Pov Karl
Vzbudím se okolo 5pm z mého odpoledního spánku. Hlad jsem ani neměl. Nudil jsem se a na televizi se mi koukat nechtělo. Zamyslel jsem se, co by jsem mohl dělat.
Napadlo mě, že by jsem si mohl vzít skate a jet do parku. Sníh tu moc není, a tam jsou i cesty, které jsou vyhrabané.Vstal jsem a šel jsem si pro bundu. Také jsem si vzal brašnu s mobilem, ventolinem, sluchátkami a peněženkou. Na hlavu jsem si dal kapuci a obul jsem si boty. Vzal jsem si skate a mohl jsem jet.
Dojel jsem do parku a jen tak jsem se tam projížděl. Pár metrů ode mě byla skupinka kluků. Byli tam 3. Blonďák, brunet a zrzek.(IDK jak se jmenujou. A jsem líná ty jména vymýšlet)
Musel jsem projet u nich. Nechtělo se mi u nich projíždět, tak jsem si vzal skate do ruky a šel jsem pěšky.„Karle, dlouho jsme se neviděli" řekl zrzek, když jsem okolo nich procházel. Brunet mi sebral skateboard a zlomil ho na půl. Já jsem se jako debil zastavil a otočil jsem se na ně. Když jsem jim viděl do obličeje, tak jsem poznal kdo jsou. Byli to ti kluci který mě už párkrát zmlátili. Ty jsem tu potkat fakt nepotřeboval. A je to tady.
Zrzek mi dal pěstí do obličej a brunet mi dal facku. Blonďák mě shodil na zem a začal do mě kopat. Potom se přidal i zrzek s brunetem. Kopali mě do břicha, tak silně, že jsem vykašlával krev. Už jsem se nemohl ani nadechnout.Pov Nick
Šel jsem se projít do parku. Z dálky jsem viděl jak tři kluci někoho mlátí a kopají. Zaznamenal jsem že jeden z těch kluků je můj bratranec Harry a že ten kterého kopají je Karl!! Rychle jsem za nima přiběhl. Harryho jsem chytl za rameno a odstrčil jsem ho. Blonďákovi jsem dal pěstí do obličeje a brunet rychle utekl.„Harry ještě jednou ty nebo někdo z těch tvých kámošů uděláte něco Karlovi. Tak to máš u tvého táty. A nezapomeň je to policajt!" zařval jsem na něj a on i s tima jeho kámošema utekl. Já jsem si rychle sedl ke Karlovi a posadil jsem ho. Nemohl popadnout dech. Rychle jsem z té jeho brašny vyndal ventolin a dal jsem mu ho k puse. On si párkrát dýchl.
„Karle jsi v pohodě?" zeptal jsem se ho. Byl ještě při vědomí, ale nebylo to nic extra.
Neodpovídal.„Karle půjdeme ke mě domů a tam si odpočineš" řekl jsem a opatrně jsem Karla zvedl. Podepřel jsem ho a do druhé ruky jsem vzal jeho skate.
Po pár minutách jsme došly ke mě domů. Já jsem Karla posadil na gauč a donesl jsem mu sklenici s vodou. On se napil a já jsem rychle odběhl pro lékárničku. Je těžký vidět někoho na kom vám záleží v takoví bolesti. Měl jsem lékárničku a šel jsem za Karlem. Vyndal jsem z toho dezinfekci a takovej ten polštářek. Rovnou i náplasti.
Ošetřil jsem mu obličej. Za tu dobu co jsem mu ten obličej ošetřoval, tak se chytal za břicho.„Karle je i něco jiného co tě bolí??" něžně jsem se ho zeptal.
„b-břicho" řekl. Dal jsem jeho dlaně do těch mích.
„teď ti prohmatám břicho a jestli tě to někde bude hrozně bolet, tak mi řekneš. Ano??" řekl jsem a on jenom kývl. Já jsem jeho dlaně pustil a povytáhnul jsem mu mikinu i s trikem. Na tom břichu se mu udělají modřiny. Začal jsem mu to břicho prohmatávat. Bylo to ještě v pohodě. Vím že to břicho Karla bolelo hodně a vím že se za něj chytal a sem tam sikl bolestí, ale to břicho měl docela v pořádku. Sedl jsem si k němu a zase se za to břicho chytal.
„Karle neboj. Už to bude dobrý" uklidňoval jsem ho. On se pořád klepal a byl ve stresu.
Dokonce mu stekla slza po obličeji.
Já jsem Karla beze slova obejmul.„Karle já ti slibuju že ti nic už neudělají. Budu všude s tebou. Hlavně se musíš uklidnit. Bude to všechno dobré." zase jsem ho uklidňoval.
„d-dí-díky" zamumlal. Já jsem se od něj odtáhl.
„Potřebuješ se prospat a pak ti bude líp" koukl jsem se mu do očí. On na to jenom kývl a šly jsme ke mě do pokoje. Karl si tam lehl na postel a já jsem ho přikryl. Byl jsem už na odchodu, ale on mě chytl za ruku. Otočil jsem se na něj.
„Neopouštěj mě. Zůstaň" řekl a sikl bolestí. Je mi ho tak líto.
„tak jo" řekl jsem a lehl jsem si k němu. On se ke mě hnedka přitulil a usl. Vypadá tak roztomile když spí.
Pak jsem usl i já.Probudil jsem se asi okolo 10:56pm. Jen tak jsem koukal na Karla a on se taky po chvilce probudil. Vypadal zmateně a zároveň se na mě culil.
„Už lepší??" zeptal jsem se ho.
„lepší, ale to břicho pořád bolí" řekl a promnul si oči.
„a myslíš si že by to spravili lívance?" nabídl jsem.
„Asi jo. Mám docela hlad a celý den jsem nejedl" řekl.
„Jak to??"
„neměl jsem chuť"
„tak to se teď změní" pousmál jsem se na něj a vstal jsem z postele. Nabídl jsem Karlovi pomocnou ruku a on ji přijmul. Šly jsme do kuchyně.
„Karle můžeš prosím vyndat mlíko a vajíčka z lednice??" řekl jsem a on se tam vydal. Já jsem mezi tím připravil misku, do které to všechno budeme dávat. Karl ty ingredience donesl a mohli jsme se do toho pustit.
Měli jsme upečené lívance a Karl je jenom dozdoboval. Bylo něco okolo 11:47pm. Já jsem připravil příbor na stůl a Karl donesl lívance. Umí hezky zdobit a já umím dobře péct.
Měli jsme snědeno a jenom jsme dávali nádobí do myčky.
„Karle nechceš půjčit třeba mojí mikinu a kraťasy, aby jsi nemusel spát v džínách." nabídl jsem mu.
„klidně"pousmál se na mě a šly jsme ke mě do pokoje. Já jsem mu tam ve skříni vybral takovou černou mikinu a černé kraťasy.
„Tady máš" řekl jsem a podal jsem mu to. On se šel převlíknout. Vsadím se že mu to bude velký.
Po chvilce vyšel z koupelny a jak jsem říkal, bylo mu to velký. Zase jsme si lehli do postele. On hnedka usl, ale mě to chvilku trvalo, nakonec jsem usl i já
Karl začal z ničeho nic křičet. Začal sebou házet a různě cukat. To byli 3am. Křičel něco do stylu
né. Nech mě. Nechte mě. Prosím. Atd. Já jsem s ním začal třást, aby se probral.
Povedlo se mi. Probral se. Rychle jsem šáhl po vodě, kterou jsem měl na nočním stolku a dal jsem napít Karlovi. On se napil a já jsem zase položil vodu na noční stolek. Hladil jsem Karla po zádech„Karle v klidu. Neboj se. Všechno je dobré a všechno bude v pohodě. Jsem tu s tebou."uklidňoval jsem ho a on si zase lehl. On se pak ke mě přitulil a zase usl. Já jsem taky usl.
Jsme na konci kapitoly
(Kapitola zde vyšla. Doufám že se vám líbí)
1185 slov
<BAMBULKA>
ČTEŠ
Only you..... CZ [karlnap]
RandomKarl ve svém prostě opakujícím se životě potká člověka. Bude s ním zažívat city které s nikým dosud nezažil. Děkuji ti za ty nejlepší dny mého života. Byl jsi pro mě člověk na kterého jsem myslel 24/7. Prožíval jsem s tebou krásné chvíle a taky záž...