Je to můj život!

29. kapitola

"Půjdete dnes lyžovat?" zeptala jsem se skupinky sedící na sedačce. Vypadali fakt k popukání. Každých patnáct minut jeden z nich běžel na záchod se vyzvracet. Myslím si že měli okno.

"Vypadám snad na to že chci jít lyžovat." zamáchala rukama Suze. Pokrčila jsem rameny. "Tak já půjdu sama." zvedla jsem se a mířila se převléct. Dala jsem si tričko, mikinu, potom bundu a nakonec nepromokavé kalhoty číslo dva.

Na hlavu jsem si narazila černou helmu a na ruce si nandala černé rukavice, můj outfit byl sladěn do bílo-černé barvy.

Jelikož si Suze auto nezamyká tak jsem si ji ani neptala a vzala si z auta bílé prkno na kterém byl namalovaný šedý jaguár.

Bohužel mi ještě nebylo osmnáct takže nemám řidičák, ale sjezdovka se nachází nedaleko odtud takže jsem vyrazila pěšky.

Za necelých deset minut jsem tam byla. K mému překvapeni tady nebylo ani tolik lidí kolik jsem si myslela.

Zaplatila jsem si dvě hodiny a začala sjíždět svah.

*****

"Jak sis zajezdila." šťouchl do mě Zack.

Seděla jsem na sedačce a vypadala, že za chvíli opustím tenhle svět. Ukázala jsem mu vztyčený palec na znamení že je vše ok.

"Tak jo." řekl a rozvalil se vedle mě. "No a co jste tu dělali?" "Nic zajímavého, však znáš." pokrčil rameny. "Jasně, nuda." "Půjdeš semnou do vířivky prosím." zaškemral. "No tak jo." povzdechla jsem si. "Super, tak pohni." "No jo." zavrčela jsem a už se zvedala.

Pro tentokrát jsem si oblékla černé plavky a vzala bílý ručník. "Vidíš jsem tu dřív jak ty." uchechtla jsem se na Zacka. Otráveně protočil očima. "Tak pojď." popohnal mě.

Došli jsme do míň osvětlené velké místnosti ve které se nacházela velká vířivka, bazén a sauna. Všichni ostatní už byli zalezlí ve vodě. "Čauko, už jste ok, nebo se mám bát že se do té vody pozvracíte?" podívala jsem se na všechny musím uznat že už nevypadali jako shrekové. "Ale už nejste zelení jak lochneska." prohlédla jsem si je a uchechtla se.

Posadila jsem se do teplé vody. "Vezmeš mě příště sebou?" otočil se na mě Zacka. "Vezmu vás sebou všechny." usmála jsem se na Zacka a ostatní.

"Jsi tak hezký když žárlíš." pošeptala jsem směrem k Jackovi. "A přitom nejsem ani tvoje." ušklíbla jsem se.

Po chvilce mi jeho ruka přistála na mém stehně. Posouval ji výš a mě po jeho doteku začala pálit kůže.
"Ještě budeš prosím abych se tě dotýkal." vypadal že si to užívá.

*****

"Co budeme dneska dělat?" zeptala jsem se, protože jsem se opravdu nudila. "Dneska je ta párty přece." "Párty?" podívali jsme se Suze nechápavě na sebe.

"Jo za půl hodiny by měla začít." řekl jakoby nic Philip. "Tak já zmizím." "Počkej na mě." zavolala Suze a řítila se spolu semnou do pokoje.

Oblékly jsme se, vzaly si prkno taky jsem pro jistotu zamkla pokoj a mohly jsme vyrazit. Nezapomněla jsem ani na zbraň. "Půjdeme pěšky." rozhodla jsem. "To si děláš srandu?!" "Ne." pokrčila jsem rameny a vydala se na cestu. "Počkej na mě!" vyhrkla zděšeně když jsem byla padesát metru od ní.

"Ani tu není tolik lidí." zaradovala se. "Tak pojď už."

*****

"Už s tebou nikdy nejedu, tolikrát jsem sjezdovku nesjela za celý svůj život." stěžovala si celou cestu k chatě a už se to nedalo poslouchat. "Mohla si zůstat s němi."

"Dívej kolik je tu lidí." "Jako na každý párty." "Ne tady je jich mnohem víc." "Hlavně už tolik nepí." "Jasně mami!" protočila očima a rozeběhla se k domu. Neříkala před chvíli že už nemůže ani chodit?

Došla jsem na chatu a mířila rovnou do pokoje. Nevím kde je Suze, ale zamkla jsem a převlékla se do černých nad kolenami dlouhých šatů. Zbraň jsem si nebrala.

Vyšla jsem z pokoje a na schodech našla Zacka. "Ty si dnes neužíváš?" "Zítra chci jít s tebou na svah." mrkl. "No tak to jsem poctěná." dala jsem si ruku na srdce. "Tak jdeme." pobídl mě. "Kolik je vlastně hodin?" "Osm." "Tolik?!"

Zrovna začala hrát pomalá písnička což mě pro tuto párty překvapilo. "Smím prosit?" nabídl mi ruku Zack. "Jasně." vzala jsem ho za ruku a táhla na provizorní parket. Opřela jsem se o jeho vypracovanou a nechala se vést. Vypadal že neměl moc vypito zacož jsem byla ráda. Chvíli jsem tančili jenže si mě někdo ukradl.

"Jak to máte se Zackem?"
"Jsme jen kamarádi." pokrčila jsem rameny.
"Myslím že on to tak nevidí."
"Jak to můžeš vědět?"
"Dnes jak jste odešli básnil o tom jak si skoro jeho." povzdechl si.
"Doufám že jsi mu nic neřekl." upnula jsem na něho své oříškové oči. "Jasně že ne." zavrtěl hlavou. Nevěřila jsem mu ti ani za mák, ale neříkala jsem mu to ještě si bude myslet že mu nevěřím.

Jakmile se blížila půlnoc přesunula jsem se na terasu. Byl tam menší klid a tak jsem si popřemýšlet. Tenhle rok byl snad nejhorší v mém životě, můj život navždy opustila osoba kterou jsem milovala, zjistila jsem že mám velkou rodinu která mi byla zatajována, mám psa, bydlím ve Vegas, to hlavní je že jsem našla někoho koho miluju, sice je to s ním těžké, ale ten kdo si počká ten se dočká.

"Proč nejsi uvnitř?" vyděsil mě povědomý hlas. "Chtěla jsem být na chvíli sama a bylo tam moc dusno." vysvětlila jsem. "A ty?" zeptala jsem se a zcela ignorovala lidi uvnitř, kteří odpočítávali poslední sekundy do začátku nového roku. "Potřeboval jsem si utřídit myšlenky abych věděl co chci." pravil.

"Co teda chceš?" opravdu mě to zajímalo. "Tohle." dořekl a nahl se ke mně blíž a věnoval mi ten nejlepší polibek který jsem kdy dostala. Odtrhli jsme se od sebe a koukali si do oči. Nikdo nechtěl přerušovat tu hezkou chvíli mezi námi.

Když jsem stočila hlavu do prava oslnila mě světla z ohňostrojů. Ještě víc jsem zvětšila svůj úsměv.

Zase jsem se zahleděla do těch modrých očí a uvědomila si tu blízkost. Tentokrát jsem to byla já kdo spojil naše rty. Jeho rty byly to nejlepší co jsem kdy ochutnala, uměl skvěle líbat.

Dal mi ruce na boky, nahl mě víc dozadu čímž polibek prodloužil.

Odtrhli jsme se od sebe až nám došel kyslík a potom společně ruku v ruce pozorovali ohňostroj.

Ten den jsem zjistila že nás někdo vyfotil, tu fotku jsem potom nasdílela na instagram.

Konečně nastal ten moment na který jsme všichni čekali už od prvního okamžiku kdy se ti dva seznámili 🥰
A🫶