Pov Karl:
Bylo ráno a mě vzbudil ten otravný zvuk budíku. Bylo 6:35 a já se odhodlal že vstanu. Šel jsem do kuchyně a tam jsem si vzal cereálie s mlékem. Přitom jsem se koukal do mobilu. Dojedl jsem a dal misku do dřezu. Šel jsem si do pokoje vyhledat nějaké pohodlné oblečení. Vzal jsem si volnější černé džíny, první triko které jsem našel a zeleno fialovou mikinu. Převlékl jsem se a udělal si hygienu. Vzal jsem si tašku a vyšel z domu. K zastávce to mám kousek. Chvíli jsem tam čekal a pak přijel autobus. Sedl jsem si na volnou sedačku. Vzal jsem si sluchátka a pustil jsem si písničky na Spotify. Zachvíli jsem byl u školy. Byl jsem celkem nervózní. Je to tu můj první den. Jdu do druháku. Do prváku jsem chodil jinam ale kvůli šikaně jsem přestoupil sem. Bylo 7:51 a já se odhodlal nějak najít mojí třídu. Našel jsem ji akorát na zvonění. Do třídy přišla asi naše třídní.„Tak žáci tohle je váš nový spolužák Karl Jacobs. Karle běž si sednout vedle Nicka. Nicku zvedni ruku!” zařvala na jednoho kluka. Seděl úplně v zadu. Sedl jsem si k němu. Někoho mi připomínal ale nevěděl jsem koho.
„Tak jelikož máme němčinu tak budete na sebe mluvit německy. Já si jen něco skočím zařídit.” řekla učitelka a odešla ze třídy. V té třídě jsem neslyšel němčinu.
„Tak chceš si povídat Německy nebo chceš představit třídu?” ozval se kluk který seděl vedle mě.
„Radši mi představ tu třídu. Mluvit německy je peklo.” trochu jsem se zasmál.
„Ok ale první. Já jsem Nick Armstrong" řekl a nastavil ruku tak aby jsem si jí s ním podal.
„Karl Jacobs jak jsi slyšel”„ Ok tak já ti teda tu třídu představím. Jsou tu jen samí kluci. Támhle je Will. Je mu 20. Je nejstarší ale taky nejvyšší ze třídy. Můžeš mu říkat Wille nebo Wilbure. Vedle něj sedí Alex. Tak známí Quackity. Je fajn. Je mu 18. Támhle je Clay ale má radši když mu říkáš Dream. Je mu 19. Vedle něho je George. Všichni si myslí že Clay a George spolu chodí ale oni říkají že ne. Georgovi je 18. Tamto je Tommy. Je mu 18 a je druhý nejmladší ze třídy. Je to fakt blázen ale jinak je ok. Vedle něj je Toby. Toby je dost vybíraví na svém jméně takže mu radši říkej Tubbo. Je mu 18 a je nejmladší ze třídy. Támhle je Bad. Všichni mu tak říkají takže ty musíš taky. Je mu 19. Vedle něho je Skeppy. Je to náš Skeppy a je fajn. Je mu 18. Já jsem Nick. Můžeš mi říkat Sapnape nebo Sape. Rád jezdím na skateboardu a je mi 19. Tak teď se mi představ ty.” řekl a já jsem se jen divil kolik toho ví o jeho třídě.
„Jo. Já jsem Karl. Je mi 19 a rád jezdím na skateboardu. Mě přišlo vtipný že když jsi řekl někoho jméno tak se na nás otočil."„Jo a o přestávce se připrav že se všichni k tobě nahrnou. Skeppy ti o tom může povídat. Když jsme byli v prváku tak on sem přišel v pololetí a všichni si s ním chtěli povídat. Potom se mnou půjdeš do ředitelny a tam ti dají klíčky od skříňky. Jo a záchody jsou na proti naší třídě.” říkal mi tohle všechno Nick. Já jsem to sotva pobíral.
„Ok tak děkuji ti za informace. V životě jsem nezažil že by ke mě někdo byl tak milí. Teda kromě mamky a taťky. Táta mi umřel když mi bylo sedm.” řekl jsem a začal jsem se dívat někam jinam
„To mě mrzí” když to Nick dořekl tak do třídy vešla učitelka. Něco jsme se učili a pak zazvonilo. Všichni se ke mě nahrnuli a dávali mi nějaké otázky. Potom když mělo za 3minuty zvonit tak mě Nick vytáhl na chodbu a šly jsme do ředitelny.
”Jakože ty mi chceš říct že ředitelna je na druhém patře a tahle škola má čtyři patra a my jsme na posledním.” divil jsem se.
„Ano. Tak jsme tady. Zaklep a jdi dovnitř.” řekl a sedl si na lavičku naproti ředitelně.
Zaklepal jsem a z ředitelny se ozvalo 'dále'. Vstoupil jsem dovnitř.
„Dobrý den já jsem tu pro klícky od skříňky.” řekl jsem docela nervózně.„ Ano vy jste Karl Jacobs. Ten nový student. Ano tady je máte.” řekla a dala mi do ruky klíčky.
„Děkuji a nashledanou.” řekl jsem a vyšel jsem z ředitelny. Viděl jsem tam Nicka.
„Kamo za minutu zvoní a učitel na matiku si potrpí na přesnost.” řekl docela naštvaně.
„Moje vina to nebyla.” řekl jsem. Nick mě chytl za zápěstí a běželi jsme do naší třídy. Stihli jsme to akorát na zvonění. Učitel ve třídě ještě nebyl takže se tam všichni bavili.
„Nicku já jsem ti jenom zapomněl říct že mám astma.” řekl jsem
„Sorry. Příště to říkej dřív.” omluvil se.
„ To je v poho” řekl jsem a do třídy přišel učitel. Skončila hodina a byla přestávka. Já jsem si povídal s Nickem.
„Nicku,máme dneska nějakou odpoledku?” zeptal jsem se ho a modlil se aď žádnou nemáme.
„ Jo dvě. Tělák a výtvarku.”
„No ty*ole.” řekl jsem „Tělák je to poslední co bych chtěl mít.” řekl jsem a moje hlava padla na lavici.
Time skip
Uběhly nám nějaké hodiny a byl čas oběda. S Nickem jsme šly do jídelny. Vzali jsme si jídlo a sedli si k volnému stolu. Povídali jsme si. Nick to snědl rychle ale na mě musel čekat. Měl jsem snědeno a mohli jsme jít do třídy na naší další hodinu. Další hodina byla výtvarka. Měli jsme něco namalovat. Mě to šlo ale Nick se tam s tím patlal takže jsem mu to nakonec udělal. Hodina nám skončila a my jsme si šly pro tělák do skříněk. Šly jsme směrem tělocvična. Šly jsme dlouhou chodbou a já jsem si s Nickem povídal. Najednou se nám někdo opřel o ramena.„Čau Wille. Co potřebuješ?” zeptal se ho Sapnap.
„Jen si pospěšte” řekl a odešel. S Nickem jsme tam došly. Šly jsme se převlíknout. Byli jsme už hotový a Wilbur měl nástup i rozcvičku. Nick stál někde ve předu a já v zadu. Vedle mě stál Tubbo. Tělák uběhl tak rychle a já jsem byl rád. Převlékli jsme se
a já jsem se loučil s Nickem.„Karle nechceš tu přece jen zůstat.” přemlouval mě Sapnap aby jsem tady zůstal a viděl jak bude hrát rugby.
„Nemůžu mám hodně povinností. Tak zatím čau”
„ jo ale na další můj tréning půjdeš.” ani mi neřekl čau a já byl na odchodu. Dal jsem mu palec nahoru jako souhlas a odešel domů.
(Jen aby jste byli v obraze jaký mají rozvrh. Trvalo mi to vymyslet hodně dlouho)
Jsme na konci první kapitoly:)
1124 slov
<BAMBULKA>
ČTEŠ
Only you..... CZ [karlnap]
RandomKarl ve svém prostě opakujícím se životě potká člověka. Bude s ním zažívat city které s nikým dosud nezažil. Děkuji ti za ty nejlepší dny mého života. Byl jsi pro mě člověk na kterého jsem myslel 24/7. Prožíval jsem s tebou krásné chvíle a taky záž...