Je to můj život!

19. kapitola

Jack mě odvezl domů a pak semnou počkal než přijede Jon a hned na to zmizel. Opustilo mě jeho teplo a já pocítila samotu. Jon se na nic neptal sedl si k jídelnímu stolu, vytáhl notebook a začal na něm něco dělat.

Bailey za mnou přiběhl a schoulil se mi do náruče. Malém jsem se znova rozbrečela jenže už jsem neměla sílu.
"Alex pojď sem." zavolal na mě Jon. "Ano?" "Naši partneři pořádají ples, pojedeš tam s námi." "Mafiáni?" otázala jsem se. Jon na mě pohlédl tím pohledem jak-to-sakra-víš. "Já nemůžu jet." uvědomila jsem si potom. "Proč ne?" "Protože já nemám šaty." "James s tvým bodyguardem se pro tebe dnes ve čtyři staví a pojedete je koupit." "Dobře." pokývla jsem jelikož u Jona nemá cenu odmlouvat a na plese jsem nebyla proto jsem se začala i těšit.

Po čtvrté hodině jsme zastavili před nějakým luxusně vypadajícím butikem. James zaparkoval nejblíž ke vchodu co to šlo a společně jsme se všichni tři vydali ke dveřím. Jakmile jsem spatřila ty nádherné šaty zalapala jsem po dechu. Procházela jsem se v uličkách s oblečením a nemohla se vynadívat na tu krásu.

"Dobrý den slečno co by jste si přála?" zeptala se mě mladá prodavačka. "Šaty." odpověděl za mě James. "Jaké konkrétně?" "Představovala bych si ne moc křiklavou barvu, taky aby nebyli široké." "Dobře mám nějaké přesně pro vás." pokynula mi ať jdu za ní a já tak učinila. Podala mi tmavě modré šaty až pod kotníky. Oblékla jsem si je a vyšla před kabinku. "Ty jsou hezký." pokyvovali kluci. "Jsou hezky, ale nejsou pro mě." rozhodla jsem a vlezla zpátky do kabinky.

Dala mi do kabinky už asi sté šaty, byly růžové těsně pod kolena, taky moc hezké jenže to říkám o každých už jsme tu dvě hodiny a já jsem si nevybrala ani jedny. Před kabinkou jsou se v nich zatočila. "Hm." zamrčel znuděně můj bratr a věnoval se dál mobilu. "Ty taky ne." zavrtěla jsem hlavou. Myslím že na takové zákazníky jsou tu zvyklí, protože se slečna co mi podávala šaty se stále usmívala.

Chvíli jsem zůstala zírat na tyhle co mi donesla. "Páni." šeptla jsem. Oblékla jsem si je. Hodně dlouho jsem se kochala svým odrazem v zrcadle až jsem se odhodlala vyjít. "Tak co?" optala jsem se a tím stočila veškerou pozornost na sebe. Dlouho si mě prohlíželi až jsem se bála že se jim nelíbí. "Nelíbí?" "Ne, tyhle jsou nejhezčí." rozhodl Leo. "Taky se mi líbí nejvíc." dosvědčila jsem. "Tak konečně." rozzářil se James.

******

. Jamesova auto zastavilo před budovou s názvem škola a já vystoupila společně s Leem. Leo mě bude doprovázet úplně všude naštěstí jsem si domluvila že do koupelny semnou nepůjde.

Všude kam jsem šla šel i Leo. Ale bylo mi ho líto když musel celou hodinu stát, tak jsem mu domluvila místo vedle mě i když to znamenalo, že budu sedět v zadní lavici. Kdybych byla ním tak umřu nudou.

Na obědě jsem seděla se Suze která byla víc než ráda že s námi bude i Leo. Zatímco se Suze snažila sbalit mého bodyguarda já tam seděla jak pátý kolo u vozu. Když v tom někdo přišel a dal mi ruku kolem ramen. Leo hned zpozorněl a soustředil se na každé jeho slovo a pohyb.

Pohled třetí osoby

Ten kluk co přišel za Alex byl na celé škole známý jako děvkař. Přišel za Alex a tisknul ji blízko k sobě a ona se s ním smála. Jack zatínal pěsti a nemohl od nich odtrhnout oči.

"Tak tam za ní běž." vyjádřil se Jackův chábr. Jack, ale nechtěl, nechtěl působit žárlivě a dělat si nároky na holku kterou nemůže mít. Něco mu k ní táhlo, něco co nedokázal popsat, protože k žádné necítil to co k ní jenže netušil jestli ona cítí to samé k němu a proto se neodvážil přiznat si své city.

Jenom co už zahlédl jak ho políbila na tvář malém vypěnil. Určitě si na ni vsadil že ji dostane do postele, už jen ta představa dokázala Jacka pořádně vytočit.

"Vsadíme si za jak dlouho s ním skončí v posteli." navrhl kluk patřící do Jackovi party. Ostatní začali dávat svoje sázky až Jackovi došla trpělivost. "Já si vsadím že nikdy." řekl naštvaně. "Haha si nějak věříš."

Alex

Zack Brown je celkem fajn. Jen Jack vypadal že za chvíli exploduje, bavilo mě vidět ho jak žárlí.

Společně s Leem a mlčícím Tonym jsme dorazili domů a já se odebrala do pokoje.

V šest hodin jako každý den u nás začínala večeře. Já jsem se rozhodla jít dnes dřív abych pomohla Grace. Rozhovor který se ozýval z jídelny mě donutil zastavit na schodech. "Je snadný cíl." "No a proto půjde s námi na ten ples aby se tam seznámila s našimi partnery a ti ji pak budou chránit." řekl svůj plán Jon. "Takže chceš aby okouzlila nějakého starého dědka, to se ji asi líbit nebude." vyvrátil mu jeho plán Tony. "Ta už má kolem prstu Jacka." uchechtl se Chris. "Cože?" překvapeně vyhrkl Jon. "Jack je v tom až po uši u Alex nevím, ale když je s ním tak se vždycky usmívá jak sluníčko." "Mám pocit že z nich dostanu cukrovku jak jsou sladký, ale Alex tě poslechla a nic s ním nemá." skončil svůj monolog Chris, překvapilo mě že je tak všímavý. Ani jsem si nevšimla že mě Jack tak...tak...má rád.

"Čau Alex nechodíš na večeři přesně v šest." zaskočil mě James na schodech. "Hm. No." "Ty jsi ztratila řeč?" "Jo-jo." "Aha tak pojď semnou." popostrčil mě do jídelny. Nevinně jsem se usmála, nevím co si Jon bude myslet, protože jemu vadí jen když se podívám na nějakého kluka.

Usadili jsme se ke stolu a začali jíst. Pořád mě v hlavě vrtalo to že jsem pro někoho snadný cíl. Zase mě přepadl ten pocit, který nemám jen s jednou osobou, pocit strachu a bezmoci.

*****

Po obědě jsem zavolala Suze jestli by mě nemohla pomoci se nachystat na ten ples. Popravdě jsem byla nadšená že budu vypadat jako princezna, ale potom co řekl Jon se mi to vůbec nelíbí.

Uslyšela jsem zvonek a rozutekla jsem se společně s Baileym k hlavním dveřím. "Ahoj." přivítala jsem moji kamarádku a pustila ji dál. "Wau." vydechla užasle a rozhlížela se okolo.

Přesunuli jsme se do pokoje a Suze mě začala líčit. "Kde je Leo?" vyzvídala. "Ani nevím." pokrčila jsem rameny. "Já myslela že tě musí pořád hlídat." "Když jsem doma tak ne."

Omg děkuju za 400 přečtení a 50 votes ani nevíte jak si toho vážím 🎉🥳
Coms a vote 🥰
A❤️