PLEASE TRUST ME [ P.JM 💛&💜 J.JK ]

58.

Sedím v autě s Jiminem a vezu nás do BigHitu na schůzku.

Vlastně Jimin netuší, že se té schůzky zůčastním také.

Když jsem mu řekl, že pojedu s ním tak byl překvapený, protože věděl, že mě na poradu vzít nemůže, když už nejsem zaměstancem BigHitu.

Vysvětlil jsem mu, že se jen chci pozdravit s klukama a pozvat je potom někde na jídlo, abychom jim mohli říct o našem zasnoubení.

Na první myšlenku manželství s Jiminem mě přivedla jeho máma, tehdy v tom domě, když o sobě mluvila jako o mojí budoucí tchýni.

Vůbec mi to tehdy nepřipadalo jako špatný nápad, i když jsem ještě hodně mladý a s Jiminem se znám krátce.

Ale když jsem byl v Busanu sám bez Jimina, tak jsem si uvědomil, jak moc mi chybí, protože se stal  součástí mého života.

Pokaždé když se mi něco povedlo, nebo jsem něco viděl, moje první myšlenka byla na něj, chtěl jsem mu to hned říct nebo ukázat, ale nemohl jsem, byli jsme od sebe daleko.

Svatba mojí mámy a Sama mi otevřela oči a najednou mi bylo jasné, že přesně tohle chci i já, svazek s někým koho bezmezně miluju a dělat ho šťastným po zbytek svého života.

Plánoval jsem, že ho vezmu na večeři na nějaké romantické místo a tam ho požádám o ruku, prsten jsem zatím neměl, žádný se mi pro něj nezdál perfektní.

Takže, když jsem o Jiminovi před týdnem  mluvil jako o svém manželovi, řekl jsem to naprosto spontálně, jako by ním už byl.

Byl jsem hodně nervózní, když jsem ho žádal o ruku, navíc bez prstenu, ale když mi Jimin odpověděl, že si mě vezme, v tu chvíli jsem věděl, že šťastnější být už ani nemůžu.

Hned druhý den naše cesta vedla do klenotnictví.

Jimin vybral párové prsteny, přál si abychom měli zásnubní prsteny oba.

Jeho máma a Hari měli radost, teda hlavně Hari, začala už vymýšlet jaké bude mít šaty a že půjde za družičku.

Bohužel byl tu jeden problém, v Koreji nejsou sňatky mezi gayi povolené, takže naše svatba bude v Japonsku, zatím ale nemáme datum.

Bude to záležet na tom jak dopadne dnešní schůzka.

Zaparkuju před BigHitem a společně s Jiminem vejdu dovnitř.

Kluci už sedí v zasedačce a když mě uvidí, tak se se mnou přivítají a obejmou mě.

" Než začne porada tak jsem vás chtěl požádat jestli si potom až skončí, najdete chviličku a zajdete se mnou a s Jiminem někam na jídlo," řeknu.

Kluci souhlasí a já odejdu na chodbu.

Právě přichází pan Bang s jedním s hlavních manažerů.

Vejdou do místnosti, ale pouze přivřou dveře, takže slyším každé slovo.

" Zdravím vás všechny, jsem rád, že jste přišli, potřebuju s vámi probrat následujících pár věcí."

" Album máte natočené, takže už stačí jen nafotit fotky a dohodnout se na obálce a názvu alba."

" Tak do měsíce bychom ho mohli vydat a  začít ho propagovat v televizi, v rádiu a uspořádat menší promo akci a setkání s fanoušky."

" Co vy na to?" Zeptá se pan Bang.

" Pane to přece nejde, nemůžeme přece vydat a propagovat album bez Jungkooka," prohlásí Namjoon.