Je to můj život!

10. kapitola

Týden šel dál a já myslela že to nevydržím, ale konečně nastal víkend. Otevřela jsem dveře na terasu a vyšla ven jen v pyžamu zabalená v dece. Nadechla jsem se čerstvého vzduchu a porozhlédla se kolem. Všude bylo ticho a jen východ slunce lehce rozsvěcoval krajinu. Byla jsem první kdo vstal, taky jaký blázen kromě mě o víkendu vstává v sedm aby jsi mohl zaběhat. Slyšíte správně. Vrátila jsem se zpátky do domu a zmizela v šatníku. Z jedné police jsem vytáhla bílé sportovní tričko s černými legíny ve značce adidas. Vlasy jsem si zapletla do dvou copů, které mi podle mě hodně slušeli. Seběhla jsem ze schodů a obula si bílé boty. Nevím jestli jsem už zmiňovala, ale prý táta viděl v Evropě že nenosí boty doma tak to poručil i tady. Vyklouzla jsem ven a rozeběhla se opačným směrem, od města. Tam se tyčili jen stromy a nikde nic. Zatím co jsem se chystala slunce vyšlo a už hrozivě hřálo.

Zastavila jsem se u pole kde na kraji kvetly sedmikrásky, hned jsem si vzpomněla na Jacoba jak mi psal. Od té doby jsem se mu vyhýbala a neměla na nikoho čas. Natrhala jsem jich pár do vázy aby zkrášlily můj pokoj kde nic nebylo. S tím jsem už běžela domů. Doběhla jsem když bylo asi devět v domě bylo stále ticho a tak jsem se proplížila do pokoje. A hned potom mířila do koupelny, tam jsem se vyslékla. Vlezla jsem si pod sprchu a pustila vlažnou vodu. Asi po deseti minutách jsem vyšla a oblékla si černé legíny, černé tričko a šedou mikinu, které jsem si nachystala před sprchou. Dostala jsem hlad tak jsem seběhla do kuchyně.

Bylo tam prázdno. Doufám že budou spát do nekonečna. Alex! V duchu jsem se pokárala, ale na venek se usmála. Rozhodla jsem se jen pro cereálie. Dala jsem do misky mléko a dala to ohřát na dvacet sekund potom jsem tam nasypala jahodové cereálie a sedla si ke stolu kde jsem to spořádala. Po jídle jsem prázdnou misku odnesla do kuchyně tam jsem ji položila na linku a odebrala se do svého pokoje.

----------------------------------------------------

Zabalila jsem si věci do batohu a vyběhla k autu kde na mě čekal Chris opřený o tmavě modré Bugatti. Bez jediného slova jsem nasedla, napodobil mě a vyjeli jsme směr škola. Zastavil auto na parkovišti a já okamžitě vystoupila. Dnes jdu se Sofi, Lily do obchodního centra, docela se těším. Proč jsem běžela, protože Chris něco dělal a tak jsme vyjeli později. Když jsem procházela chodbami ke svojí skřínce začalo zvonit. Chodby se vyklidili a já zůstala sama. Vzala jsem si věci na fyziku a snažila se co nejrychleji dostat do třídy. Stihla jsem to, našla jsem svoji lavici, která sela prázdnotou. "Ahoj." řekla jsem hned jak jsem dopadla na židli. "Ahoj, co nového." "Ani nic jdeš dnes s námi do toho obchodu?" "Ne, musím se učit na zítřejší dějepis, umíš to?" "Jo, naštěstí jsem na to myslela o víkendu." mávla jsem rukou. "Slečno Monthere, skončila jste?" projela mě pohledem učitelka fyziky. Otočila jsem se k tabuli a ostatní hodiny jsem dávala pozor. Na konci jsem to už nezvládala, dnes jsme jak za trest měli odpoledku do čtyř.

"Alex. Kde jsi tak dlouho?" uháněla mě Lily. "Už jsem tady." protočila jsem očima. Sofi mě chytla za ruku a táhla k autu. "Děje se něco?" optala jsem se. "Ne jen pospícháme." "Ok, ale chodit umím sama." zasmála jsem se a sedala si na zadní sedačku bílé Audi. Lily jela strašně rychle úplně jsem ztrácela cestu kolem, ale jedno bylo jisté, k obchodu nejedem. "Kde jedem, obchod je támhle." ukázala jsem na pravou zatáčku kterou jsem projeli, ale jeli stále do prava. "Jedeme do baru neva?" udělala tenký hlásek Sofi. Va, vůbec se mi to nelíbilo. "V pohodě, ale mohli jste mi to říct. Jak se to jmenuje?" obě se na sebe podívali, ale neodpověděli. Začala jsem být nervózní.

"Vystupuješ?" zeptala se nedočkavě Lily a zírala na mě. "Jo jdu." otevřela jsem dveře a následně je zabouchla. Lily zamkla auto a mířila do baru, následovala jsem ji. Hned jak jsem vstoupila jsem spatřila až moc opilé lidi. Tančili zpívala i když jejich zpěv zanikl v hlasité hudbě, která drtila ušní bubínky. Prorvali jsme se k baru a Lily objednala tři vodky. Opřela jsem se o dřevěnou desku na baru a pozorovala lidi v davech jestli někoho neznám, znala jsem hodně lidí byli od nás ze školy, ale jen od vidění, některé vůbec ne. Tentokrát nám pití donesla barmanka.

Pohled třetí osoby

Alex už vypila hodně alkoholu, myslím že ho v životě neměla víc. Otočila se na podpatku a mířila k parketu kde se lidi hodně bavili a tančili. Našla si místo kde mohla tančit, ale nohy se jí tak motali že skoro nemohla už ani na krok nebo to bylo těma lidma? Rozhodla se ještě prozkoumat záchody a tak se vydala tamtím směrem, při cestě potkala hodně známou osobu. "Jééé, ahoj Jacku." řekla opilecky. "Alex ty musíš domů." vyhrkl překvapeně, asi vážně vypadala jako mrtvola. "Né ještě chvíli." zanadávala když ji bral pod koleny aby ji mohl odnést do auta. Vypadalo že ji zcela ignoroval a i přes její nadávky a bušení do hrudi. Posadil ji do auta na místo spolujezdce, auto se rozjelo když Jack nastartoval a vyjel směr její dům. Když byli před budovou zastavil a odnesl Alex až ke vchodu. Alex se nemotorně opřela o zvonek, zvonila tak dlouho dokud ji Jack neopřel o něco jiného. Dveře se otevřeli a v nich stál udivený James. "Čus kámo..." začal Jack, ale přerušila ho Alex. "Ahoj bratříčku, jsem doma." "Fuj, s tebe táhne." zašklebil se James. "Hej díky Jacku." mrkl na něho. "Asi budu zvracet." vyhřkla Alex a rozeběhla se do domu a hledala dolní koupelnu. naštěstí ji u schodů dostihl James a táhl ji do jejího pokoje.

Alex se nezpírala a hned vtrhla do koupelny kde se opřela o záchodovou mísu, obrátila tam obsah svého žaludku zatímco jí James držel vlasy. Po čtvrthodině strávené u záchodu ji pomohl do postele kde hned usla. James ji vedle položil kýbl a odešel.