Hyunjin je šéf jedné velké firmy a momentálně hledá nového asistenta. Za tento měsíc jich propustil alespoň 15, a tak hledá dalšího. Felix měl poslední měsíc dost špatný, rozešla se s ním jeho přítelkyně a vyhodili ho z jeho staré práce, proto hledá...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Naše práce byla u konce a jak jsem říkal, že s ním půjdu na to jídlo, tak jsem se momentálně oblékal. "Venku zase prší, víš co mi to připomíná?" zeptal se mě, když na sebe hodil kabát. "Co?" zvedl jsem svůj zrak k němu.
"Ten den, kdy jsi mi tady usnul na gauči a následně jsem tě vezl do tvého bytu. Stále si pamatuji, jak jsi byl plachý a u sebe doma i nervózní." "Jo tohle, ehm.." odvrátil jsem od něho pohled a snažil se změnit téma.
"Kam vlastně chceš na to jídlo?" zeptal jsem se ho. "Nevím, někde tady kousek" řekl a společně jsme se znovu dostali do výtahu.
"Nevím zda jsem to říkal, nebo ne.. Ale ty hnědé vlasy ti sluší" řekl a hned mi je rozčepýřil. "Děkuji a zároveň, nemusel jsi mi kazit účes" naštvaně jsem se na něho podíval. Teď vypadám jak kdybych měl vrabčí hnízdo místo vlasů.
Vyšli jsme z výtahu a on mi do rukou opět dal svůj deštník. "Ještě potřebuji vědět tvou adresu" šťouchl do mě prstem. "Přestaň" zamumlal jsem. Nechci tahat minulost do přítomnosti.
"Nebuď nabručenej, pořád se na mě tak zlobíš?" "Až tak ne, ale nerejpej do mě" odvrátil jsem od něho pohled a šli jsme k jemu autu. Tentokrát jsem deštník stále držel.
Sám jsem říkal, že se na něho nemůžu furt zlobit.. pokud to zase neposere. Má teoreticky poslední šanci, jinak končím. Ne, že bych chtěl, ale člověka to bolí.
"Tak promiň, pokud nemáš moc náladu teď, tak tě nebudu provokovat" usmál se a auto odemknul a následně mi otevřel dveře. "Díky" "Pro tebe cokoliv" usmál se a dveře od auta mi zavřel, následovně utíkal ke svým dveřím.
Agh neflirtuj se mnou tolik, nebo to už nedám a povolím.
V autě jsem seděl v tichosti a zíral jsem ven. Dokud nepromluvil Hyunjin. "Máš chuť na něco speciálního, nebo ne?" "Spíš ne, dám si něco, co tam budou mít" odpověděl jsem mu dál koukal ven. Všude opadávalo listí.
Auto zastavilo a ani jsem to nepostřehl. "Jdeš?" promluvil Hyunjin. "J-jo" řekl jsem a rychle vystoupil z auta. Poté jsem ho pomalu následoval do restaurace. Teď se mi zase nějak extra nechtělo, raději bych byl doma pod dekou.
Bylo tady celkem plno, ale i přes to se Hyunjin posadil k jednomu stolu, který byl obklopen nějakými rostlinami a byl vzadu u okna. "Rezervoval jsem nám místo" usmál se na mě a já si k němu sedl.
