15. Kapitola

237 10 1
                                    

Dream Pov:
Probudil jsem se po vášnivé noci s tím nejlepším člověkem co je právě teď vedle mě. Když spal byl tak nádhernej... ano vím říkal jsem to milionkrát, ale nemůžu si proste pomoct. Už bylo 7 a on ještě spal (ráno), dal jsem mu lehký polibek na jeho rty, ale nic. Nevzbudilo ho to. Začal jsem mu líbat krk a pomalu na něj začal dělat flíčky což ho probudilo.

„Dreame... jsem unavený..." řekne George. Pousměju se a vytáhnu si ho trochu nahoru, aby měl svou hlavu na mém hrudníku.

„Georgie~ je škola musíme vstávat" odpovím mu a usměju se více. On jen mhmne a zavře oči a chystá se jít spát. Zamračím se a vstanu. Strhnu mu deku na což on zakňučí. Zchumlá se do klubíčka a zasměju se. Vezmu si ho do náruče a on se zchumlá do mě. Takhle ho nesu až do kuchyně, kde si sednu na židli a George posadím vedle mě. Trochu zakňučí bolestí a já se Sapnapem a Karlem se hned rozesmějeme.

„My jsme si včera říkali že slyšíme holčičí vzdychání." Řekne Sapnap a začneme se všichni smát až na George, ten se zamračí a hodí po nás vražedný pohledy.

„Aw promiň zlato" řeknu a políbím ho.

„Jsi sexy, když se zlobíš" pošeptám mu a on zrudne. Usměju se a jdu nám udělat snídani.

Po chvilce přinesu snídani pro mě a George. Když skoro všechno sním, koukám se na George a má pořád plný talíř. Trochu se zamračím a posadím si George na klín a trošičku zrudne a nad tím se pousměju. Vezmu mu vidličku z ruky a naberu kousek na vidličku. Dám mu to k puse a čekám až ji otevře. Nic. Dám si do pusy sousto za něj a políbím George. Dám mu kousek sousta do pusy a on polkne. Je rudý jak rajče a nad tím se ještě víc pousměju. Sapnap a Karl na nás koukaj: Wtf. Úchylové. Ale po chvilce vidim Karla jak kouká na Sapnapa že chce to taky zkusit.

„Ty blbečku můj. Pojď sem" řekne Sapnap a políbí Karla. Zasměje se s Karlem a já znova krmím George ale už normálně. Řekne mi že jde na záchod, ale to mu nepovolím. Nevěřím tomu že potřebuje jen na malou. Naštve se na mě a odejde do pokoje. Neváhám a jdu za ním nahoru.

„Dreame prosím jdi chci se převléct..." řekne George a já se šibalsky usměju.

„Gogy vždyť už jsem tě bez mikiny a trička viděl. I bez kalhot" usměju se na konci věty a on zrudne.

„D-Dreameeee prosiiim" je tak roztomilý, když prosí. Protočím očima a odejdu z ložnice rovnou dolů do kuchyně a čekám na Gogyho.

Gogy konečně po 10 min. přijde a můžeme jít do školy. Dnes má terapii tak na něj pak počkám. Dojdeme do školy a hned do třídy. Celá škola zase kouká na George tak radši nic neříkáme ani se nezastavujeme a jdeme prostě do třídy. Sedneme si na naše místo v vzadu u okna a před námi jsou Karl a Sapnap a začne hodina. Super máme Matiku. Celkem mi jde, ale Georgovi moc ne. Vidím jak v tom plave tak mu začnu pomáhat s tím. Po chvilce to pochopí a děláme další příklady ( jelikož nejsem na střední, nevím jak to chodí pardon) .

Konečně konec hodiny a teď Chemie... učitelka George nesnáší... snad to bude v pohodě. Začne hodina a hned si napíšeme písemku. Georgovi to vůbec nejde tak vyměním naše sešity a počítám to za něj. Pak mu sešit vrátím a vezmu si ten svůj.

Tentokrát hodina uběhne celkem dost rychle a učitelka si ani George nevšímala takže dobrý. Když už je konec školy tak George jde na terapii. Sednu si před pracovnu a čekám na George.

Po hodině přijde a jde vidět že brečel. Měl oči červené a trochu tak měl pořád slzy. Utřel jsem mu je a dal mu lehký polibek a odvezl domů.

Doma už na nás čekali kluci tak jsme se najedli a šli si lehnout. Georgovi jsem musel zase pomoct s jídlem, ale snad už to je v pohodě.

„Dobrou Gogy~" řeknu Georgovi a políbím ho do vlasů.

„Dobrou Dreamie~" odpoví mi a lehce zčervenám. Usměju se a spokojeně usnu.

(Zase jako že má George mikinu)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Zase jako že má George mikinu)

Ahoj, moc se omlouvám že jsem dlouho nevydala novou kapitolu, ale měla jsem dost svých problémů a hlavně hodně školy. Snad jste si kapču užili a dobrou! Pokračování bude brzy~

Ig:Itzz_klar_unkaa
Words: 735

You were my hope~//DNFKde žijí příběhy. Začni objevovat