Only you..... CZ [karlnap]

animalsʕ⁠·⁠ᴥ⁠·⁠ʔ

Pohled třetí osoby

Metro už přijelo, do toho zavál strašný vítr a kluci nastoupily. Překvapivě v té části, kde byl Alex s Willem, skoro nikdo nebyl. Sedli si. V tom metru byli asi dva lidé. Byli na opačné straně metra.

„W-Wille, proč se k-ke mě někdy chováš, j-jako k dítěti??” zeptal se Alex z ničeho nic. Pořád má koktaví hlas. Je mi ho docela líto, stresu se nezbavil. Je na tom stejně jako Karl. Teda, myslím jenom s tím hlasem.

„za prví, protože se tak někdy chováš a za druhý, jsi můj a já o tebe musím dávat pozor” usmál se Will na Alexe. 

„Aw, díky” řekl Alex. Trochu se začervenal, ale taky trochu měl v sobě vstek, že mu Wilbur řekl že se někdy jako malé dítě chová.

Flash back v Alexovi mysli
-23.10.2019

„Jsi celej k ničemu!!!” křičel na 16letého Alexe, jeho vlastní otec.

„Proč vůbec existuješ!!!! V životě to nedotáhneš nikam!!!!” pořád na něj křičel. Alex na všechno v tu dobu byl sám. Jeho matka na tom byla stejně jako jeho otec a byl jedináček, bez prarodičů.
Alexovi steklo pár slz po tváři. Jeho otec mu náhle vlepil facku.
Alex se sebral a vypadl z domu. Musí to s nimi vydržet ještě rok, a pak se odstěhuje. Ano, říkáte si v 17letech se odstěhovat. Do toho domu, do kterého se chce odstěhovat platí jiná pravidla.
Taky si říkáte, kam Alex půjde. Nemá nikoho. Ano, nemá nikoho, ale má sám sebe a jedno hezké místo. Na to místo chodí pořád. Je to takový málí lesík. Alex si o tom i něco prostudoval. V tom lesíku dříve stál zámek. Vedle toho zámku, byla jedna menší studánka, která je tam vidět do teď. Teda, není už tak výrazná, ale ujde. Jelikož byl podzim, tak všude bylo zpadané listí do hezkých, podzimních barev. Alex se tam jen tak procházel se sluchátkami v uších a nevnímal okolí. Najednou do něj někdo narazil. On se strašně lekl. Sundal si sluchátka z uší. Před ním stál kluk s hnědo kudrnatými vlasy, slunečnicově žlutým svetrem, světle hnědým kabátem, vínově červenou čepicí, brýlemi a s obalem od kytary na zádech. Budu hádat že v tom obalu na kytaru, byla i kytara.

„Pardon, vůbec jsem nekoukal na cestu” omluvil se Alex. Alexovi je vždy do breku, když něco pokazí. Teda v té době bylo, ale snažil se naztrapnit na první chvíli takže ty slzy v sobě udržel.

„To je v pohodě, nemusíš se omlouvat” řekl ten pohledný kluk, teda pro Alexe byl pohledný. A já si osobně myslím že taky.

„A jinak, jak se jmenuješ??” zeptal se ho ten pohledný kluk. Alex mu ani pořádně do obličeje neviděl, protože Alex byl asi o dvě hlavy menší.

„Já jsem Alexis Jones, ale radši mě oslovuj Alexi” odpověděl mu Alex. Strašně se styděl. „Ty??” ještě se ho zeptal.

„Jo, William Gold” odpověděl mu ten pohledný kluk, jménem Will. Kdo to uhodl má ode mě jedničku. A jestli to někomu došlo, ještě si nevymysleli přezdívky.

„Rád tě poznávám Alexi” řekl Will. Alex se hnedka na to podíval do Willovo očí a kvůli tomu, musel stát na špičkách.

„Já tebe taky” usmál se Alex na Willa. Někdo se nám tu zamiloval. Pro všechny, Alex už od svých 14let věděl, že je Gay.

„A jestli nevadí že se ptám, co máš na té tváři??” zeptal se starostlivě Will. Alex měl tu tvář celou červenou, od toho jak mu jeho otec vlepil facku.