Nové já [ KiriBaku ]

14. Nový začátek

Ráno jsem vstal, vykonal všechnu hygienu a oblékl se do naší školní uniformy.

Trochu jsem se opozdil, takže jsem rychle otevřel dveře a vylítl z pokoje, aby na mě Bakugo nemusel čekat.

Chtěl jsem jít před jeho pokoj a počkat na něj. Neudělal jsem ani dva kroky, protože jsem málem někoho srazil.

Naštěstí ani jeden z nás nespadl. Místo toho jsem se ale na osobu přede mnou celý natiskl.

"Oi. Kam pořád tak spěcháš? Neříkal jsem ti včera ať se vyhneš schazování mě na zem."
Uslyšel jsem až moc povědomý hlas a trochu se zachvěl.

"Bakugo?!"
Vyjekl jsem překvapeně a trochu se od něj oddálil.

Nepřipadalo mi úplně vhodné se na něj tak lepit. I když jsem si nestěžoval být zachumlaný do jeho hrudě.

Do teď mě musel držet, abychom nespadli na zem, což mohlo vypadat, jako bychom se objímali.

"Eh... promiň. Nevšiml jsem si, že tu stojíš. Nechtěl jsem do tebe tak vrazit."

"To mi tak nějak došlo. Mimochodem... jdeš pozdě. Propásli jsme snídani."

"Promiň"
Řekl jsem a trochu se začervenal.

"V pohodě."
Uchechtl se a lehce se pousmál.

Navzájem jsme si hleděli do očí. Celá tahle chvíle mi přišla nekonečná.

'J-je tak blízko!'

Pomyslel jsem si a udělal menší krok dozadu.

"Ehm..."

S vylekaným výrazem jsem pomalu otočil hlavu na místo, odkud se ozval onen hlas.

'M-Midoriya?! Co si teď asi pomyslí?! Vždyť šel po chodbě a viděl tam dva své spolužáky jak se tam skoro obímají! Navíc na sebe hledí jak nevím co. Bože tohle je tak nepříjemná situace!'

"Em... pardon jestli jsem vás nějak vyrušil, ale za chvíli začíná první hodina, t-takže by jste možná měli jít do třídy, protože jinak bude Aizawa zuřit."

Šlo na něm poznat, že to myslí dobře, ale Bakugo to tak asi neviděl. Vypadal zase vytočeně a mířil směrem k Midoriyovi.

'Tohle není dobré'

"Jak se opovažuješ na mě vůbec mluvit!!"

"K-kacchan! J-já.."
Vyjekl Midoriya a vyděšeně se na něj díval.

'Aah... proč tak rychle mění nálady..'

Zeptal jsem se sám sebe a vydal se k Bakugovi.

"Uklidni se a pojď"
Chytil jsem ho za paži.

"Ale já s ním ještě neskončil!"

"Prosím..."
Řekl jsem a podíval jsem se mu do očí neutrálním pohledem.

"Midoriya ti nic neudělal, tak ho nech prosím alespoň teď být. Nechci přijít pozdě."
Řekl jsem klidně a čekal až to Bakugo vzdá.

"Tch! Fajn"
Odsekl Bakugo a vydal se se mnou směrem do školní budovy, kde jsme zamířili do třídy.

'Doufám že to, co Midoriya dnes ráno viděl nikomu neřekne. Nechci aby mě a už vůbec ne Bakuga někdo vyslíchal. Nebylo by to zrovna moc příjemný. Navíc to byla jen nehoda, ale on to asi pochopil jinak. Radši ani nechci vědět jak to vypadalo'

Když došel Aizawa do třídy, rozdal nám nějaké pracovní listy. Pro ty rychlejší měl pracovní list navíc.

"Se zvoněním mi to všichni odevzdají"
Řekl Aizawa, když zbývalo asi pět minut do zvonění.