Only you..... CZ [karlnap]

X-mas???

Pov Wilbur
Jsme na cestě k metru. Tady se fakt nevyznám.

„A na jakou zastávku potřebujeme??" zeptal jsem se.

„Na drive street" řekl Alex a už hlásili první zastávku. Po chvilce se otevřeli dveře. Moc lidí nenastupovalo, ale spíš vystupovali. My jedeme na konečnou zastávku. Po chvilce se hlásilo 'ukončete výstup a nástup. Dveře se zavírají'. Já moc tohle neslyším. Do školy jezdím jen autobusem a do obchodu to mám chvíli. Nebo si zajdu k Vietnamcům.
Metro se zase rozjelo, ale Alex se nedržel. Rozjelo se prudce, takže by málem spadl. Naštěstí mi spadl na hruď. Dalo by se to tak říct. Asi mu to po chvilce muselo dojít, co se právě teď stalo. Rychle se chytl tyče. Dalo by se i říct že se zvedl. Nevypadlo z něj ani jedno slovo.

„V pohodě??" zeptal jsem se ho.

„Mhh" kývl Alex. Jak jsem říkal, ani slovo z něj nevypadlo.

Konečně vystupujeme. Alex za tu dobu nic neřekl.

„Tak zavedeš nás k tomu obchoďáku nebo ne??" zeptám se Alexe, který je pořád zamlklí.

„J-jo. Je to tudy" konečně něco řekne a vydáme se na cestu. Po chvilce se před námi objeví velký dům na kterém stojí nákupní centrum. V tomhle jsem nikdy nebyl. Vejdeme dovnitř.

„Jestli se můžu zeptat. Kde je obchod s jídlem a né s různýma píčovinama??" řeknu to trochu nahlas, ale na štěstí, nikdo není u nás. Určitě si říkáte že když je den před štědrovečerní večeří a dva dny před Vánocema, tak tu budou milióny lidí. Ale ne. Alex mi ještě říkal že tenhle obchoďák je většinou skoro prázdný. To zase ten do kterého chodím já, tak tam jsou milióny lidí.

„Jo ještě musíme na eskalátory a pak tam budeme." pousmál se na mě Alex. Vydali jsme se na eskalátory.
Už jsme tady.

„Wille můžeš vzít nákupní koš. Prosím" Alex na mě udělal psí oči. Nic jsem mu na to neřekl a šel jsem pro něj.
Vešly jsme dovnitř.

„Tak co první potřebujeme??" zeptal jsem se.

„Počkej. Mám to na seznamu" řekl a vytáhl z kapsy kus papíru a tužku.

„ty si od kdy děláš seznamy?!" divil jsem se.

„Nediv se a vem si ho. Budeš mi říkat" řekl. Jen jsem kývl.

Asi když jsme byli v půlce seznamu, tak Alex kupoval nějaké energiťáky. Já jsem si jenom četl ten seznam, jako co nám ještě zbývá dokoupit. Zaznamenal jsem že se Alex snaží vzít něco úplně z horního regálu. Přišel jsem k němu a podal jsem mu to. On v tu dobu vypadal, jako by si opařil obličej. Měl ho červený jak rajče. Ignoroval jsem to.

Měli jsme nakoupeno. Měli jsme 5 menších tašek. Já jsem měl 3 a Alex 2. Byli jsme zase v metru.
Přijeli jsme do Alexovo bytu a vybalili jsme všechny tašky.

„Tak co chceme dělat teď??" zeptal jsem se.

„Nevim. Třeba se můžeme pustit do toho salátu." navrhl Alex. Bylo něco okolo 5:45pm.

„Když není nic na práci tak klidně. Ale ty jsi tu šéf"

„Ok" pousmál se Alex na mě. Jestli se ptáte proč slavím Vánoce s Alexem a né s mojí rodinou. Moje setra vždy přebere všechnu pozornost, takže mě tam v podstatě nikdo nechce. Od narození mé setry si mě přestali všímat. Jenom babička a děda od tátovo strany mě měli v pozornosti. Ale umřeli když mi bylo 12let. Tohle je prostě život. Musel jsem se s tím nějak vypořádat. Od té doby co umřeli, tak jsem spíše byl u kámošů, jen proto aby jsem nemusel vidět mojí rodinu a poslouchat ty píčoviny o mé setře, jak je dokonalá. Dřív jsem dostal 1 z nějakého předmětu a nikdo mě za to neocenil. To moje sestra dostala 3-4 a hnedka že se to naučí a mě za tuhle známku seřvali a hnedka jsem měl zaracha. Ani neví že jsem Gay. A ani jim to v plánu říct nemám. To mě zajímá za jak dlouho po mě budou chtít peníze, proto že jim je moje setra všechny utratila a nemají se z čeho živit.

„Wille?" zamával mi před obličejem rukou Alex

„Jo- Hmm " nevěděl jsem jestli něco říkal.

„vezmeš ty brambory a oloupeš je?? Samozřejmě že ti pomůžu" zeptal se mě Alex. Koukl jsem se na linku a tam byli už všechny ingredience.

„Jo, a kdy jsi stihl tohle všechno připravit??" pořád jsem si tu linku prohlížel.

„Když jsi čuměl do blba"pousmál se na mě a dal mi do ruky škrabku. Vzal jsem si první bramboru a oloupal jsem jí.

Měli jsme hotovo. Všechny brambory byli oloupané, ale všude okolo nás a na nás byli šlupky od nich. S Alexem jsme je po sobě házeli.

„Co dál??" zeptal jsem se.

„Teďka musíme oloupat vajíčka"

Skip time
(Jsem líná to psát. Určitě si všichni představíte jak se dělá bramboroví salát)
Měli jsme všechno hotové a uklizené. Já jsem si sedl na gauč a po chvilce jsem uviděl jak unavený Alex na tom gauči usíná. Jenom jsem ho přikryl dekou a šel jsem se do koupelny převléct do pižama. Alexe jsem nechal spát v obýváku a já jsem si šel lehnout do pokoje, ve kterém momentálně spím. Byl jsem na cestě do postele, ale pak jsme uslyšel ránu. Rychle jsem přiběhl do obýváku. Alex spadl ze sedačky. Měl jsem takovou chuť se smát, ale zase jsem ho nechtěl probudit. Ano, i po tom co spadl ze sedačky, tak spí. Jen jsem ho nějak zvedl a položil jsem ho na ten gauč. Šel jsem si fakt lehnout. Usnul jsem.

Jsme na konci kapitoly.

(Ahojky guys. Chtěla by jsem se vás zeptat jestli vám nevadí že kapitoly většinou vychází ráno nebo večer. Někdy jsou i vyjímky, ale prosím napište.)

940 slov

<BAMBULKA>