Nové já [ KiriBaku ]

18. Vánoční večírek I. část

Začala hrát hlasitá hudba.
Nevěděl jsem co tu budu dělat. Nevím jestli se mi chce tancovat a na povídání je ta hudba moc nahlas, ale po chvíli se díky bohu ztišila a já už alespoň slyšel ostatní.
Naštěstí měly holky vymyšlené nějaké hry. U většiny jsme se dost nasmáli. Dokonce i Bakugo vypadal pobaveně.
Po chvíli jsme začali přemýšlet, co bychom si mohli zahrát teď.

"Flašku!!!"

Zakřičeli alespoň tři lidi zároveň.

'To vážně?!'

"Vážně chcete hrát flašku? Nepříjde v to o ničem?"
"Vždyť je to sranda."
"Možná by byla, kdyby to nebylo pořád to stejné dokola. Vážně vám příjde zajímavé a vtipné pokladat pořád ty stejné otázky typu 'líbí se ti někdo? Kolik vztahů jsi měl?' a podobně? Nebo ty stejné úkoly jako 'dej mu/jí pusu'? Neměl bych s tím asi problém, ale pokaždé když se flaška hraje, je to pořád to stejné. Jestli chcete vědět o ostatních víc, tak budiž, ale neznamená to, se vyptávat jen na vztahy."

Dokončil jsem svůj proslov.

"Jestli ti to tak moc vadí, tak to nemusíme hrát"

Řekla Mina.

"Neřekl jsem že mi to vadí, ale že je to pořád to stejné dokola. Klidně si nachvíli flašku můžeme zahrát, ale buťte alespoň u některých otázek a úkolů originální."

"Jasně!"

Řekla nadšeně Mina.

Nakonec jsme si jen pokládali otázky na které odpovídali všichni. Seděli jsme v kruhu. Otázky se pokládaly tak, že ten co byl na řadě, se na něco zeptal a ten po jeho pravici musel odpovědět. Takhle postupně odpověděli všichni, až se to dostalo zpátky k tomu co ji položil. Ten na ni také odpověděl a ptal se další.

Zajímavá otázka třeba byla, když se někdo zeptal, proč chceme být hrdinové.
Odpovědi byly celkem zajímavé. Tohle byla dobrá otázka.

Poslouchal jsem další a další. Některé byly vážně zajímavé.

"Ehm. Takže. Bojíte se něčeho? Máte z něčeho strach?"

Tahle otázka mě celkem překvapila. Mám chvíli čas na rozmyšlení. Nemůžu přece říct že mám strach z doteků.

Uraraka: já nesnáším pavouky.

Tokoyami: nechci, aby byla až moc velká tma a můj darkshadow se vymkl kontrole.

Mineta: bojím se, že nebudu s nikým chodit

'Bože to je debil.'

Kaminari: Ummm. Moc nemusím jehly.

Řekl jsem a nemohl si odpustit jednu poznámku.

"Podle mě má Midoriya strach hlavně z Bakuga"

Zašeptal jsem Serovi a začali jsme se trochu smát.

Aoyama: bojím se že nepůjdu dostatečně vidět. Byla by to škoda.

Zachvíli se dostala řada na mě. Něco jsem si rychle vymyslel.

Pohled Bakuga:

Když byla řada na mě, věděl jsem co řeknu ale přerušil mě Denki s tím, že mě se nemá cenu ptát. Prý se já ničeho nebojím, což není tak uplně pravda. Nemám strach z věcí jalo ostatní. Bojím se, že přede mnou bude někdo, kdo potřebuje pomoct, ale já to nedokážu.

Poté padaly otázky, které byly hrozně zbytečné. Jedna mě na*rala. Mina totiž se zeptala jestli jsme někdy s někým chodili. No a zrovna jako první odpovídal Kiri. Vypadal zaskočeně a trochu smutně. Nechtělo se mu odpovídat.
Kiri mlčel a já s Denkim jsme Minu vraždili podhedem.