Hyunjin je šéf jedné velké firmy a momentálně hledá nového asistenta. Za tento měsíc jich propustil alespoň 15, a tak hledá dalšího. Felix měl poslední měsíc dost špatný, rozešla se s ním jeho přítelkyně a vyhodili ho z jeho staré práce, proto hledá...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Odtáhl jsem se od jeho rtů a usmál se na něj. "Teď už můžeš j- mh!" umlčel mě svými rty. Opatrně mě položil zpátky na postel na záda a líbal mě.
Přivřel jsem oči a polibky se mu snažil vracet. Všechny jsem nestíhal, protože se z něj stala nějaká hladová zvěř, která útočí na mé rty. Až se mi nějak snažil do mých úst procpat svůj jazyk.
Oči jsem měl už zavřené úplně a byl v jiném světě. Netuším, co ho tak rožhavilo na mém polibku, ale nevadilo mi to. Bylo hned jasné, že převzal veškerou dominanci, která tady byla.
Až jsem se neudržel a několikrát mu vzdychl do úst. Bohužel po několika sekundách jsme se museli odtáhnout kvůli nedostatku kyslíku. Oba jsme trošku zrychleně dýchali a momentálně si hleděli do očí.
Pak mi začal dávat malé polibky na mé pihy, že mě to donutilo se smát, lechtal mě svými vlasy.
Takže.. takhle nějak vypadá láska? Takto se člověk cítí? Takto mu je dobře?
"Hyung, to lechtá" rukou jsem se snažil oddělávat jeho vlasy z mého obličeje.
Snažil se nějak vrátit do normálu, protože mu je jasné, že teď opravdu nemůžeme.. po té operaci ne. Aspoň na mě bere ohledy, což je pěkné.
"Jsi roztomilý" řekl a pokračoval. "Přestaň, nemůžu se moc smát" snažil jsem se jeho hlavu odtáhnout.
"Mhh, jaká škoda, že toto potrvá měsíc, achjo" zamumlal mi do kůže na tváři. "Aspoň budu mít klid" zasmál jsem se.
"Však počkej" štípl mě do tváře a odtáhl se. Na to jsem se jen usmál. "Blbé co?" chytil jsem ho za tváře a dal mu menší pusu na nos. "A teď už jdi, ať máme co na večeři" usmál jsem se.
Napřed chtěl tak rychle jet do obchodu a teď mě tady ocucává a nikam nejede. Tss.
"No jo, no jo.. Zatím si něco pusť v televizi" řekl a vstal z postele. "Radši bych tady byl s tebou" "Když si pohneš, tak budeš, tak šup šup" mával jsem na něho rukama, ať rychle jde.
"Hned budu zpět, neděl tady kraviny. Zamknu tě, radši" "Jistě, hyung" překřížil jsem ukazováček a prostředníček a zapnul si televizi. On se jen usmál a rychle zmizel.
Našel jsem si na Netflixu seriál 'Záhadné sídlo Bly' přišlo mi to zajímavé, tak proč si něco málo nepustit, než se vrátí Hyunjin. Navíc jeho postel je tak pohodlná.
