Procitnu se uprostřed noci a zjistím, že jsem v posteli sám.
Zvednu se a vydám se Jimina hledat.
Potichu otevřu dveře od pokoje a vyjdu na chodbu, všude je ticho.
Náš pokoj se nachází v prvním patře, takže opatrně sejdu schody a všimnu si, že vychází světlo z kuchyně.
Rozejdu se tam, ale zaslechnu Jimina jak na někoho mluví.
" Mami nemůžeš za to, že nás táta nechal v takových sračkách, tak si to nevyčítej," řekne potichu Jimin.
" Jiminie, měla jsem to být já kdo se měl o všechno postarat, místo toho jsi všeho musel nechat a postarat se o mě a Hari ty, zklamala jsem jako máma," řekne paní
Parková." To není pravda, mě ani Hari jsi nikdy nezklamala, pro mě jsi ta nejlepší máma na světě," odpoví ji Jimin.
" Jak to můžeš říct, kvůli mně jsi trpěl, to co ti to zvíře provádělo, když jsem se to dozvěděla nemohla jsem tomu uvěřit, já to nechápu, jak jsi to mohl vydržet, proč jsi mi to neřekl," řekne a slyším jak se jí zlomil hlas.
" Tak to jsme dva, taky to stále nedokážu pochopit," pomyslím si.
" Mami nic bys s tím nezmohla, ty peníze které jsem díky němu vydělával jsme potřebovali, navíc už je to pryč, tak se tím už prosím netrap," snaží se ji uklidnit.
Rozhodnu se odejít, přece jenom je to soukromí rozhovor a nechci být stalker.
Otočím se směrem ke schodům a najednou zaslechnu své jméno.
" Dobře, tak mi alespoň řekni co ty a Jungkook, jak to spolu máte, chodíte spolu?" Zeptá se Jimina.
Zarazím se a čekám co Jimin odpoví.
" Ano, chodíme spolu, Jungkookie mi vnesl do života slunce, to on mě zachránil před Hyun Soonem, zjistil co mi dělá a začal mě chránit, nevím co bych si bez něj počal."
" Miluju ho a jsem s ním šťastný," odpoví a jeho hlas je najednou tak klidný a jemný.
" Tak to jsem ráda, všimla jsem si jak se k tobě chová, zřejmě tě má taky moc rád."
" Muselo to být pro něj včera těžké, když musel zachraňovat nejen svůj život, ale i život své budoucí tchýně a švagrové."
" Jsem ráda, že tam byl s námi, protože mám pocit, že kdyby tam nebyl, tak bysme tu s Hari už nebyly," řekne Jiminova máma a mě se stáhne hrdlo.
Rozhodnu se odejít, pálí mě oči a nechci aby přišli na to, že je poslouchám.
Dojdu zpět do pokoje a lehnu si do postele.
Nemůžu usnout, přemýšlím nad tím co řekla Jiminova máma, nevím jestli ji to pan Kang řekl nebo na to přišla sama, ale fakt, že je měl Yoon Seok zabít, pořád tomu nemůžu uvěřit. Chybělo tak málo.
A to jen proto aby ublížil Jiminovi.
Myslel jsem si, že už mě u Hyun Soona nic nepřekvapí, ale tohle je vážně síla a musí za to pykat.
Otevřou se dveře a Jimin vejde do pokoje.
Podívám se na něj a řeknu:
" Kam jsi mi utekl, probudil jsem se a ty nikde, bylo mi tu bez tebe smutno."
Jimin si ke mně lehne a dá mi pusu.
" Šel jsem se napít a v kuchyni jsem narazil na mámu, nemohla spát, je z toho všeho zničená, což se nedivím."
" Chvíli jsme si povídali," odpoví.
" Jak se cítíš Jiminie, je ti už líp? Když jsi přijel, tak jsi vypadal fakt zničeně," zeptám se.
" Už je mi dobře, odpočinul jsem si a teď se mi nechce spát," odpoví a začne mě hladit po hrudi.
" Vážně? Věděl bych o činnosti, kterou bych moc rád s tebou dělal, ale jsme oba poněkud indisponováni, takže si o tom můžu nechat jedině zdát," řeknu smutně.
" To je sice pravda, ale rty máme oba v pořádku a ty tvoje chci právě teď ochutnat," prohlásí Jimin a nakloní se ke mně.
" To máš pravdu rty máme v pořádku," zašeptám a vyjdu vstříc Jiminovým rtům.
Naše polibky jsou pomalé a něžné.
Vychutnávám si to, většinou jsou naše polibky drsné a žhavé, něžnost šla většinou stranou jak jsme byli nadržení, ale teď je to jiné, jako bychom oba pochopili jak blízko smrti jsme byli.
Jimin se přesune svými na můj krk a začne ho zasypávat drobnými pusinkami.
Lehnu si na záda a pravou ruku, kterou mám v sádře položím vedle sebe na postel.
Jimin mi zajede rukou pod tričko a začne mě hladit po hrudníku.
Hned je mi jasné co chce udělat.
Ve chvíli kdy se dotkne mé bradavky s piercingem mi z úst unikne vzdech.
Zavřu oči a vychutnávám si jeho polibky na krku a dráždění jeho šikovných prstíků.
Nechám se unášet na vlně vzrušení, které to ve mě vyvolává.
Všechno to putuje dolů do mého rozkroku, kde už se vytvořila velká boule, kterou nezakryjou ani moje volné tepláky.
Jimin ví moc dobře co dělá, proto se ho rozhodnu taky trošku potrápit.
Levou ruku, kterou mám položenou na jeho zádech, přesunu na jeho zadeček.
Má taky oblečené tepláky, proto se lehce dostanu pod ně a zajedu svými prsty mezi půlky k jeho otvoru, který začnu dráždit.
Cítím jeho zrychlený dech na krku a svým rozkrokem se přitiskne k mému boku.
Během chvilky je tvrdý a cítím jak mě jeho pták tlačí do stehna.
Jimin mi sundá tepláky i se spodním prádlem a sundá i ty svoje.
Začne mi rukou honit péro a přitom se tím svým tře o moje stehno.
Svou ruku vrátím na jeho otvor a dál ho dráždím.
Začneme se znovu líbat, ale už to nejsou něžné polibky, Jimin mě několikrát kousne do rtu.
Vzdycháme si vzájemně do úst a sotva popadáme dech.
Jiminova ruka zrychlí, zasunu mu opatrně jeden prst do jeho otvoru a začnu s ním pomalu pohybovat.
" Jungkookieeee......"zakňourá," už brzo budu."
" Jiminie to já taky," řeknu mezi vzdechy.
Jimin přidá ještě víc a já k jednomu prstu přidám opatrně druhý.
Jimin mi vykřikne do úst a v zápětí se udělá.
Já se udělám v zápětí.
Mám mokré břicho i bok.
Jimin se natáhne pro kapesník a utře mě.
Přetáhne přes nás peřinu a uvelebí se mi v náruči.
" Co tvoje zranění, neublížil jsem ti?" Zeptám se.
" V pohodě, sice to trochu bolí, ale dá se to vydržet."
" Za to jak jsi mě krasně udělal to stálo," odpoví.
" Taky si neztěžuju, máš moc šikovné ruce," prohlásím.
" Miluju tě Jimin- ssi."
" Miluju tě Jungkookie."
Nastane ticho a za pár minut zjistím, že Jimin usnul.
Zavřu oči a jeho pravidelný dech mě nakonec také uspí.
ČTEŠ
PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]
FanfictionMladý detektiv Jeon Jungkook nesnáší svou práci, dělá ji jen proto že si to přál jeho otec, který byl také policista. Navíc je díky své orientaci diskriminován a nikdo s ním nechce pracovat. Když už je k někomu přidělen, tak dostáva jen úkoly které...