Hyunjin je šéf jedné velké firmy a momentálně hledá nového asistenta. Za tento měsíc jich propustil alespoň 15, a tak hledá dalšího. Felix měl poslední měsíc dost špatný, rozešla se s ním jeho přítelkyně a vyhodili ho z jeho staré práce, proto hledá...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Další ráno a další nudný den v nemocnici je tady. Jak nudné a otravné. Před chvílí odešel doktor, který mi dělal kontrolu a bylo mi řečeno, že tady musím ještě nejméně dva dny zůstat. Prý jsem na tom celkem dobře, tak mě může pustit domů, kde budu samozřejmě v klidu odpočívat. Hah.
Zajímalo by mě, co dělají ostatní a jak se mají.. Jaké to tam venku teď je. Nah brzdi Felixi, mluvíš jak nějaký člověk, co nemůže jít už nikdy ven a doma trčí už několik let. Ale tohle je tak nudné! Chudáci lidi a co děti? Co tady dělají děti? Chtělo by to nějakou televizi.
Také co by na tohle řekli mí rodiče? Jejich dospělý syn je v nemocnici. Má trochu rozbitou hlavu. Zajímalo by mě, jak by reagovali.. jestli by se o mně báli, kdyby jim někdo řekl, že jsem v nemocnici.
Ale teď vím jen jedno, že nic neví.. protože jsem jim ukradený.
Nezajímají se o mně už několik let. Ani nevím, zda si pamatují mé jméno. Neví, že mám práci asistenta šéfa, že jsem udělal maturitu.. neví nic.
Nikdy jsem jim nebyl moc dobrý, tak mě hodili k babičce, která se o mně starala. Bohužel, když jsem měl 17 let, tak umřela na stáří. Jediná žena, která mě opravdu milovala a starala se o mně. Nechápu jak někdo může mít takové rodiče.. přál bych si normální život, mít krásné dětství s rodiči, ale to už mi nikdo nevrátí.
"Pane Lee, máte tady další návštěvu" přišla dovnitř o něco mladší sestřička, která byla pro mě více sympatická než ta včera. "Dobře" odpověděl jsem jí znuděným tónem a koukal do stropu.
Zajímalo by mě kdo tentokrát přijde. Byl jsem trošku smutný skrze mé rodiče, ale to hned přejde.. "Felixi!" někdo zavolal tak moc, že mě to donutilo se otočit. V mých očích se objevily jiskřičky nadšení a zároveň se mi do očí vehnaly slzy. Jak já potřeboval něčí společnost a zrovna společnost těchto tří troubů, hah, mi opravdu chyběla.
"Kluci, co vy tady? Proč nejste v práci?" utřel jsem si své oči, aby mi nezačaly téct slzy. "Nebreč Lixi, pustil nás šéf" řekl Bin. "Což nás docela překvapilo" zasmál se Jeongin. "Co jsi proboha dělal, že tu jsi?" pokroutil hlavou Jisung. "Napřed se posaďte, snad nebudete celou dobu stát" usmál jsem se na ně a posadil se, jelikož jsem ležel.
"Spadl jsem hlavou na hranu stolu a trošku si rozbil hlavu.. jsem holt nešika" ironicky jsem se zasmál. "Jak jsi mohl spadnout na stůl a rozbít si hlavu? To mi má hlava nebere" "Byla to nehoda, ale jsem v pořádku" usmál jsem se. Ale všichni moc dobře víme, co se za tímto skrývá, že ano? Přece jim ale neřeknu, že jsem rozčílil šéfa, který chtěl styk a já po něm vyjel, že se neovládl a shodil mě z gauče přímo na stůl.. Haha, ne, to fakt ne-
"A kdy se vrátíš? Jak dlouho si budeme sedat na obědě bez tebe?" "Za dva dny mě pustí domů a jelikož bude víkend, tak snad přijdu v pondělí. Samozřejmě s obvázanou hlavou" "Tak se necháme překvapit. Yeji se na tebe ptala, ráda by přišla, ale holt toho má hodně" "Jaj, tak jí vyřiďte, že ji pozdravuji" "Asi se tady nudíš, že?" "Bohužel.. už chci pryč, je to tady jako ve vězení"
Ozvalo se menší zaklepání na dveře a poté vstoupila ta mladší a menší sestřička, která mi nesla oběd. "Omlouvám se, že vás tady teď ruším. Jen vám nesu oběd a hned mizím pryč" usmála se, položila tácek na menší stolek a rychle odešla. "To byla-" "Sestřička, ano" podíval jsem se na ně. "Docela kost" "Jo byla pěkná, že Lixi?" "Eh cože?" zaraženě jsem se na ně podíval. "Že ta sestřička je pěkná, hm?" "Aha, jo no.." "Felixi-" "Není můj typ" nenechal jsem Jisunga domluvit.
Nabral jsem si na lžičku polévku a pomalu začal jíst. "Jsi teplej?" Nad tou otázkou jsem se málem udusil vaječnou nudlí z polévky. "C-cože?" "Ah, nechci do tebe hustit, ale každý by řekl, že je pěkná, to jsi teplej nebo co?" "Eh, ne?" nechápavě jsem na ně zíral. Všichni se dívali na mě, jako kdybych byl už mrtvý a momentálně mluvili s mým duchem. "Proč taková otázka?" "To je jedno, změníme téma a zapomeneme na tohle" "Uhum"
⏧·₊̣̇.
HYUNJIN POV
₊̣̇·⏧
Práce mi utíkala opravdu pomalu. Celý den zalezlej u sebe v kanceláři a sám. Nic mě nebavilo, káva mi nechutnala a nebylo mi dobře. Zajímalo by mě, jak je na tom Felix. Chudáček, co jsem mu jenom způsobil. Já debil, měl bych se začít ovládat nebo mu ještě hodně ublížím.
Dopíjel jsem kávu a dodělával poslední papíry. Až teď jsem si pořádně uvědomil, co vše jsem mu udělal.
"Však je to můj asistent a.. k-kamarád a já se k němu choval jako debil. Měl bych to napravit a to brzy." přemýšlel jsem nad tím vším, proto má práce šla opravdu pomalu.
Odnesl jsem svůj hrnek, který jsem si následně umyl. Pak jsem se vrátil ke stolu a srovnal papíry a všechny věci na mém stole. Venku bylo momentálně trošku zataženo, takže nejspíše brzy začne pršet. Tentokrát jsem si deštník nechal doma, tak snad začne pršet až později, utíkat se mi do auta nechce.
A pak se mi nad hlavou objevila menší žárovka, která říkala 'bacha, mám nápad' ale bude dobrý?
Napadlo mě zajet do obchodu a koupit nějakou velkou čokoládu.. a kytku a zajet za ním do nemocnice. Udělá mu to radost? Nebo mě pošle do háje? Což bych se ani nedivil.. Měl bych to udělat? Měl bych za ním jet a dát mu menší dárek?
"Kytku může dostat i kluk.. čokoláda, to je maličkost.. mám?" potichu jsem si řekl a podíval se z okna. Přeci nebudu za chladného idiota.. vzpamatuj se.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Kluci už odešli, byla s nimi celkem zábava a na tamtu.. ehm, otázku zapomeneme všichni.
Dnešní oběd byl také celkem dobrý, že by se začali snažit v té kuchyni? Také mi tady kluci nechali něco dobrého, co mě i potěšilo, aspoň se chvilku zabavím jezením sladkého. Neměl bych se cpát, když se nudím, ale kdo mi v tom zabrání?
⏧·₊̣̇.
↳˳⸙;; ❝ Zdravíčko, tak další kapitolka je tu 😇. Snad se vám líbila. Co si myslíte o Hyunjinovi? Měl by to udělat?? 👀-
