23. kapitola

87 3 0
                                    

"Promiň." odtáhla jsem se od něho a podívala se na mokrý flek na jeho tričku. "To neva." mávnul nad tím rukou. "Ale teď si ho budu muset sundat." pokrčil rameny a přetáhl si látku přes hlavu. Chvíli jsem zírala na jeho hruď až jsem si uvědomila co vlastně dělám a pohled stáhla. "Kouknem se na film?" přerušila jsem ticho mezi námi. "Ve dvě ráno?" uchechtl se. "Proč ne?" pokrčila jsem rameny a usadila se do postele. Jack podal notebook a společně jsme vybrali film.

Opřela jsem si hlavu o jeho svalnatou hruď a dívala se na obrazovku.
Šlo z něj teplo a pocit bezpečí, byl to jako sen, ve dvě hodiny se mi tu na posteli rozvaloval ten nejvíc sexy kluk. A já ho mám ráda, víc než ráda, ale na to je ještě čas. I když bych ho nejradši tady a teď políbila a Jonovi oznámila že ho miluju i když by to byl Jack kdo by dostal nakládačku. Proč musí být vše tak komplikované? Kdybych mamce představila Jacka nebránila by mi ke štěstí, ale s Jonem je to těžké. Možná bych si s nim mohla promluvit. Jo, promluvím si s ním možná změnil názor.

Po chvíli jsem usla a už mě žádný zlý sen nevzbudil, protože můj nejlepší ochránce spal vedle mě a s ním se mi nic nemůže stát.

Probudil mě budík jako každé ráno a já se neochotně začala zvedat z postele. Místo vedle mě už nebylo obsazené jako včera v noci, ale zelo prázdnotou. Smutně jsem se na to místo chvíli dívala jenže když jsem se podívala na hodiny už jsem nestíhala. Oblékla jsem si světle modré rifle s bílým tričkem a černou mikinou značky adidas. Musela jsem zakrývat svoje poranění dostala jsem to jako rozkaz od Jona. Přijde mi to moc zlý od něho koneckonců to zranění mám kvůli němu. Naštěstí mi říkal že tam jizvu mít nebudu jinak bych ho uškrtila. Protože co jsem si hledala na internetu tak ten škrábanec znamená smrt, ale když se mě ten jejich nepřítel chce zbavit, proč to už dávno neudělal?

Pochmurné myšlenky jsem zahnala hluboko do mysli a dokončila hygienu dneska si ani make-up dávat nebudu, nemám na to náladu, vyběhla jsem do pokoje a usadila se na židli v jídelně. Tam už seděli všichni což mě překvapilo. "Dneska potřebuji do města tak jestli chceš jet do školy semnou tak tě vezmu." otočil se na mě Dan. "Jo pojedu s tebou." usmála jsem se na něho a čekala až nastane čas vyjet do školy. "Hele proč nechceš jezdit semnou do školy?" řekl s hraným smutkem James.

*****

Po večeři se všichni zvedli a chtěli odejít jenže já jsem Jona zastavila a bych s nim mohla mluvit.

"No?" zeptal se nedočkavě. "Víš, já jsem," nevěděla jsem jak začít. "No prostě mi bude sedmnáct a všichni už mají kluka a tak se tě chci zeptat...." nedořekla jsem to, protože mě přerušil. "O tomhle se nebudeme bavit, já jsem řekl žádní kluci a tak to i zůstane." rozhodl a chystal se odejít. "Ale, bratři nejsou o moc starší než já a střídají holky jako ponožky." "Jsou dospělí." ukončil hádku a odešel. Proč já musím mít takového bratra? Měla jsem chuť za ním zařvat jaký je to debil, ale tím bych si ještě pohoršila.
Setřela jsem si slzy a odešla do svého pokoje.

****

Dneska jdeme do nějaké drahé restaurace takže jsem se podle toho i oblékla. Vzala jsem si černé šaty pod kolena a boty na vysokém podpatku. Trochu make-upu, ale ne moc, protože to se Jonovi nelíbí. Co to pořád říkám, to si nemůžu vzít to se Jonovi nelíbí, to to jako nosí on. Začínám ho nenávidět.

Limuzína nás dovezla před restauraci, která se nacházela vedle luxoru, to je ta pyramida v Las Vegas. Uvnitř to vypadalo taky úchvatně jako zvenku. Mladý číšník nás usadil ke stolu pro šest osob a my si začali vybírat jídlo. "Alex co si dáš ty?" zeptal se mě Dan sedící vedle mě. "Já ještě nevím. Tohle zní dobře, ale tohle taky a nebo ještě tohle." ukázala jsem mu tři jídla mezi kterými se nemůžu rozhodnout. "Vem si tohle." ukázal na jedno z nich. "Víš co já si vezmu tohle." vzala jsem si úplně něco jiného než jsem mu ukazovala. On nad tím protočil oči a dál se tím nezabýval.

U jídla se kluci bavilo o autech a já se nudila. Kdyby tu byl Jack zvolil by takové téma kterém by se mohli bavit všichni, co mám říct k autům já? Příště už s nima na večeři nejdu. "Alex. Vnímáš?" zamával mi rukou před obličejem James. "Jo slyším tě." zatřepala jsem hlavou abych zahnala myšlenky na toho nejvíc sexy kluka co znám. NA CO TO ZASE MYSLÍM?!

"Jen že jsi se usmívala a přitom hleděla do neznáma." žďoubl do mě ramenem. "Hele nech toho." odsunula jsem se blíž k Danovi na druhé straně. "Si myslela na Jacka, že?" mrknul Tony. "On je taaak sexy." hrál James. "Takhle nemluvím." probodla jsem ho pohledem. "Ale myslela si na něho že." zahýbal obočím. "Ne." zalhala jsem. "Ale proč lžeš." hádal se semnou Tony. "Ale já nelžu." "Zalásenkovala ses že jo?"

"Pojďme si dát dezert." přerušil ticho Jon a já byla ráda za to že mě osvobodil. Já nevím co bych řekla nebo bych jim spíš nic neříkala, jen kdybych věděla co říct. Miluju ho? Nebo ne? Já nevím, moje city se ve mě točí jak na kolotoči. Já prostě nevím.
"Ještě jsme neskončili." pošeptal mi James. Protočila jsem očima nad jeho dětinským chováním.

*****

Pokud vím tak Grace pracuje u Montherů dlouho takže jsem se rozhodla z ní vytáhnout nějaké informace. "Ahoj Grace." "Slečno Alex, jsi tu právě včas, ochutnej." podala mi lžičku s nějakou čokoládou. "Co to je? Je to výborný." "Nech se překvapit." usmála se. "Hele Grace, měl někdy někdo z kluků vztah, tím myslím pravý." "Všechny vztahy jsou pravý." přerušila mě. "Někoho s kým to mysleli vážně." doplnila jsem. "Tak to myslíš. Někdo by tu byl." záhadně se na mě podívala. "Proč to potřebuješ vědět?" odtrhla se od misky s těstem. "Když ti řeknu pravdu nikomu to neřekneš?" ověřila jsem si jako kdybych ji tu říkala tajemství FBI. "Ani muk." naznačila že si zamyká pusu.

"Je tu jeden kluk, ke kterému něco cítím, jenže  Jon mi nechce dovolit kluka, ale já ho miluju." podívala jsem se na ni se smutkem v očích. "Zlato to mě mrzí. A co chceš ode mě?" "No kdyby kluci měli špatnou zkušenost z láskou a proto mě ji bránili." "Něco by tu bylo." "Co?!" vyhrkla jsem téměř okamžitě.

"Jon byl zamilovaný, jmenovala se Jessica. Jednoho dne byli na přestřelce a Jessica to nepřežila, od té doby se bráni lásce a všem okolo jí zakazuje, protože když on nechce lásku nemůžou ji mít ostatní." dořekla. V té chvíli jsem nemyslela na nic jiného než že Jon je ten největší sobec kterého jsem kdy poznala.

Je to můj život!Kde žijí příběhy. Začni objevovat