Hyunjin je šéf jedné velké firmy a momentálně hledá nového asistenta. Za tento měsíc jich propustil alespoň 15, a tak hledá dalšího. Felix měl poslední měsíc dost špatný, rozešla se s ním jeho přítelkyně a vyhodili ho z jeho staré práce, proto hledá...
„Nejsi jeho majetek, nejsi jeho oficiální partner“
✧ ˚。
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Hyunjin se vybavoval se svým bratrem a já už nějakých dobrých pár minut potřeboval na záchod. "Ehem.. já si jenom odskočím, hned budu zpátky" promluvil jsem a z místnosti odešel.
Prošel jsem místností dozadu, kde jsem zabočil na levou stranu a vešel do místnosti se záchody. Po vykonání potřeby jsem došel k umyvadlům a umyl si ruce.
"Ale hele koho nám to čerti nesou" promluvil za mnou až moc známý hlas. "..Co tu chceš?" vůbec jsem se neotočil. "Spíš co tu chceš ty? Já tady jsem kvůli rodině" "Dělám doprovod.." "Ale ale.. Hyunjin tě potřebuje jako svůj doprovod jo?"
"Nech mě laskavě na pokoji." "Snad se nečertíš Felixi" Na to jsem mu odpověděl pouze očima v sloup a otráveným výrazem. "Nebuď takový drobečku." Jak to dořekl, tak jsem ucítil jeho ruce na mých bocích.
Hned jsem se otočil a řekl "A jaký podle tebe mám jako být? Nech mě a už vůbec na mě nešahej!.." hlas se mi zvýšil "Ale-" "Minule ses na mě z ničeho nic vrhnul a to jsme se viděli poprvé v životě! Přijde ti tohle nor-" Přerušil mě rukou přes ústa.
"Nezvyšuj na mě hlas, jasný!?" Řekl dost jasně a zřetelně, mírný vztek v jeho očích se doslova boural do těch mých a já znejistil. Mlčel jsem a jediné co jsem chtěl, bylo odejít odtud co nejdříve a už ho nepotkat.
Sundal mi ruku z úst a začal mluvit: "Řekni mi.. jsi přece kluk, máš dobrou fyzičku už z dálky. Kdyby se ti to minule nelíbilo, určitě bys byl schopný toho mě odstrčit, ale tys mi byl tak nějak odevzdán. Hm?"
Bylo slyšet jen mé polknutí, protože jsem nevěděl, co na to odpovědět. Ano, možná se mi to jen trochu líbilo.. ale to nic nemění! Kdyby nepřišel Hyunjin a nezachránil mě z té situace, bůh ví kam by to zašlo a já bych to do konce života nedostal z hlavy.
"Běž ode mě, chci pryč. Hned." "Až mi odpovíš." "Na takové otázky ti odpovídat nebudu." Vytrhnul jsem se mu a šel ke dveřím, už jsem chtěl otevřít na což mě Sam zezadu chytl jednou rukou kolem pasu, druhou mi dal zase přes pusu a táhl mě pryč od dveří někam dozadu ke kabinkám.
Byl až moc rychlý.. málem jsem i tím couváním zakopl. Držel mě pevně tak, že se mi nešlo vymotat z rukou a já se jen snažil rozkoukat, kam až mě to táhnul.