Je to můj život!

3. Kapitola

Ráno jsem vstala a jediné co jsem si přála abych celý den mohla zůstat v posteli jenže jsem se vůbec divila že Jon dovoluje abych nechodila na snídaně.

Ze skříně jsem si vzala černou teplákovku. Sešla jsem do jídelny a sedla jsem si na místo kde jsi vždy sedávám. Už byl čas oběda.

"Jedu na nákup, chceš něco koupit?" Vyrušila mě Grace s přemýšlení.  "Cereálie." "Opravdu?" podivila se, asi nebyla zvyklá na tak laciná jídla.  "Ano." "Dobře, tak dobrou chuť. Dneska budeš obědvat sama." pohladila mě po vlasech a opustila jídelnu. Já jsem si zatím dojedla kuřecí rizoto.

Posadila jsem se na gauč a dívala se do mobilu když mě přišel překvapit Chris. "Nachystej se půjdeme do posilky." vychrlil Chris, asi mě má na hlídání pro změnu on, to si mě jako každý den budou přehazovat? Zakoulela jsem očima a vyběhla do pokoje hned jsem se řítila ke skříni a očima hledala co si mužů vzít. Ve fitku jsem nikdy nebyla, spíše jsem cvičila doma, neměla jsem ráda jak si mě ostatní prohlíží očima přitom co cvičím.

Dole na mě již čekal Chris. Myslím že se mu zalesklo v očích, ale ruku do ohně bych za to nedala. "Jdeme?" pobídla jsem ho. "Jo."

Došli jsme do posilovny která se nacházela v pravé části domu, ani jsem nevěděla že je takhle velká.

Byla v dolním patře s velkými okny s výhledem na venkovní bazén a hodně zrcadly. Chris začal něco dělat po chvíli když zjistil že nic nedělám tak se mě zeptal. "Co je?" "Nevím s čím začít." Pokrčila jsem rameny. Přistoupil k běžeckému pásu a pohledem mě pobízel ať jdu za ním. Stoupla jsem si na pás a Chris vybrat na rychlost. Potom mě tam nechal a šel dělat předchozí činnost, což bylo zvedání těžkých váh. Slyšela jsem otevření dveří tak jsem se otočila, přišel James. Na sobě měl jen kraťasy. Moc sem tomu pozornost nevěnovala a stále běžela jen na pomalejší rychlost.

"Je slabá....neubránila by se..." slyšela jsem útržky jejich konverzace. Vypla jsem tedy pás a chtěla se slovně bránit. "Dokázala bych se ubránit." protestovala jsem rázně. "Nedokázala." pravil opak Chris. "To nemůžeš vědět." hádala jsem se s nimi. "Jo tak se ukaž."
Bokem dlaně jsem ho bouchla v okolí krku, jenže on si mě otočil zády k sobě a ruku mi držel pod krkem. Měl pravdu byla jsem v koncích. "Měla by si na tom zapracovat sestřičko." popíchl mě a pustil.

***

Druhý den ráno jsem chtěla zůstat v posteli a dívat se na notebook. Když někdo zaklepal. 

"Ano?" "Nemáš hlad?" "Celkem jo." "Na tak už pojď dolů vařila jsem zapečené těstoviny." oznámila mi Grace. "Dobře." nechala jsem počítač na posteli a následovala ji do kuchyně kde mě 'přivítali' bratři tím že hráli na playstationu. 

"Kluci jdeme jíst." To jako všichni čekali na mě a já jsem přišla v pyžamových kraťasech a topu. Nádhera. Řekla jsem si.

Naštěstí tu byl jen Chris a Dan, protože kdyby tu byl Jon tak mě pošle se převléct což se mi nechtělo. Těm dvěma to bylo jedno a ani jeden z nich se nepokoušel o konverzaci, všichni měli svůj talíř. Nakonec se jako první zvedli oni a společně někam odešli, asi do zakázané chodby, tak moc bych tam chtěla. Co tam muže být? Hlavně u nás doma? Zaklapli vchodové dveře a já doufala že to není Jon.  "Alex, dnes pojedeme na zmrzku tak za hodinu tady dole, okey?" "Dobře."