PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]

36.

S Jiminem jsme dorazili ke mně do bytu kolem šesté večer.

Manažer se sice divil, proč jedeme spolu do mého bytu, ale nezakázal nám to.

Po cestě jsme si koupili v restauraci jídlo a těšili se na to až se do něj pustíme.

Měli jsme už oba velký hlad, naposledy jsme jedli ve 12.00hod.

Zatím co jsem chystal jídlo na stůl a otvíral láhve soju, se Jimin rozhlížel po bytě.

Nebylo zde moc věcí, vlastně jsem zde byl pouze týden a pak se odstěhoval do dormu.

Je to garsonka, jeden velký pokoj, který slouží jako kuchyň, obývák a ložnice v jednom.

V jednom rohu je kuchyňská linka s ledničkou, malý stůl a 2 židle.

Ve druhém je malá sedačka a stolek s televizí.

Ve třetím je umístěná postel, která není zrovna největší, ale dva se zde v pohodě vlezeme.

A ve třetím je koupelna.

" Máš krásný byt, ale zdá se mi prázdný, nemáš zde žádné osobní věci, jako jsou fotky, upomínkové předměty a tak," prohlásí Jimin.

" Ten byt patří policii a je pravda, že jsem ještě neměl čas se tu zabydlet. Byl jsem zde pouze týden," odpovím.

" Tak to vše vysvětluje," prohlásí a sedne si proti mně ke stolu.

Začneme jíst a povídáme si u toho.

Jídlo je vážně dobré a když se oba dostatečně najíme, tak cítím jak mezi námi panuje napětí.

Oba víme proč tu doopravdy jsme a já začínám mít strach z toho jestli si to Jimin náhodou nerozmyslel, jestli se nebojí.

Nechci ho do ničeho nutit a rozhodně nechci aby to dělal jen proto, že to chci já.

Uklidím stůl a Jimin si sedne na sedačku.

Má skloněnou hlavu a nervózně si hraje s prstýnky.

Klepou se mu ruce.

Přistoupím k němu a dřepnu si před něj.

" Jiminie, jestli to nechceš, tak to nemusíme dělat, nebudu tě do ničeho nutit, je mi jasné, že je to krátká doba a jsme spolu jen pár dní," řeknu a vezmu jeho ruce do svých.

Jsou tak malé, že se v mých dlaních úplně ztratí.

" Jungkookie, já to chci, jen se trochu bojím, abys nebyl ze mě zklamaný, co když se ti to se mnou nebude líbit?" Řekne tak potichu, že to sotva slyším.

" Jiminie s tebou se mi bude líbit cokoliv, věř mi, i kdybychom vedle sebe jen leželi tak budu ten nejšťastnější člověk na světě," řeknu a pohladím ho po tváři.

" Ale taky ten nejzoufalejší, protože představa, že bych se ho nemohl dotknout, by mě zřejmě zabila. Jsem tak nadržený, že pokud se do něj dnes nezabořím tak zešílím," to si ale jen pomyslím, nechci aby cítil vinnu.

" Opravdu?" Zeptá se.

" Opravdu," odpovím.

" Nebude ti vadit, když zapálím svíčky? Zeptám se.

" Nebude, pomůžu ti," řekne a vezme si ode mně sirky a začne zapalovat svíčky na nočním stolku vedle postele a na skříňce.

Zhasnu světlo a nechám svůj byt osvětlený jen svíčkami.

" Půjdu si dát sprchu, takže tě tu chvíli nechám samotného," prohlásím a vezmu si z kufru čisté oblečení, sprcháč a ručník.

Budeme zde jen jednu noc, takže vybalovat věci nemá smysl.

Jimin jen přikývne a já vlezu do koupelny.

Vysleču se a pustím sprchu, vlezu pod ní, zvednu svůj obličej a nechám na něj dopadat proud vody.

V hlavě mi běží spousta myšlenek.

Co když na něj moc tlačím?

Prošel si takovou hrůzou, ten zmetek ho znásilňoval.

Co když to nezvládne a bude mu cokoliv co udělám připadat odporné?

Co když mu ublížím a bude mě nenávidět?

Zoufale se opřu rukama o stěnu sprchového koutu a snažím se uklidnit.

Najednou mě obejmou ruce, ze zadu se ke mně přitiskne nahé tělo a ucítím na svých zádech jemnost Jiminových rtů.

Stačí jenom tak málo a já jsem v momentě vzrušený.

Dá mi několik pusinek a zašeptá:

" Bylo mi samotnému smutno, tak jsem si řekl, že se k tobě přidám."

Najednou se moje obavy vytratí, otočím se k Jiminovi čelem a přitáhnu si ho do náruče.

" Tak to jsem rád, že jsem ti chyběl tolik, že jsi za mnou přišel," řeknu a chytnu jeho hlavu do dlaní a přisaju se na jeho rty.

Jimin mě chytne kolem krku a přitiskne se ke mně svým tělem.

Cítím jak je vzrušený, tiskne se svým ptákem k tomu mému.

V momentě ještě víc ztvrdnu.

Odtáhnu se a podívám se Jiminovi do očí.

Má je přivřené, ale když přeruším náš polibek, tak je otevře.

Přejíždím pohledem po jeho tváři a patrám jestli neuvidím náznak strachu, ale nic takového tam nenajdu.

Přejedu palcem po jeho vlhkých plných rtech, jsou tak lákavé.

Jimin je lehce pootevře a provokativně vystrčí špičku jazyka.

V tu chvíli se na něj vrhnu, přisaju se na jeho rty, ale tentokrát jde veškerá něžnost stranou otevřu svá ústa stejně jako Jimin a naše jazyky se vzájemně začnou laskat.

Jimina chytnu za zadek a zvednu ho.

Omotá mi nohy kolem pasu a já ho zády přitisku ke stěně.

Jiminovo péro mě tlačí do břicha a moje se otírá o Jiminův zadek.

Ač nerad tak to musím ukončit.

Jimina pustím na zem a odstoupím od něj, sotva popadám dech a moje tělo se klepe vzrušením.

" Co se děje? Zeptá se zmateně Jimin.

" Jiminie, já z tebe blázním, strašně moc mě vzrušuješ a pokud toho nenecháme tak se do té postele vůbec nedostaneme, protože si tě vezmu hned teď a tady."

" A to já nechci, chci na to jít pomalu, ale s tebou to nějak nejde," odpovím.

" Dobře, tak se tedy rychle umyjeme a půjdeme do postele," prohlásí Jimin a vezme do ruky houbu a dá na ni sprcháč.

" Počkej já si tě umyju," řeknu a vezmu mu houbu z ruky.

" Tak jo," prohlásí Jimin a čeká až ho začnu umývat.