(15+ scénky ve Fanfikci :DD) Mladý George Davidson má velice těžký život... rodiče mu ubližují, ve škole ho šikanují, nemá žádné kamarády a ještě k tomu se sebepoškozuje. Na škole je ale přeci jenom jeden kluk co George přitahuje... ale on ho šikanu...
George Pov: Slyším pípací zvuky. Jsem... v nemocnici?... pootevřu oči a všimnu si Dreama co sedí vedle mě a spí. Usměju se nad tím. Počkat proč se směju? On mě nesnáší. Změnilo se něco? Co tu vůbec dělá? To on mě zachránil? Takhle nad tím přemýšlím a když si chci sednout, Dream mě zase položí tak aby jsem si lehl. Už je vzhůru.
„Jak ti je?" Zeptá se mě Dream. Upřímně. Na hovno, ale to rikat asi nebudu radši. „Dobře" snažím se usmát, ale nejde to. Ví že lžu. Počkat! Proč jsem převlečený!! To znamená že viděli všechny ty modřiny a řezné rány?! Do prdele! Začnu panikařit. „Hej dobrý?" Zeptá se mě znova Dream a chytne mě za ruku. Musím být rudý jak rajče. Po chvíli se uklidním a on odejde za dveře, abych se mohl převléct. Když se převléknu (zpátky do teplácích a mikiny) tak jdu ven za Dreamem. „V pohodě?" Zeptá se. Fakt mě zajímá proč se najednou začal starat. „Jo... Kolik je hodin?!" Vyjeknu. Pane bože. To bude malér. „bude čtvrt na šest" Cože! Zatraceně. „Zatraceně. Sakra! Odvezeš mě domů prosím" zaškemrám u Dreama. Ten kývne hlavou a jdeme si nasednout do auta.
Když mě odveze rozloučím se s nim a jdu ke dveřím. Když odemknu dveře tak tam hned přijde John s rodiči. „Kde si kurva byl!" Hned na mě zakřičí John. „V-v nemocnici" hlesnu potichu. „a jako co si tam dělal?!" Znova na mě zařval. Cítím jak mi teče slza po tváři. „Spadl jsme do bezvědomí ve škole..." znova hlesnu a táta mě začne mlátit. „Ty parchante jestli si to někomu řekl!" Křičí na mě táta. „N-Ne neřekl..." on přestane a odejde i s mamkou. John mě zatáhne nahoru do pokoje. „zasloužil by sis trest. Hmm ale teď mám něco jiného chuť než na mlácení" řekne a přibližuje se ke mě, narazím do zdi. Ne, ne už ne! Prosím... „Prosím už ne! Prosím..." řeknu, ale je to k ničemu. On mě začne líbat. Pak na krku a sundá mi triko. On si ho taky sundá a začne mě líbat na břichu. Hodně to bolí protože tam mám i modřiny. Je mu úplně jedno že vidí ty řezné rány. Sundá si kalhoty a pak i mě. Otočí mě a začne do mě bušit(chápeme se ne?).
Konečně přestal a usnul. Obléknu se a jdu do koupelny. Tam brečím a sednu si na zem a opřu se o zeď. Vyndám si žiletku a najdu si volné místo na řezání. Pořežu se a počkám až rány přestanou krvácet. Když už přestanu krvácet jdu si zpět lehnout s brekem a usnu.
Ráno když jsem se probudil tak jsem se oblékl(černé tepláky a černou mikinu) a utekl hned do školy. Měl jsme strašně velký kruhy pod očima plus úplně rudý. Hned jak jsem doběhl do školy tak jsem šel do třídy. Všechny pohledy se upřeli na mě. Už tu byl i Dream. Šel jsem na své místo a posadil se. „Georgi jsi v pořádku?" Zeptá se Dream. Slovo v pořádku ani neznám, ale nechci aby se někdo o mě bál tak pouze kývnu a usměju se.
Když máme přestávku tak jsem porad ve třídě. Nikam jsem nešel. Dream zamnou přijde a sedne si vedle mě. „Georgi vím že nejsi v pořádku, ale prosím mluv semnou. Já se za všechno omlouvám co jsem ti dělal těch 6 let. Vážně, ale prosím řekni mi co se stalo nikomu to nepovím" on se mi omluvil? Páni. Nechci mu to říkat, ale něco mi v hlavě říká ať mu věřím a povím mu to. Dobře... zkusím to snad se mi nebude smát.
„dobře já..." nestihnu doříct větu a někdo přijde do třídy. „Pak u mě doma mi to řekneš dobře?" Zeptal se mě a ja kývl. Miluju ho... počkat co?! Nemůžeš ho milovat Georgi! Nechutný! Jeho milovat nemůžeš! On nic k tobě necítí! Jsi jen malá děvka Georgi! Kokote! Pořád tyhle hlasy v mé hlavě slyším.
Když skončí škola jdu si sednout k Dreamovi do auta. Když dojedeme k němu domů vidim na pohovce se líbat Karla se Sapnapem. „Fuj na pohovce ne! Jděte do pokoje!" Řekne Dream a nad tím se pousměju. Když odejdou sedneme si na gauč(pohovka). „Takžeee..." začne Dream. „Jo promiň. No... začalo to když jsem byl ve 3 třídě (teď je na střední ve třeťáku). Vrátil jsem se ze školy a rodiče začali brát drogy... pak mě táta začal mlátit a i mamka.... Dostávám najíst 3x do týdne. Občas 2x a nedávno mi rodiče našli přítele, protože jsem jim řekl že jsem gay. Nebyly z toho šťastný. A s-skoro pořád když ho naštvu m-mě..." nestihnu to doříct a začnu brečet. Dream si mě vtáhne do objetí a takhle jsme 5 min. „To bude v pořádku. Shh" utiší mě Dream. „Vím co chceš říct a je mi to líto. Moc se omlouvám" řekne mi potichu. „a do toho si mě pak začal ty šikanovat..." hlesnu a on mě znova obejme a ještě víc. Omlouvá se mi a nakonec usnu v jeho náruči.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
To by jsme měli další kapitolu! Jelikož jsme nemocná tak možná ještě dnes vyjde další kapitola. Byla bych rada pro sdílení tohoto příběhu. Samozřejmě jen pokud chcete je to zdarma😂😉. No nic já půjdu asi psat pokračování a zatím ahoj!
