PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]

31.

Sedím vedle Jungkooka v autě a hlavou mi běží spousta myšlenek.

Je mi jasné, že bude chtít vědět jak to mám s Hyun Soonem.

Trochu se bojím, že když mu řeknu pravdu, tak už mě nebude chtít.

Co když mi nebude věřit a budu mu připadat odporný natolik, že se mě už nikdy nedotkne?

Ale musím mu to říct, musím ho ochránit před Hyun Soonem i za cenu, že mě bude  nenávidět.

Sice tvrdí, že smlouvu nepodepíše, ale co když ho Hyun Soon donutí?

Je schopný udělat cokoliv, aby dosáhl svého.

" Jimine, to zvládneš," uklidňuji se v duchu.

Jungkook nás zaveze  mimo město na jeden kopec.

Je zde krásná vyhlídka na město, ale je zde i celkem rušno.

" Tady asi nebude mít moc soukromí," poznamenám.

" Neboj, je tu jedno místo o kterém moc lidí neví," prohlásí a chytne mě za ruku.

Odbočíme z hlavní cesty a prodíráme se po malé pěšince mezi stromky.

Už se ho chci zeptat jak je to ještě daleko, když najednou vyjdeme a před námi se objeví nádherný výhled na Soul.

" Wow, to je nádhera," prohlásím.

" Našel jsem to tu náhodou, když jsme zde kdysi byli se školou na výletě, vzpomněl jsem si na toto místo, když jsem se sem nedávno přistěhoval."

" Nikdo sem nechodí a je tu vážně krásný výhled," řekne Jungkook a vyleze na velký kámen a sedne si na něj.

Vylezu za ním a sednu si vedle něj.

Oba jsme zticha a jen se kocháme tím výhledem.

Najednou to nevydržím a promluvím:

" Já....," jenže to samé udělá i Jungkook a řekne:

" Víš...."

" Ty první," řeknu.

" Ne začni ty," odpoví.

Nadechnu se a začnu:

" Myslím, že chceš vědět jak je to mezi mnou a Hyun Soonem."

" Náš vztah je velmi komplikovaný a...," nedokončím protože mě Jungkook přeruší.

" Jimine, vím jaký je váš vztah viděl jsem to na vlastní oči," řekne trochu naštvaně.

" Ne to teda nevíš! Nešukám s ním dobrovolně!" Vyletí ze mě a on se na mě smutně podívá.

Jungkook sleze dolů, jako by potřeboval odstup a otočí se čelem ke mě.

" Jimine musím ti něco říct, ale prosím vyslechni mě až do konce," řekne a já jsem trochu zaskočený.

" Dobře, poslouchám," odpovím.

Jungkook se nadechne a začne:

" Víš, já jsem vám neřekl tak úplně pravdu."

Sice jsem odešel od policie v Busanu, ale momentálně pracuju pro policii v Soulu.

Ve vaší skupině jsem hlavně proto, abych zjistil proč ti tři kluci spáchali sebevraždu.

Pan Bang tuší, že něco víš a proto jsem se s tebou měl sblížit a získat si tvou důvěru, abys mi řekl co o tom všem víš.

" Cože? Takže to mezi námi byla jen hra?"
" Choval ses ke mně hezky jenom abys zjistil jestli náhodou nemůžu za ty sebevraždy? "

" To si o mě vážně všichni myslíte, že jsem takovej hajzl, který svou konkurenci nutí k sebevraždě?"

" Nemůžu tomu uvěřit, myslel jsem že mě máš opravdu rád! Věřil jsem ti! Vybouchnu a začnu na něj křičet.

Tolik mě to bolí.

" Jimine mám tě rád, víc než to a pro mě to nebyla hra, to se ti snažím vysvětlit.

" Nikdo si nemyslí, že za to můžeš ty, jen jsme tušili, že víš kdo za to může, ale  bojíš  se to říct," řekne Jungkook klidným hlasem.

" Vlastně už to víme."

" Vážně?" Zeptám se.

"Ano, může za to Hyun Soon," prohlásí.

Jsem naprosto v šoku.

" Jak to víš?" Zeptám se už trochu klidněji.

" Viděl jsem co ti ta zrůda dělá," odpoví a zlostí se mu třese hlas.

" Kdy jsi to viděl?" Zeptám se nechápavě, to není možné, vždyť v ten den jsem byl v dormu sám.

" V ten den co jsme se vrátili z toho focení."

" Přišel jsem domů a kluci byli pryč, myslel jsem, že jsi v pokoji tak jsem tam za tebou šel, doufal jsem že mi řekneš to co jsi mi chtěl říct ten předchozí večer než nás vyrušil Tae."

" Jenže v pokoji jsi nebyl, trochu jsem se porozhlédl a našel dopis od Taemina."

" Potom jsem tě zaslech, že se vracíš, ale nebyl jsi sám, tak jsem se schoval do skříně."

" Všechno jsem to slyšel a viděl."

" Natočil jsem to na mobil."

" Ty jsi byl celou dobu ve skříni a díval ses co mi dělá a k čemu mě nutí?

Nemůžu tomu uvěřit, všechno se ve mě svírá a nedokážu teď popsat jak se cítím, jestli jsem víc nasraný nebo jestli mám radost, že o tom ví.

" Jimine, omlouvám se, že jsem ti nepomohl, tak trašně moc jsem ho chtěl zastavit a zřejmě bych ho v tu chvíli umlátil k smrti za to co ti dělá, ale potřeboval jsem získat důkaz."

" Navíc nebyl jsem si jistý jak by reagoval, kdyby zjistil, že tam jsem a všechno jsem slyšel a viděl, mohl by ti ublížit ještě víc nebo tvé rodině a to jsem nechtěl riskovat."

" Když odešel a ty jsi utekl do koupelny, tak jsem z pokoje odešel," vysvětlí.

" Tak se mi to nezdálo, slyšel jsem bouchnout dveře, ale nikdo v pokoji nebyl," řeknu.

" Jo to jsem byl já, nejdříve jsem chtěl jít za tebou, abych zjistil jak na tom jsi, ale nebyl jsem si jistý jestli bys mě chtěl v tu chvíli vidět, jenže pak se mi zvedl žaludek, když jsem ucítil ten jeho pot a musel jsem na záchod."

" Okamžitě jsem kontaktoval svého šéfa a on pana Banga, poprosil jsem ho jestli by mohl na nějakou dobu dostat Hyun Soona od tebe pryč než vymyslíme co dál."

" Je jasné, že za tohle půjde sedět, ale potřebujeme tvou výpověď a taky abys na něj podal žalobu."

" Chceme ti pomoct, aby se tohle už nikdy neopakovalo," prohlásí Jungkook.

" Jááá..... nemůžu," řeknu se slzami v očích.