PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]

16.

To, že se mé srdce rozlomilo na tisíce kousků je slabé slovo.

Každý ten kousek se rozpadl na další a další kousky až nezbylo naprosto nic.

V podstatě by mi to mohlo být jedno, oficiálně jsme spolu nechodili, ale myslel jsem, že k sobě cítíme něco víc, uvěřil jsem tomu, že je mezi námi něco výjimečného, že mu na mě záleží, tak jako mě záleží na něm.

Ale teď už vím, že to byla jen moje představa, nic z toho nebylo skutečné.

Kdyby měl Jimin vztah s kýmkoliv jiným, tak bych to dokázal pochopit, sice by to bolelo, ale zvládl bych to.

Jenže se svým manažerem?

Když vidím jak se k němu chová, tak nechápu jak s ním může něco mít.

Vždyť je tak o dvacet let starší!

Když se mi Hyun Soon představil a podal mi ruku, nevím proč, ale něco mi na něm nesedělo.

Možná to bylo tím jak se na mě díval, připadal jsem si jak kořist kterou se chystá ulovit, ale třeba se mi to jen zdálo.

Předtím než jsme šli na jeviště pokračovat ve zkoušce, jsem si potřeboval odskočit na záchod.

Kluci mě požádali, abych našel Jimina a řekl mu, že už budeme pokračovat.

Cestou na záchod jsem ho neviděl, ale když jsem vyšel ze záchodu tak jsem z jedné místnosti zaslechl hlasy a potom vzdechy.

Bál jsem se jestli se Jiminovi třeba něco nestalo, tak jsem opatrně otevřel dveře a to co jsem uviděl mě naprosto šokovalo.

Jimin klečel na zemi a rukama se držel za stehna Hyun Soona a kouřil mu jeho ptáka.

Jimin měl zavřené oči, ale když je otevřel, tak jsem si všiml jeho zděšeného výrazu.

Je mi jasné, že o tom nikdo neví.

Napřed jsem to chtěl všem říct, ale pak mi došlo, že to není moje věc.

Zůstal jsem stát za sloupem na chodbě a čekal jsem.

První vyšel Hyun Soon a tvářil se velmi spokojeně.

Schoval jsem se aby mě neviděl.

Za chvíli po něm vyběhl Jimin a letěl na záchod.

Chtěl jsem jít za ním, ale rozmyslel jsem si to a počkal jsem na něj na chodbě.

Když vyšel, tak byl překvapený, že na něj čekám.

Po mém proslovu, zůstal jen stát a nic neřekl, nijak se nebránil, nevyvracel má slova.

Sice vypadal, že ho má slova zasáhla a v jeho očích byla vidět bolest, ale co já vím, třeba to jen hrál.

Proto jsem na nic nečekal a odešel jsem za ostatníma na pódium.

Zbytek zkoušky jsem nějak zvládnul a když jsme přijeli domů tak jsem zalezl do pokoje a šel rovnou spát.

Tae se ptal co se děje, ale řekl jsem mu, že jsem jen unavený.

Následující dny jsem se soustředil jen na tanec a zpěv.

V den našeho vystoupení jsem byl nervózní, ale kluci mě uklidňovali, že po první písničce to už bude dobrý.

Jimin se ode mě držel dál, znovu se uzavřel a moc nekomunikoval.

První píseň jsem zvládl, sice se mi ze začátku klepaly kolena, ale jak se ke mně přidal Tae a Hobi tak už to bylo v pohodě.

Samozřejmě nemohl chybět rozhovor, ve kterém jsem byl všem představen.

Všichni na mě byli hodně zvědavý, protože mě nikdo neznal.

Ale evidentně jsem pro začátek zaujal.

Postupně jsme během pořadu vystoupily v tomto pořadí.

Jin
Tae
Suga, Namjoon, Hobi
Jimin

Pak jsme měli společnou píseň a nakonec jsem měl vystoupit ještě já.

Na všechny jsem se díval v zákulisí, byla tam obrovská obrazovka.

Bylo to super, ale když  přišel na řadu Jimin, chtěl jsem odejít.

Jenže ve chvíli kdy se objevila jeho tvář na obrazovce, nedokázal jsem odtrhnout oči.

Jeho hlas, tanec, výraz tváře, vše bylo  naprosto dokonalé.

Když přišel do šatny tak ho všichni chválili.

Bylo mi blbé se nepřidat, tak jsem k němu přišel a řekl:

" Byl jsi vážně dobrý," a pak jsem potichu dodal tak aby to nikdo neslyšel:
" Ta píseň se k tobě dokonale hodí Lie "

" Ani netušíš jak moc," odpoví taky potichu.

Nechápavě se na něj podívám.

Produkční na nás zavolá, že máme 10 minut na přípravu než znovu vystoupíme.

Tady tu píseň jsem si moc oblíbil, hlavně díky tomu, že byla sranda ji nacvičovat.

Hlavně Jin a Namjoon nás hodně pobavili.

Až doteď jsem si nějak neuvědomoval text písně, ale jakmile jsme ji začali s Jiminem zpívat, najednou jsem měl pocit, jako by vystihovala naší momentální situaci.

Zřejmě si to uvědomil i Jimin, protože při jedné otočce se naše pohledy střetly a já uviděl ty jeho smutné oči.

Netuším jestli to udělal schválně, ale když si sundal to sako, tak jsem měl před očima ten jeho výstavní zadeček a bylo hodně těžké se na něj nedívat.

Večer jsem ukončil svou písní Begin.

Nervozita byla pryč a já si to užíval.

I kdyby tohle bylo moje první a poslední vystoupení, tak budu navždy vzpomínat na to jak publikum tleská a křičí moje jméno.

Když jsem přišel do zákulisí, tak se na mě kluci vrhli, gratulovali mi, že jsem byl úžasný, dokonce i Jimin, ale když jsem se na něj podíval, tak se hned stáhl a držel si odstup.

Podle kluků jsem se právě stal hvězdou a od teď bude každý vědět, kdo je Jeon Jungkook.

Sice to bylo krásné poslouchat, jenže tohle všechno jednoho dne skončí.

Jakmile příjdu na to co se v Big Hitu děje, budu se muset vrátit zpět k policii.

Pochybuju, že se mnou budou kluci mluvit, jakmile zjistí, že jim lžu a vydávám se za něco co nejsem.

Zatím jsem toho moc nezjistil, vlastně skoro nic.

Jimina jsem už měl na svojí straně a chystal jsem se ho začít trochu zpovídat, ale teď když se to zkomplikovalo tak to nebude jednoduché.

Nedá se nic dělat, city musí stranou pan Kang a pan Bang na mě spoléhají, nesmím je zklamat.