Hyunjin je šéf jedné velké firmy a momentálně hledá nového asistenta. Za tento měsíc jich propustil alespoň 15, a tak hledá dalšího. Felix měl poslední měsíc dost špatný, rozešla se s ním jeho přítelkyně a vyhodili ho z jeho staré práce, proto hledá...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Město bylo nádherné jako vždy, opravdu se mi tady moc líbilo. Samozřejmě Korea je také pěkná.
"Večer ti chci tady venku také něco ukázat, ale to půjdeme až večer" řekl Hyunjin a já ho opět následoval.
"A kam jdeme teď?" zeptal jsem se. "Máš rád zmrzlinu?" otočil se na mě dozadu. "Ano mám" mírně jsem své koutky vyzvednul do menšího úsměvu. "Tak tě vezmu na jednu vynikající zmrzlinu tady" udělal svůj typický gumový úsměv a opět se dal do pohybu.
Po několika tichých minutách jsem ticho prolomil "Jak daleko to ještě je?" "Ještě kousek" řekl a zahnul do prava.
Já si všiml jedné nádherné kočky u kraji chodníku a doslova se k ní rozběhl.. při tom jsem málem narazil do šéfa, ale naštěstí jsem se mu vyhl a předběhl ho.
Zastavil jsem se u kočky a dřepnul si k ní. Nebála se mě, a tak neutekla. "Ty jsi krásná kočička, jakpak se jmenuješ?" pohladil jsem ji po hlavě a ona krásně zavrněla. "Jsi nádherná" začal jsem jí hladit po celém těle a při tom jsem se culil jako nějaké malé dítě.
Najednou se u mě zastavil Hyunjin a mírně se zasmál. "Roztomilé" řekl a já trošku nevěděl, co přesně tím myslí.
Vzal jsem si kočku do náruče a narovnal se. "Co je roztomilé?" zaraženě jsem se na něho podíval a samozřejmě dál hladil kočku, která mi momentálně předla v náruči.
"To jak si se rozběhl za tou kočkou, sice si mě málem při tom porazil, ale bylo to roztomilé" usmál se a já se trošku začervenal. "Já... nechtěl jsem, ale prostě zbožňuji kočky. Viď ty krasavice heboučká"
"Měli bychom jít dál" řekl a pozoroval, jak stále stojím s kočkou v náručích. "Ale.. ale-" "Koček ještě potkáš za život spoustu, pojď a nech ji tady, určitě někomu patří." řekl a čekal.
Byl jsem trošku smutný, že jsem ji musel dát na zem a odejít.. byla tak nádherná a nechala se mazlit.
Položil jsem ji na zem a ještě jednou jsem jí pořádně pohladil. "Měj se maličká" usmál jsem se na ni a ihned jsem docupital k šéfovi.
"Nebuď smutný, je to přeci jen kočka a těch ještě potkáš hodně." "To se ti lehce řekne" nafoukl jsem své tváře.
"Jsi jak malé dítě" trošku se zasmál. "Nejsem žádné dítě!" založil jsem ruce na hrudi a zastavil se. "Ale teď se tak chováš" usmál se na mě a tím mě ještě víc vytočil.
