Je to můj život!

26. kapitola

Když jsem mířila do školy přiletěla ke mě vlaštovka z papíru. Vzala jsem ji a otevřela.

Bylo by lehké tě teď unést, nikdo by si toho nevšiml.

Stálo tam a mě z toho přeletěl mráz po zádech. Rozhlédla jsem se jestli neuvidím kdo mi dopis poslal.

Myslela jsem si že tyhle psaní už přestali, ale zmýlila jsem se. Rychle jsem si to strčila do kapsy od riflí a utíkala do třídy. Vyhledala jsem svoje místo v zadní lavici a posadila se tam. Nikdy jsem se nezajímala s kým vlastně chodím do třídy. Byli tu někteří, které znám, ale o některé jsem se nikdy nezajímala.

Překvapilo mě že se zvoněním přišla do třídy černovlasá dívka. Vsadila bych si že je to ta ze včerejška u vířivky. Nikdo si ji nevšímal zatímco se dostala do první lavice. Když vycítila můj pohled otočila se. Rozhodla jsem se že za ní půjdu.

"Ahoj." usmála jsem se na ni. "Ahoj." zašeptala. "Děje se něco?" zeptala jsem se, protože mi její chování nesedělo. "Ne." zakroutila hlavou. "Fajn." pokrčila jsem nad tím rameny.

Dnes je konečně poslední den školy. Skoro poslední, myslím tím že za dva dny bude Štědrý den. "Co máš teď za hodinu?" zeptala se mě má kamarádka. "Asi matiku." pokrčila jsem rameny. Zrovna jsem hledala sešit ve skříňce když se školou rozezněl ředitelův hlas z reproduktorů.

"Po zbytek školy můžete být před školou, ale opustit školní pozemek můžete až zazvoní na konec vyučování, přeji hezké prázdniny." ukončil a chodbou se ozval jásot, hlavně prváků.

Se Suze jsme se vydali na školní zahradu, přesněji na lavičku. Suze mi povídala co budou s rodinou a Vánocích dělat že pojedou lyžovat a taky za prarodičema na chatu v horách. Bylo mi z toho smutno, protože tohle budou první Vánoce bez mámy.

Z mé smutné chvíle mě vyrušil někdo kdo mi hodil sněhovou kouli do zad. I hned jsem svůj zrak přesunula týž směrem a spatřila Zacka. Usmíval se na mě a připravoval si další kouli, kterou po mě hodí. Já se ale nenechám. Zhopla jsem z lavičky a vytvořila si bílou kouli a hodila mu ji do vlasů a tím začala naše sněhová válka.

Jelikož jsem neměla rukavice musela jsem se vzdát a jako prohru nám třem koupit čaj ve školním automatu. "Jak to že nejsi s nějakou děvkou a neužíváš si?" pohlédla jsem na Zacka. "Radši budu se koulovat s potrhlou holkou a nechám si zaplatit čaj." pokrčil rameny. "To není moc getlmenské." zavrtěla jsem hlavou. "Už zvoní tak já jdu." rozloučila jsem se a vydala se domů autobusem. Kluci něco mají takže mě ani jedem nemůže svést. Jelikož bus jede až za půl hodiny musela jsem čekat na zastávce.

Když jsem uslyšela kroky směřující ke mě odtrhla jsem zrak od obrazovky mobilu. "Jacku." zašeptala jsem a čekala co mi řekne. "Nechtěla by jsi zavést domů?" nervózně se zeptal. Chvíli jsem nad tím uvažovala, ale nakonec jsem souhlasila, Jonovi by se stejně nelíbilo kdybych tady čekala sama a já se začínala bát přece jenom není to tak dávno od toho incidentu. Nasedla jsem společně s ním do auta.

"Já myslela že půjdeš taky do nějakého baru jako ostatní užit si z někým." prolomila jsem ticho. "Nějak se mi nechtělo."
"Užit si nebo jít do baru?" snažila jsem se ho asi trochu vyprovokovat.
"Ani jedno." "Ale s tou Rose sis užit chtěl že ano." "Ne jen sem s ní líbal. Alex nechodíme spolu chápeš mužů se líbat s kýmkoliv budu chtít." "Oh a proto když mi Zack šáhl na zadek tak ses po něm hned vrhnul." "To byla jiná situace." "Jaká, jakože na mě se nemůže podívat nikdo jiný, ale ty se tam budeš s někým olizovat. Seš děvkař. Já jsem taky byla vím jak je to těžké, ale od té doby co jsem tě potkala jsem si užila jen s jedním, taky protože by mě jinak Jon zabil, ale já jsem se změnila což u tebe říct nejde."

"To Rose se na mě nalepila a já jsem se na chvíli nechal unést, ale celou dobu jsem myslel na tebe." povzdechl si.
"Aha, takže já si z někým dám rychlovku na hajzlech a řeknu promiň, ale to je v pohodě já jsem myslela na tebe."

"Sakra já tě miluju." bouchnul do volantu.

"Já tebe taky." přiznala jsem.

Pohlédl na mě s jiskrami v očích. V za jiných okolnostech bych ho políbila jenže jsme stali před našim domem a já jsem ho chtěla ještě pozlobit.

"Tak ahoj." vystoupila jsem z auta a zabouchla dveře.

"Alex, nechtěla by jsi jet s námi na chatu. Bude tam i Zack." povzdechl si. "Tak jo, zeptám se Jona, ale vezmu sebou i Suze." "Jasně." věnoval mi úsměv zatímco jsem zmizela v domě.

*****

Vánoce byli super, zdobili jsme stromeček, společně s Grace jsem pekla cukroví a zdálo se jako bychom byli normální rodina. "Dobrou."popřála jsem všem a opustila obývák. Moje kroky směrovali do pokoje. Zítra ráno najdu pod stromečkem dárky já se tak těším že ani nevím jestli usnu.

Taky jsem se ptala Jona když byl naměko jestli mužů jet na chatu společně se Suze to že tam bude Jack a spoustu dalších kluků jsem radši vynechala. Naštěstí mi to dovolil takže za dva dny odjíždím kdoví kam.

Ráno!
Vyběhla jsem ještě v pyžamu z pokoje a mířila ke stromečku pod kterým šli už z dálky vidět dárky. "Omg." byla moje reakce na počet dárku nacházejíc se na zemi. "Ne tak rychle." zanadával Jon. "Děti." okomentoval to snídající Tony. Protočila jsem nad tím očima a poslechla je abych se šla první najíst.

Suze jsem dárek ještě nedala a popravdě ještě ho musím koupit takže dneska ještě musím stihnout jet do centra. Chtěla bych ji koupit knížku o angličtině jenom pro srandu a potom nevím. Bratrům jsem hodně dlouho vybírala, ale nakonec si myslím že jsem zvolila dobře....