PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]

50.

Teď nebo nikdy.

" Držte se," řeknu a dupnu na brzdu.

Auto se zpomalí a SUV sklouzne před nás.

Využiju toho a najedu do levého pruhu, bohužel nejsem dost rychlí a auto které jede za mnou do nás narazí a tím nás roztočí, nedokážu to ovládat a jenom se modlím ať to dopadne dobře.

SUV do nás znovu narazí a roztočí nás ještě víc tentokrát, ale narazíme na vnitřní svodidla a auto se vymrští do výšky a přepadneme přes svodidla do protisměru a několikrát se otočíme přes střechu.

Když se konečně zastavíme, tak rychle vystoupím z auta a oběhnu ho, bolí mě ruka, ale i přesto pomůžu Jiminově mámě z auta a potom vytáhnu Hari.

Drží se mě kolem krku a nohy má omotané kolem mého pasu.

Zdravou rukou ji přidržuju.

Přejdeme na kraj dálnice a čekáme na policii.

Sleduju auto Yoon Seoka, které je zastavené na druhé straně dálnice.

Vystoupí z něj a chce k nám přejít, jenže se ozvou policejní sirény, takže znovu nastoupí do auta a chce odjet.

Nepodaří se mu to.

Policie ho obklíčí ve všech směrech.

Díváme se jak ho policie zatýká a odvádí v poutech do policejního auta.

Pan Kang ke mně přiběhne.

" Jste v pořádku?" Zeptá se.

" Naštěstí ano, ale asi mám zlomenou ruku," odpovím.

Pan Kang ode mě převezme Hari a nese ji směrem k sanitce, která právě přijela.

Já s paní Parkovou ho následujeme.

Doktor mi  potvrdí, že ruka je zlomená.

Prohlédnou i Jiminovu mámu a Hari a odvezou nás do nemocnice.

Pan Kang nás chce z dálnice dostat dřív než přijede televize a novináři.

Je mi Hari hrozně líto, je vyděšená a stále  poplakává.

Nedivím se ji, já sám jsem ještě pořad v šoku a kdybych se nestyděl, tak bych se rozbrečel taky.

V nemocnici nás rozdělí, já jedu na rentgen a Hari s její mámou si převezme doktor a odvede je na vyšetření aby vyloučil vnitřní krvácení.

Když se vrátím z rentgenu, tak mě doktor také prohlédne a ošetří mi řezné rány na obličeji a ruku mi dají do sádry.

Tím jak ze mě začne opadávat ten stres a šok, tak najednou cítím celé tělo, jak mě bolí.

Hari a Jiminova máma jsou naštěstí v pořádku, tedy až na malé oděrky, ale pro jistotu si je nechají přes noc v nemocnici na pozorování.

Dají je na pokoj hned vedle Jiminova pokoje.

Další volný zde není, takže mě chcou dát do jiného patra.

Jsem zásadně proti, začnu se chovat jak malé rozmazlené dítě.

Chci na pokoj k Jiminovi, vím že je malý, ale to je mi jedno, budu klidně spát na zemi nebo s Jiminem v jedné posteli, je mi to jedno.

Doktor to nechce povolit a tak pohrozím reverzem.

Sestra nakonec doktora přesvědčí, že to nějak udělá, zřejmě chce mít klidnou noční službu a nějak tušila, že bych mohl dělat problémy.

Než dovezou postel tak mi sestra ještě píchne injekci od bolesti a než mě zaveze na pokoj, tak ji poděkuju a omluvím se za to jak se chovám.

Jen se usměje a řekne:

" Pamatujte si, že mám ráda oříškovou čokoládu."

" Budu si to pamatovat," odpovím.

Vejde k Jiminovi do pokoje a vytvoří tam místo na moji postel.

Když mu řekne, že mu veze společnost, tak je naštvaný a protestuje, že chce být sám.

Když mě sestra zaveze na pokoj, tak je ke mně otočený zády.

Jakmile sestra odejde tak nastane ticho.

Chci na něj promluvit, ale všimnu si jak se mu začnou třást ramena a najednou zaslechnu jeho vzlyky, trhá mi to srdce.

Natáhnu ruku a dotknu se jeho zad.

" Neplakej Jimin-ssi," řeknu potichu.

Otočí se na mě a vykřikne:

" Jungkookie!!!"

Je celý opuchlí v obličeji, zřejmě už brečí nějakou dobu.

" Co máma a Hari?" Zeptá se.

" Tvoje máma a Hari jsou v pořadku mají jen nějaké drobné oděrky, ale nechali si je tady v nemocnici přes noc na pozorování, stejně jako mě," řeknu potichu.

" Jsou ve vedlejším pokoji," dodám.

" Jungkookie a co ty jsi v pořádku? Co se stalo?" Zeptá se a chytne mě za zdravou ruku.

Je to tak příjemný pocit, mít ho blízko sebe.

" Jo jsem, jen mám zlomenou ruku a nějaké pohmožděniny a oděrky."

" Yoon Seok ten policista co se znal s Hyun Soonem nás sledoval a když jsme byli na dálnici, tak do nás začal najíždět a snažil se nás vytlačit ze silnice," odpovím.

Začnu mu všechno popisovat a on jen lapá po dechu a hrůzou si zakrývá ústa.

Je mu jasné, že to mohlo skončit špatně.

Yoon Seoka zatkla policie, takže už můžeme být klidní,  že se nic takového už nebude opakovat.

Začínám být už hodně unavený a čím dál hůř se mi mluví, navíc se mi zavírají oči.

Zřejmě už zabraly léky od bolesti.

" Hezky se vyspinkej Jungkookie," řekne Jimin a jeho ruka mě dál drží.

Zavřu oči a klidně usnu.