George Pov:
Probudím se na gauči a sednu si. Vidím jak se Karl s Nickem na mě podívají.„Ahoj jak ti je...?" Blbá otázka Karle. Je mi hrozně... hůř jsem se necítil. Ta jediná osoba, kterou jsem tak moc miloval mě znásilnila. Je tomhle chyba? Kdybych nešel dolů tak by se nic nestalo. Co když jsem ho až moc otravoval s tím že chci ještě počkat a jeho to prostě naštvalo? Měl bych odejít? Jsem k ničemu. Měl bych být mrtví. Akorát dělám problémy. Nechci s tím rušit Karla a Nicka. Mám předvádět, že jsem v pořádku? Ptám se sám sebe dokola a dokola.
„Fajn..." lži. Ale jinak to nejde...
„Georgi nelži nám, my víme moc dobře že "fajn" ti není" Sapnap mi nepříjemně řekne a stiskne Karlovi ruku.
„Kde je Dream?" Zeptám se. Není na mě naštvaný? Chce semnou vůbec mluvit?
„Ty fakt s nim chceš mluvit po tom co se stalo?!" Křikne trochu Sapnap.
„Kde. Je." Jsem celkem nepříjemný, ale no co už. Nemá mě štvát.
„Je u sebe v pokoji" poví mi Karl.
Zvednu se a jdu po schodech nahoru. Otevřu dveře od Dreamova pokoje a vejdou dovnitř. Tam sedí Dream na zemi u postele a brečí. Brečí kvůli mě? To já jsem mu způsobil bolest? Chce vůbec semnou mluvit? Má mě rád? Nemám spíš vypadnout a už se nevracet? Zavřu za sebou dveře a on hned sklopí hlavu na mě.
„G-Georgi...? J-Já... moc se ti omlouvám! Nikdy bych ti to neudělal! Moc se omlouvám! Za všechno! Za to jak jsem byl namol a pak ti to udělal... kdybych byl střízlivej tak bych si to nikdy nedovolil! Nechci být ten zlý, j-já se fakt moc om-omlouvám. Miluju tě!" U poslední věty ztuhnu a ani se nemohu hýbat. V-Vážně mě miluje?
„D-Dreame... j-já... myslím si že bychom si měli dát pauzu... půjdu domů a zkusím na to zapomenout. Budeme se dál vídat ve škole ano?..." oznámím mu a on se na mě zaraženě koukne.
„N-Ne! Domů rozhodně nepůjdeš! Ještě ti tam znova ublíží to riskovat nebudu!" Aww stará se o mě. Počkat co?! No tak Georgi! Včera tě znásilnil a ty mu jen tak odpustíš?! Seber se ty demente!
„Fajn... ale budeme spát odděleně. Já budu na gauči a ty tady" řeknu a chystám se k odchodu. On mě chytne za ruku a obejme.
„Dreame pusť mě." Řeknu chladně a odtrhnu se. Na tohle nejsem připravený.
Dream Pov:
Tohle jsem podělal. Nechtěl jsem mu ublížit... prostě se to stalo a byl jsem hlavně opilý. Nechtěl jsem udělat párty, to Sap mě donutil a dokonce mě i opil. George už odešel, nejspíš dolů a já si sedl na postel. Proč jsem to tak podělal...Po hodině jsem se rozhodl jít dolů za klukama. Když jsem přišel dolů, dívali se na horor. Divný. George nesnáší horory, divím se že ho přemluvili. George se pořád lekal, takže se furt schovával do mikiny.
Sebral jsem všechnu svou odvahu a šel si k nim sednout. Kluci na mě koukli a pak se zase odtrhli. George se pořád lekal a bál se. Pomalu jsem zvedl svou ruku a opatrně položil kolem jeho ramen. On se trochu lekl, ale nechal mě. Pak jsem si ho pomalu omotal a on si položil hlavu na mé rameno. Přišel další jumpscare a George sebou rychle cukl tak že skočil na můj klín a vrazil svůj obličej do mé mikiny. Trochu jsem zrudl, ale obejmul jsem ho a v této pozici jsme byli než film neskončil. Koukali jsme různě na filmy celý den a pak kluci zase pustili horor. Byla to nějaká novinka, myslím že se jmenuje ten horor Úsměv. Byl začátek a George se už lekl. Nechápu přitom se ta holka jenom podřízla.
Když jsme dokoukali horor tak jsem si všiml že mi George usnul na klíně. Pomalu jsem ho vzal do náruče, nebo jako tak kdyby se mi omotal nohama kolem boku tak nějak tak. Opatrně jsem s ním šel do pokoje, kde jsem ho uložil do postele a lehl si k němu. Po chvilce se ke mě George natlačil a usnul. Usmál jsem se a po chvíli usnul taky. Doufám že vše bude mezi námi v pohodě...
Nádhera!! Další kapitola! Rozhodně za tenhle týden vydám další nebojte. Zase zítra do školy. Jak to máte vy a tohle období? Třeba já jsem pořád unavená.
ČTEŠ
You were my hope~//DNF
Romance(15+ scénky ve Fanfikci :DD) Mladý George Davidson má velice těžký život... rodiče mu ubližují, ve škole ho šikanují, nemá žádné kamarády a ještě k tomu se sebepoškozuje. Na škole je ale přeci jenom jeden kluk co George přitahuje... ale on ho šikanu...