V následujících dnech jsem každé ráno jezdil do nemocnice na převaz v doprovodu ochranky.
Byl jsem oblečený celý v černém a měl nasazené černé brýle a občas i čepici.
Tvářil jsem se neutrálně.
Každý den před nemocnicí stálo spoustu novinářů.
Nikdo z nich netušil, že do nemocnice jezdím pouze na převaz, proto vznikaly spekulace, že tam jezdím za svou rodinou a Jungkookem.
Jedna televize dokonce zveřejnila, že díky tajnému zdroji zjistili, že Jungkook, máma i Hari jsou na tom velice špatně a při životě je drží přístroje.
Dále uvedla, že záleží pouze na mě kdy řeknu aby je odpojili.
Ten tajný zdroj byla policie, jeden z policistů se vydával za personál a náhodou se nechal odchytit jedním reportérem a řekl mu to co chtěli, aby v televizi zaznělo.
Pan Kang to měl všechno vážně promyšlené.
Sice to zní jako velký podraz na veřejnost, ale mělo to svůj účel.
Ovšem stalo se i něco s čím jsme nepočítali a dost nás to zaskočilo.
Po celém Soulu začali vznikat pietní místa a lidé tam začali nosit svíčky a květiny. Psali různé dopisy a Pro Hari tam nechávali hračky.
Hyun Soon se při výslechu tvářil spokojeně, právník mu samozřejmě řekl všechno co se v rádiu, televizi nebo v novinách napsalo.
Pan Kang potřeboval aby se konečně přiznal k tomu, že nařídil Yoon Seokovi, aby zabil Jungkooka, mou mámu a Hari.
Pořád to popíral a tvrdil, že Yoon Seokovi nic nenařídil.
Dnes je to týden co jsme v izolaci.
Zítra se veřejnost dozví pravdu, bude svolána tisková konference pro novináře.
Právě jsem se vrátil z nemocnice a mám velký hlad.
Máma je v kuchyni a vaří oběd, Hari sedí u stolu a maluje si.
Moje ochranka odejde do svého pokoje a nechá nás.
" Mami kde je Jungkook?" Zeptám se, když zjistím že není v pokoji.
" Myslím, že šel na zahradu," odpoví a dál se věnuje vaření.
" Díky, půjdu za ním," řeknu.
" Dobře, ale tak za 10 minut bude jídlo hotové."
" Za 10 minut jsme tady," prohlásím a vyjdu chodbou ven na zahradu.
Jungkook leží v lehátku na terase, má zavřené oči, v uších sluchátka a užívá si sluníčka.
Je už podzim, takže už slunce nehřeje tak jako v létě, ale pořád je teplo.
Vezmu židli a sednu si vedle něj.
Vrhnu na něj stín a on se na mě podívá.
" Ahoj už jsi tady," řekne a sundá si sluchátka a usměje se.
" Ahoj, za chvíli bude oběd," odpovím.
" To je dobře, mám už hlad," řekne a pohladí se po břichu.
" To já taky," zasměju se.
Nastane ticho a já se rozhlédnu kolem sebe.
" Bude mi to chybět," prohlásím.
" Co? To že jsi zavřený v domě hlídaným policajtama?" Zeptá se s úsměvem a já poznám, že mě jen škádlí.
" No tohle zrovna ne, ale...." nadechnu se a vydechnu.
" Líbilo se mi být takhle společně, ty, já, moje máma a Hari."
" Po dlouhé době jsme byli spolu a užívali vzájemnou společnost, bavili se spolu."
" Poslední roky jsem jen pracoval a neměl na ně čas, Hari roste tak rychle, nedávno byla miminko a než se naděju tak bude dospělá."
" Úplně jsem zapomněl na to jak máma skvěle vaří a ty její sušenky...," nedokončím.
" To souhlasím, ty jsou naprosto úžasný, tvoje máma je fakt skvělá kuchařka, bude mi chybět," prohlásí Jungkook a chytne se za srdce.
Rozesměju se a plácnu ho do ramene.
Jungkook si sedne a podívá se na mě.
" Chápu co tím chceš říct, mě se to taky líbilo, nikdy jsem neměl sourozence a tak bylo pro mě vážně vzrušující bojovat s tebou a s Hari o poslední sušenku."
Zase ho plácnu, dělá si ze mě srandu.
" Promiň, už budu mluvit vážně," zasměje se.
" Víš napadlo mě, že teď když už se nemusíš bát Hyun Soona a nebudeš potřebovat peníze na vyplacení se ze smlouvy, mohl bys koupit dům a tam s mámou a Hari společně bydlet. Byl to přece tvůj sen ne?" Prohlásí Jungkook.
" Tvoje máma už nebude muset chodit do práce, aby zaplatila nájem a bude se moct starat o Hari."
" Jungkookie, ty jsi vážně nejlepší, to je naprosto svělý nápad," vykřiknu a hned na to ho políbím.
" Ale zatím si to nech pro sebe, chci je překvapit," řeknu.
" Jungkookie! Jiminie! Už je jííídloooo!!!!Zařve na nás Hari.
" Už jdeme!" Zavolám.
Zvedneme se a vydáme se do domu, Jungkook mě obejme kolem ramen a já ho chytnu kolem pasu.
Hned potom co se najíme, tak pomůžu mámě s nádobím.
Jungkook hraje s Hari u stolu pexeso a je naštvaný, že prohrává.
" Jungkookie, proti Hari nemáš šanci vyhrát, je vážně dobrá," řeknu když mám hotovo.
Hari posbírá poslední dvojičky a nemá cenu ani zkoumat kdo jich má víc.
Obejmu ho zezadu a dám mu pusu na tvář.
" Nademnou bys určitě vyhrál," zašeptám mu do ucha.
Máma s Hari jdou ven na zahradu a já s Jungkookem jdeme do našeho pokoje.
Vezmu svůj notebook a sednu si na postel.
Začnu projíždět realitky v Soulu a hledat dům, nejlépe se zahradou.
Trávím takto skoro celé odpoledne, Jungkook se chvíli dívá se mnou a pak nakonec usne.
Když se probudí tak mu ukážu pár svých favoritů.
Sice ho to zajímá a pozorně mě poslouchá, ale cítím, že není tak nadšený jako já.
Myslím si, že je nervózní z toho zítřka a není sám, mám z toho taky divný pocit.
Nakonec pustím film a přitulím se k němu do náruče.
Obejme mě a několikrát během filmu mě začne něžně líbat, jen tak, bez jediného slova.
Je to tak strašně romantický, že mám pocit, že jsem se do něj znovu zamiloval.
ČTEŠ
PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]
FanfictionMladý detektiv Jeon Jungkook nesnáší svou práci, dělá ji jen proto že si to přál jeho otec, který byl také policista. Navíc je díky své orientaci diskriminován a nikdo s ním nechce pracovat. Když už je k někomu přidělen, tak dostáva jen úkoly které...