53.

128 11 0
                                    

V následujících dnech jsem každé ráno jezdil do nemocnice na převaz v doprovodu ochranky.

Byl jsem oblečený celý v černém a měl nasazené černé brýle a občas i čepici.

Tvářil jsem se neutrálně.

Každý den před nemocnicí stálo spoustu novinářů.

Nikdo z nich netušil, že do nemocnice jezdím pouze na převaz, proto vznikaly spekulace, že tam jezdím za svou rodinou a Jungkookem.

Jedna televize dokonce zveřejnila, že díky tajnému zdroji zjistili, že Jungkook, máma i Hari jsou na tom velice špatně a při životě je drží přístroje.

Dále uvedla, že záleží pouze na mě kdy řeknu aby je odpojili.

Ten tajný zdroj byla policie, jeden z policistů se vydával za personál a náhodou se nechal odchytit jedním reportérem a řekl mu to co chtěli, aby v televizi zaznělo.

Pan Kang to měl všechno vážně promyšlené.

Sice to zní jako velký podraz na veřejnost, ale mělo to svůj účel.

Ovšem stalo se i něco s čím jsme nepočítali a dost nás to zaskočilo.

Po celém Soulu začali vznikat pietní místa a lidé tam začali nosit svíčky a květiny. Psali různé dopisy a Pro Hari tam nechávali hračky.

Hyun Soon se při výslechu tvářil spokojeně, právník mu samozřejmě řekl všechno co se v rádiu, televizi nebo v novinách napsalo.

Pan Kang potřeboval aby se konečně přiznal k tomu, že nařídil Yoon Seokovi, aby zabil Jungkooka, mou mámu a Hari.

Pořád to popíral a tvrdil, že Yoon Seokovi nic nenařídil.

Dnes je to týden co jsme v izolaci.

Zítra se veřejnost dozví pravdu, bude svolána  tisková konference pro novináře.

Právě jsem se vrátil z nemocnice a mám velký hlad.

Máma je v kuchyni a vaří oběd, Hari sedí u stolu a maluje si.

Moje ochranka odejde do svého pokoje a nechá nás.

" Mami kde je Jungkook?" Zeptám se, když zjistím že není v pokoji.

" Myslím, že šel na zahradu," odpoví a dál se věnuje vaření.

" Díky, půjdu za ním," řeknu.

" Dobře, ale tak za 10 minut bude jídlo hotové."

" Za 10 minut jsme tady," prohlásím a vyjdu chodbou ven na zahradu.

Jungkook leží v lehátku na terase, má zavřené oči, v uších sluchátka a užívá si sluníčka.

Je už podzim, takže už slunce nehřeje tak jako v létě, ale pořád je teplo.

Vezmu židli a sednu si vedle něj.

Vrhnu na něj stín a on se na mě podívá.

" Ahoj už jsi tady," řekne a sundá si sluchátka a usměje se.

" Ahoj, za chvíli bude oběd," odpovím.

" To je dobře, mám už hlad," řekne a pohladí se po břichu.

" To já taky," zasměju se.

Nastane ticho a já se rozhlédnu kolem sebe.

" Bude mi to chybět," prohlásím.

" Co? To že jsi zavřený v domě hlídaným policajtama?" Zeptá se s úsměvem a já poznám, že mě jen škádlí.

" No tohle zrovna ne, ale...." nadechnu se a vydechnu.

" Líbilo se mi být takhle společně, ty, já, moje máma a Hari."

" Po dlouhé době jsme byli spolu a užívali vzájemnou společnost, bavili se spolu."

" Poslední roky jsem jen pracoval a neměl na ně čas, Hari roste tak rychle, nedávno byla miminko a než se naděju tak bude dospělá."

" Úplně jsem zapomněl na to jak máma skvěle vaří a ty její sušenky...," nedokončím.

" To souhlasím, ty jsou naprosto úžasný, tvoje máma je fakt skvělá kuchařka, bude mi chybět," prohlásí Jungkook a chytne se za srdce.

Rozesměju se a plácnu ho do ramene.

Jungkook si sedne a podívá se na mě.

" Chápu co tím chceš říct, mě se to taky líbilo, nikdy jsem neměl sourozence a tak bylo pro mě vážně vzrušující bojovat s tebou a s Hari o poslední sušenku."

Zase ho plácnu, dělá si ze mě srandu.

" Promiň, už budu mluvit vážně," zasměje se.

" Víš napadlo mě, že teď když už se nemusíš bát Hyun Soona a nebudeš potřebovat peníze na vyplacení se ze smlouvy, mohl bys koupit dům a tam s mámou a Hari společně bydlet. Byl to přece tvůj sen ne?" Prohlásí Jungkook.

" Tvoje máma už nebude muset chodit do práce, aby zaplatila nájem a bude se moct starat o Hari."

" Jungkookie, ty jsi vážně nejlepší, to je naprosto svělý nápad," vykřiknu a hned na to ho políbím.

" Ale zatím si to nech pro sebe, chci je překvapit," řeknu.

" Jungkookie! Jiminie! Už je jííídloooo!!!!Zařve na nás Hari.

" Už jdeme!" Zavolám.

Zvedneme se a vydáme se do domu, Jungkook mě obejme kolem ramen a já ho chytnu kolem pasu.

Hned potom co se najíme, tak pomůžu mámě s nádobím.

Jungkook hraje s Hari u stolu pexeso a je naštvaný, že prohrává.

" Jungkookie, proti Hari nemáš šanci vyhrát, je vážně dobrá," řeknu když mám hotovo.

Hari posbírá poslední dvojičky a nemá cenu ani zkoumat kdo jich má víc.

Obejmu ho zezadu a dám mu pusu na tvář.

" Nademnou bys určitě vyhrál," zašeptám mu do ucha.

Máma s Hari jdou ven na zahradu a já s Jungkookem jdeme do našeho pokoje.

Vezmu svůj notebook a sednu si na postel.

Začnu projíždět realitky v Soulu a hledat dům, nejlépe se zahradou.

Trávím takto skoro celé odpoledne, Jungkook se chvíli dívá se mnou a pak nakonec usne.

Když se probudí tak mu ukážu pár svých favoritů.

Sice ho to zajímá a pozorně mě poslouchá, ale cítím, že není tak nadšený jako já.

Myslím si, že je nervózní z toho zítřka a není sám, mám z toho taky divný pocit.

Nakonec pustím film a přitulím se k němu do náruče.

Obejme mě a několikrát během filmu mě začne něžně líbat, jen tak, bez jediného slova.

Je to tak strašně romantický, že mám pocit, že jsem se do něj znovu zamiloval.




PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat