Nové já [ KiriBaku ]

35. Majetnický kamarád

Takže...
Po měsíční pauze je tu nová kapitola.

Omlouvám se, že místo vydání nové kapitoly po týdnu je tu tak pozdě, ale neměla jsem náladu ani nápad, jak napsat tuto kapitolu.

Dostala jsem nápad na jiný příběh, který mě zatím hrozně baví vymýšlet, ale ještě nevím, jestli ho s mou pravidelností vůbec někdy vydám.

Nicméně jsem kvůli němu neměla náladu psát tento příběh, ale teď už je snad všechno v pořádku.

Pohled Sera:

Stál jsem spolu s ostatními a před kolejemi. Dnes byl poslední trénink, kterého jsem se měl zúčastnit i já.

Upřímně... měl jsem pocit, že usnu.
Včera jsem se pokusil usnout co nejdříve, abych mohl dneska alespoň nějak fungovat.
No. Moc se mi to nepovedlo.
Nejen, že jsem nevyspalý, ale pořád ještě i nemocný.

Konečně se objevil Aizawa a ten Shinso. S nimi jsme se pak přemístili před UA, kde na nás čekal autobus.

Když jsme nastoupili řekl nám Aizawa, že za asi patnáct minut budeme na místě.

Seděl jsem s Kaminarim hned za Aizawou, protože mě chtěl mít na očích.

Velde Aizawi seděl Shinso, se kterým se Kaminari většinu času bavil... nebo se o to minimálně pokoušel.

Trošku mi to vadilo, ale zároveň to bylo dobře. Kdyby se bavil se mnou z takové blízkosti, mohl by ode mě něco chytit, což jsem nechtěl.

Zničeho nic se autobus zastavil...
Uprostřed nějakého lesa.

"Tak dělejte... vystupovat."
Ozval se Aizawa.

"Ha? Tady vystupujeme? V nějakém lese?"
Ptal se zmateně Kaminari.

"Ano. Je to les, který je určen pro trénink. Prakticky další cvičiště. Tak honem. Nemáme na to celý den."

Když jsme všichni vystoupili, autobus znovu nastartoval a odjel.

Všichni jsme se dívali na Aizawu, jakoby bychom se ho ptali "to půjdeme zpátky pěšky?".

Když si nás všiml, odpověděl nezaujatě, že se pro nás autobus znovu vrátí, až dokončíme trénink.

"Nebude tu přece čekat celej den."
Dodal.

"Znamená to, že tu budeme celý den?"
Naklonil se ke mně Kaminari.

"Dnes je celkem zima, takže doufám, že ne."
Odpověděl jsem.

"Zdá se mi to, nebo začíná sněžit?"
Naklonil se ke mě z druhé strany Kirishima.

"Co?.. to snad ne!"
Postěžoval si Kaminari hned po tom, co se kolem sebe rozhlédl.

"Kdybys přemýšlel mozkem, došlo by ti, že to jestli sněží, nebo ne, je teď jedno. Myslíš si, že až budeme běhat hluboko v tomhle lese, že na tebe přes ty stromy nějaký sníh spadne?"
Přošel kolem nás Bakugo a ukázal na cestu do hlubšího lesa, kam budeme mít nejspíš namířeno.

"Co má pořád za problém?"
Otázal se znuděně Shinso Kaminariho, vedle kterého se náhle zjevil.

Kaminari sebou leknutím trhl a překvapeně odpověděl, že neví.

'Kdy se tady vzal? Předtím jsem si ho vůbec nevšiml. Proč musí být tak... tak... nedokážu to popsat. Něco mi na něm trochu vadí, ale nevím co a nevím proč.'