem k enormnímu počtu různě velkých věží a věžiček s praporci si Tony ani nechtěl představovat, kolik válečníků se dovnitř vejde celkově.