Je to můj život!

35. kapitola

O čtyři týdny později

"Dnes jdeme na tu večeři s tvými bratry, počítáš s tím jo?" "Počkat co?" vytřeštila jsem na něho oči a přestala se věnovat filmu. "Asi jsem ti o tom zapomněl říct, ve čtyři vyjíždíme." "Však jsou tři! To si mi o tom nemohl říct dřív." vyskočila jsem a běžela do koupelny za doprovodu Baileyho.

Vyčistila jsem si zuby, osprchovala se společně s Jackem a dala si trochu make-upu. Když jsem byla spokojená tak jsem si šla vybrat oblečení. Už mi moc času nezbývalo takže jsem to vyřešila po kolena dlouhými bílými šaty.

"Můžeme?" nakoukl do naší ložnice. "Jo, už jdu." dala jsem si parfém a vyrazila za ním do garáže. Nasedla do Mclarenu a vyrazili jsme k mému bývalému domovu. "Tony má pro nás nějaké novinky." začal konverzaci a přitom přemístil svoji ruku na moje stehno. Chtěla jsem říct že já taky, ale pomlčela jsem.
Jack asi nic netuší a já čekám na tu správnou chvíli kdy mu to řeknu, jenže žádná nepřichází a stejně mám ještě dost času.

"Ahoj." otevřel nám usměvavý James. S Jackem se chlapsky poplácali a semnou se objal. "Jé, hrdličky jsou tady." chlácholil Chris a ostatní bratři nám jen věnovali úsměv. Překvapilo mě že opodál seděla i nějaká hezky vypadající holka mého věku. Nezmínili se že mají novou služku. Osobně jsem to oslovení nesnášela, ale jinak to říct nešlo. Proto jsem ji ignorovala a dál vše pozorovala po boku mého manžela.

"Dáme si už jídlo? Mám hlad." Jon si přísně změřil Tonyho a ten hned poté vstal a došel k té dívce mého věku. "Tohle je Leila moje přítelkyně." usmál se na ni zatímco já s Jackem byla hodně překvapená. "No to teda, myslela jsem si že ty budeš ten poslední kdo si někoho najde." vyslovila jsem svůj názor, ale přitom se spokojeně usmívala.

Teď jsem sice měla dobrou příležitost říct i moji novinku, jak pro koho dobrou, jenže jsem to neudělala a dál srabácky přihlížela novému páru.

*****

O další dva týdny později
Miminko má teď dva měsíce a jeden týden.

Už si všímám prvních změn, třeba se mi zakulaťují boky i bříško, začínám mít větší, větší chutě a mám snad pořád hlad. Tohle je jediný situace kdy doufám že je Jack natvrdlí. Je trochu obtížné říkat před TÍM že je mi špatně, mám menstruaci nebo nemám zrovna náladu. Taky mě vadí že TO teď dělat nemůžu a taky v duchu doufám že si nenajde někoho jiného.

"Zlato?" volal na mě z kuchyně Jack. "Ano?" "Pojď sem."
Protočila jsem očima kvůli tomu že se musím zvedat ze sedačky a došla k němu. "Co potřebuješ?" "Mohla by dnes přijít ta Leila, Tony si ji chce vzít a potřebuje abys ji zasvětila do života mafiánů a on to dělat nechce, protože ty ji pochopíš líp, seš přeci nejlepší." došel zamnou dal mi cudnou pusu a odešel někam do neznáma. Fakt super.

Jakmile zazvonil zvonek hned jsem věděla kdo to je. Přicupitala jsem otevřít. "Ahoj." s úsměvem jsem uvítala Leilu. "Ahoj." oplatila mi úsměv a já jsem ji uhla aby mohla vstoupit. "Máte to tu moc hezký." rozhlížela se okolo. "Díky, dáš si čaj nebo cafe?" "Čaj." "Tak já udělám, třeba heřmánkoví? Posaď se, hned jsem zpátky." odebrala jsem se co kuchyně a připravila nám pití a následně ho donesla na stůl postavený před sedačkou. "Sladíš?" optala jsem se a přitom si dala dvě lžičky cukru. Záporně zakroutila hlavou a to mi muselo postačí. Samozřejmě jsem ji chápala že byla ještě taková stydlivá, viděli jsme se jen jednou, teď už vlastně dvakrát.

"Alex?" "No?" "Předtím než začneme." odkašlala si a nervózně pohodila vlasy. "Ty si těhotná?" vyhrkla na mě zatímco ja to další minutu musela vstřebávat. "Jak si na to přišla?" snažila jsem se to nějak zakecat. "Jsem doktorka, poznám to, minule jsi měla hubenější boky a bříško." "Aha." nevěděla jsem co říct. "Ví to Jack?" záporně jsem zakroutila hlavou, protože mi jaksi z toho šoku došel hlas. "Proč si mu o tom neřekla?" "Já se bojím. On si myslí že beru antikoncepci." začaly se mi u toho zaplňovat oči slzami. "Nikomu to neříkej." dodala jsem a rozplakala se.

*****

O týden později

Už jsme se s Jackem malém dostali do fáze vyslékání jenže někdo díky bohu zazvonil. Dokázala bych ho zastavit?
Jack zavrčel, ale šel neznámém otevřít. "Zlato?" volal na mě a tím mě probudil s tranzu. "Ano?" "Půjdeme na ples nachystej se." oznámil mi zatímco já malém dostala infarkt. No to si dělá srandu?! Nádech. Výdech. "Fajn." odvětila jsem a šla si vybrat jedny ze tří šatů které jsem si vybrala pro případ nouze jako třeba tenhle.

Dorazili jsme limuzínou k draze vypadající vile a společně došli do velkého sálu. Ze stropu vyseli křišťálové lustry a ozařovali celou místnost. "Vidíš támhle toho." pokynul hlavou k vysokému muži oblečeném drahém obleku a po jeho levici stála postarší paní usmívající se na hosty.  "Musíme ho přesvědčit k prodeji něčeho co nám dá hodně peněz." vysvětlil, mě se to teda moc nelíbilo jelikož to znamenalo hodně práce. "Dobře." usmála jsem se a vyrazili jsme k páru. Jack mi za pochodu podal sklenici šampaňského.

"Dobrý den." pozdravili jsme sborově a Jack políbil paní ruku jako ten starý pan líbnul ruku mě. "Jsme rádi že jste přišli."

Chvíli jsme si povídali.
"Vám nechutná naše šampaňské?" najednou všichni soustředili pozornost na mě. Nemůžu teď pít. "Jé, úplně jsem zapomněla že ho mám." uchechtla jsem se a na důkaz se napila. Myslím že jedno šampaňské mi neuškodí a ještě když jsem teprve na začátku. "Máte ho výborné." usmála jsem se a stiskla Jackovi ruku. "Omluvte nás." nenápadně jsme s tama odcouvali.

"Děje se něco?" zastavil se daleko od nich. "Nic. Co by se dělo?" nervózně jsem se usmála. "Nejdeme tančit?" zbavila jsem se u číšníka šampaňského a táhla ho na parket.

Ahoj, po dlouhé době jsem tady zase. Omluvte kratší kapitolu a taky to že teď docela přeskakuji. Budu ráda za coment a votes.
A 🎉