Nové já [ KiriBaku ]

38. Za hranice komfortu

Byli jsme na cestě do školy. Šel jsem vedle Denkiho a Sera těsně za Aizawou.

Bakugo šel na opačné straně, tudíš úplně na konci skupiny, ba dokonce pár metrů od ostatních.

'Možná mi to tak připadá jen proto, že se spolu teď nebavíme, ale příjde mi, že Bakugo komunikuje s ostatními míň, než normálně. Nebo se tak choval vždycky, jen já si toho nikdy nevšiml?
Nebo.. nebo je možná nemocný, a proto si drží odstup od odsastních. Třeba kašel nebo tak. To by dávalo smysl, proč s nikým moc nekomunikuje, nebo se drží za krk. Určitě to bude ono.'

Snažil jsem se přesvědčit sám sebe, že je všechno v pořádku.

"Pane učiteli?"
Strhl na sebe pozornost Denki.

"Bude dnes s námi zase Shinso?"
Zeptal se, načež se Aizawa otočil.

"Dnes ne. Byl tu s námi kvůli zkouškám a tréninku. Dnes máte každý jiné povinnosti."
Poté zvýšil hlas, aby ho všichni slyšeli.

"Sice jsem to neshledával jako pro vás tolik podstatné, ale ředitel ano.
Takže pár informací.
Shinso dnes dokončuje zkoušky. Vypadá to ale, že projde.
Jelikož ve třídách A a B je stejný počet žáku, ptal se ředitel Shinsa, do které třídy by šel raději. Z toho po dlouhém výslechu vypadlo, že na vás si lépe zvykl.
Navíc naznačil, že mu třídní učitel 1.B není tolik sympatický. Takže bychom si měli všichni zatleskat."
Řekl neutrálním hlasem, ale nakonec se lehce pousmál.

Behěm toho, co nám Aizawa říkal informace o Shinsovi jsme došli do školy.

Když jsme pak přišli do jídelny, která byla pro nás nezvykle prázdná, promluvil znovu Aizawa.

"Nicméně mám pro vás ještě jednu dobrou zprávu.
Původně jste měli i vařit, ale nakonec se od tohoto plánu ustoupilo.
Veškerý materiál na na výzdobu je nachystaný u výdeje jídel v několika krabicích.
Než začnete s výzdobou, odsuňtě stoly ke krajím a židle odneste do vedlejší třídy.
Všechny třídy budou zamčené, ale do jiných pater bude normální přístup. Ale měli byste být v jídelně, takže kdyby něco, tak to ode mě nevíte.
Nicméně já musím jít, takže věřím, že nic nezníčíte a vše stihnete, jelikož času máte dost."
Dořekl Aizawa a tím se s námi i rozloučil.

Jakmile se nám stratil z dohledu, začala většina holek plánovat výzdobu a zbytek se postaral o stoly a židle.

Když pak Uraraka vysvětlila jejich návrh, celá třída ho odsouhlasila.
Nebo spíš holky, protože většině kluků to bylo jedno.

No a pak tu byl Ayomama...
Toho jsme však museli ignorovat, protože jsme neměli materiál na výzdobu, kterou by on požadoval.

Čekala nás však další komplikace. Holky, které celou výzdobu naplánovaly, odmítaly cokoli zavěšovat, protože se necítily komfortně. Naprosto chápu, že nechtěly nikam lézt v přítomnosti Minety.

Každopádně to znamenalo, že všechny ozdoby, stuhy a podobné věci, které se měly přidělat výš, než holky normálně dosáhly, museli obstarat kluci.

Háček spočíval v tom, že ti absolutně netušili, jak má finální výzdoba vypadat, protože se v návrhu tolik neorientovali nebo neposlouchali.

Holky proto musely navigovat, kam co patří. Bylo to trošku složitější a zabralo to více času, ale nakonec jsme to zvládli.

"Em nevím jestli to Aizawa říkal nebo ne, ale máme vyzdobit i chodby?"
Zeptal se Kaminari.