You were my hope~//DNF

1.Kapitola

George Pov:
Znova mě seřvali rodiče že jsem k hovnu. Upřímně už mi to jedno... od tý doby co se sem přestěhoval dokonce i můj přítel John tak mám ještě více modřin než dřív. Johna jsme si nevybral sám. Byly to rodiče, když jsem jim řekl že jsem gay hodně se toho změnilo. Rodiče mě začali mlátit a přestali mi dávat i jídlo. Jedl jsem 2x do týdnu. John mě několikrát už znásilnil a zmlátil až do krve plus ve škole mě šikanuje Clay Johanson (omlouvam se jestli to příjmení je špatně😭 je to moje první ff tak se omlouvam). Už jsem si na to zvykl. Celý můj život je na hovno. Už abych to ukončil.

„Stávej Kokote!" Zavře na mě John. Jak já ho nesnáším. Stejně jako školu a můj život. Dnes máme tělák super. Naštěstí John je o rok starší takže s nim nejsem ve třídě.
„No jo" řeknu a vstanu. Obléknu se a jdu dolů po schodech a koukám na ostatní jak se cpou.
„Na co tak čumíš?!" Zavře na mě táta. Ani nevím proč mu tak říkám, ale no co už.
„Chceš abych tě zase zmlátil?! Ale jo koleduješ si o to" řekne a já ustoupím.
„ne prosím ne" Zakřičím trochu, ale to mi nepomůže. Táta mě začne mlátit a bouchat mě silou do břicha. Hrozně to bolí, ale pomalu si zvykám. Když po čtvrt hodině skončí jdu rychle do koupelny a tam se do zrcadla na sebe podívám.
„Jsem slabej dement co si to zaslouží" řeknu si pro sebe do zrcadla a vytáhnu si žiletku a začnu se řezat. Pokaždé se řežu když si myslím že jsem slabý, což si myslím každý den takže mám ruce pořezané a i nohy. Vím že tohle mě jednou zabije, ale všem to bude jedno.

Po hodině vyrazíme do školy a tam mě John vyhodí a on odejde do své třídy.
Když dojdu do své třídy nikdo tam ještě není tak si jdu sednout úplně dozadu. Po chvilce sem přijdou Karl, Clay a Sapnap neboli Nick.
„Zdar buzno" řekne Clay. Super ještě tohle mi scházelo. Prosadí se vedle mě do lavice a Karl a Sapnap před nás. Proč semnou musí sedět ugh.
„Hej mluvil jsem na tebe magore!" Zakřičí, ale já ho ignoruju. Je mi to jedno. Možná si koleduju, ale to nějak neřeším. Po chvilce mu dojdou nervy a dá mi přes hubu. Spadnu ze židle a rovnou na zem.
„Mě ignorovat nikdo nebude" řekne a přiletí mi další a další. Pak sem přijdou ostatní a koukají na nás. Já se zvednu ze země a utřu si krev a jdu si zase sednout na židli.
Hodina začne a já se zeptám jestli nemůžu dojít na záchod, on jako vždy mi to povolí.

Když dojdu na záchod vyndám si žiletku z pouzdra a začnu se řezat, ale nakonec upadnu do bezvědomí a vidim černotu.

Dream Pov:
Ten kretén se dlouho neukázal. Zeptám se jestli nemůžu jít taky na záchod a když mi to povolí jdu na toalety. Když otevřu dveře zděsím se. Vidim George na zemi od krve. Rozeběhnu se za ním a zkouším ho probudit. Po chvilce začne reagovat.
„C-co s-se stal-stalo" vykoktá ze sebe.
„Dlouho si se nevracel tak jsem tě přišel zkontrolovat a našel tě tady ležet na zemi." Když jsem se koukl na jeho ruce měl více ran. On se řezal dřív?
„Umm Georgi proč máš tady tolik ran?" Zeptám se, ale nic neřekne. Bojí se mě. Po chvíli znova upadne do bezvědomí. Sakra! Snažím se ho probudit, ale marně. Kašlu na to! Vezmu ho do náruče a jdu na chodbu, naštěstí zrovna zvonilo tak všichni vyšli ven.

„Zavolejte někdo sanitku prosím!" Zařvu přes celou chodbu a čekám až přijede sanitka. Po chvíli sanitka přijede a dám ho na lůžko. Hodí ho do sanitky a já jedu s nimi.

Tady to je!!!! Nový příběh! Snad se bude všem líbit. Tohle jsem napsala za půl hodiny asi tak se omlouvam jestli tu budou chyby. Těšte se na pokračování a ahoj!