Hyunjin je šéf jedné velké firmy a momentálně hledá nového asistenta. Za tento měsíc jich propustil alespoň 15, a tak hledá dalšího. Felix měl poslední měsíc dost špatný, rozešla se s ním jeho přítelkyně a vyhodili ho z jeho staré práce, proto hledá...
„Ono, když se na tebe podívám.. Jsi roztomilý, tak se ani nedivím, že máš tuhle práci.“
✧ ˚｡
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⏧·₊̣̇.
FELIX POV
₊̣̇·⏧
Můj víkend nebyl nijak zajímavý.. Popravdě stál úplně k ničemu a dneska už bylo pondělí.. Zase to blbé pondělí.
Rychle jsem do sebe hodil kávu a nasoukal se do svého pracovního oblečení.. hlavně do těch úzkých kalhot.
Popadl menší brašnu, mobil, klíče a pádil ze svého bytu na autobusovou zastávku.
Když jsem po cestě autobusem dojel na určité místo, tak jsem vešel do oné budovy a ihned se střetl s Yeji. Ta ihned vyskočila ze své židle a vrhla se na mě se svým objetím.
"Tak jaké to tam bylo? Líbilo se ti tam? A-" chrlila na mě otázky všeho druhu. "Kam ten spěch?" zasmál jsem se.
"Bylo to tam pěkné a ano líbilo se mi tam. A co tady?" "Tady celkem normální, nic nového a zajímavého"
"No nic nebudu tě zdržovat, zatím se měj" usmála se na mě a vrátila se ke svému pracovnímu stolu. "Ty také, ahoj" usmál jsem se zpátky a mířil k výtahu.
Jak už jsem se nacházel před dveřmi svého šéfa, tak se mi sevřel žaludek. Mírně jsem přivřel oči, pomalu natáhl svou mírně roztřesenou ruku a pomalu zaklepal na dveře.
"Dále" ozvalo se a já na pokyn vešel dovnitř. Měl jsem velký stres z toho, jaký bude Hyunjin teď, jaký bude v práci. Vevnitř nebyl sám, byl tam ještě nějaký zaměstnanec a něco řešili.
"D-dobrý den" řekl jsem, přitáhl si svou brašnu k hrudi a pomalu šel místností k vedlejšímu stolu. Položil si ji tam a jak se mi třásly ruce, tak jsem se málem o židli zabil.
"Felixi" ozval se Hyunjin. "A-a.. ano?" "Rád bych si dal kávu" řekl a pak se opět bavil s tam tím..
Z mého stresu jsem málem zapomněl, že jsem mu každé ráno dělal kávu.. Co se to děje..
Vstal jsem a začal ji chystat, snažil jsem se nic nerozbít, protože bych toho byl schopný..
Jak jsem ji dodělal, tak jsem mu ji zanesl, naštěstí jsem ji nevylil. "V-vaše káva pa-pane" řekl jsem a chtěl odejít, jenže mě chytil za zápěstí.
"P-papíry.." hned mi došlo a zmizel jsem z oné místnosti. Nechtěl jsem nikoho nějak zdržovat, tak jsem se s Jisungem nějak nevybavoval, však mu a ostatním vše řeknu na obědě..
